ZH (Čtvrtek 28. července 2011)
To je velmi zajímavé.
Před časem jsem se snažil přeložit nápisy na této
mapě, bac a gue, což se podařilo, ale s francouzským názvem Prahy jsem si to nespojil. V hesle
Prague na francouzské Wikipedii píšou o Praze v Čechách i Polsku jako o brodu, aspoň myslím, bohužel francouzsky neumím.
Zajímavý je výklad ve španělské etymologii a ještě zajímavěší myslím v "Gaeilge", což je ale nesrozumitelné a nevím, jestli se to dá laicky do češtiny přeložit...
J. Čihák (Čtvrtek 28. července 2011)
Ten anglický název je zároveň francouzský. Guéer je francouzsky brodit a gué je brod.
ZH (Pondělí 25. července 2011)
No, pochybuju, že by se autor tak sofistikovaně etymologicky zamyslil. Ale třeba z toho něco vyvodíte. Jak třeba vznikl ten anglický název.
Mimochodem v Muzeu mostecké věže v Řeznu je uvedeno 21 různých starodávných synonym Regensburgu, Řezno tam není.
J. Čihák (Pondělí 25. července 2011)
Tohle nevypadá jako vtip.
J. Čihák (Neděle 24. července 2011)
Nápady 2010
ZH A což takhle Pra-grad, Starý hrad? No nic, fakt je to jen vtip.
JČ A což takhle Pra-gora, Stará hora, též Starý les? (Myslel jsem tím vrch Vítkov.)
ZH (Pátek 22. července 2011)
Vždycky jsem příjemně překvapen, jaký (jací) jsem byl chytrý, a nepříjemně, že si to ani nepamatuju ;).
Dneska jsem utekl před špatným počasím do Řezna, mj. koupil monografii o mostu, ale v létě mám tolik jiných aktivit, že ji asi v němčině přelouskám až někdy v zimě.
Co mě překvapilo, že po stržení mostu německými vojsky v r. 1945 byl (přinejmenším na dnes zvětralých místech, kde je to vidět) most v 60. létech opraven tím stylem, že pilíře byly obaleny síťovou železnou armaturou a oplácány kašírovanými maltovými pseudokvádříky (
viz). Zábradlí je betonové, stejně jako chodníky...
J. Čihák (Pátek 22. července 2011)
Psl. dorga-dráha,cesta a psl. stgá-stezka. Obojí obsahuje kořen ga a předpona rozlišuje charakter cesty. Podobně mohli rozlišovat praga a novga.
J. Čihák (Pátek 22. července 2011)
Poslední téma se diskutovalo už v roce 2009.
JČ (20.11.) Machek: psl. gať rovné ind. gá-tu-, cesta, od ide. gá-, jíti. Takže předslovanským významem slova praga může být místo kudy se dá odpradávna jíti, tedy starou cestou.
ZH (20.11.) Ještě doplním dle Holuba&Kopečného (nejlepší ethym. slovník, co znám): z indoevropského gua (guen) vzniklo lat. venio, německé kommen, ang. come a asi i české choditi. On zapisuje ono gua s hláskou gu, které má pod u stříšku, je to čistě zadopatrové g, takže i zápis ga je správný, ale toto g se vyslovuje víc vzadu.
ZH (20.11.) No pokud vedla stará cesta přes temeno Opyše a nová úbočím..., ostatně se to tak dodnes jmenuje - Staré a Nové zámecké schody...
JČ (22.11.) Pod slovem pra-ga si můžeme představit: 1. odpradávna-jíti, 2. odedávna-jíti, 3. postaru-jíti. Co si mysleli staří Evropané, když chtěli "pragati"? Třeba jíti jako předkové nebo jíti starocestou. Slovo praga mohlo přímo vyjadřovat místo, kudy se chodí odpradávna, odedávna, jako zastara. Tedy místo "vychozené" (věkem osvědčené a vyšlapané).
J. Čihák (Čtvrtek 21. července 2011)
Předpokládám, že podle slovesa terigať mohlo analogicky existovat sloveso pragať. Znamenalo dopravovat se po cestě, kterou vyšlapali dávní předkové.
ZH (Čtvrtek 21. července 2011)
Máte zjištěno, jestli se v nějakém jazyce a době překrývá používání předpony pra a kořenu ga?
J. Čihák (Čtvrtek 21. července 2011)
Pokud by přes pražské území vedla stará cesta, potom by také musela existovat nová cesta a musel by se rozlišovat brod na staré cestě a brod na nové cestě. Název Prahy tedy může mít původ v potřebě rozlišit dvě cesty a dva brody, které se nacházely blízko sebe. Pra Ga je doslova “postaru chodit“ a z toho podle mého názoru mohl vzniknout název návrší, přes které se chodilo jako zastara. Nemyslím si, že starou cestu pojmenovali Praga. Ta byla stále jen starou cestou, které se mohlo obecně říkat starocesta. Pojmenování se týkalo vrchu Opyše nebo dokonce celých Hradčan a Malé Strany.
Název Volga mohl vzniknout z volské stezky, která vedla podél řeky. Vol Ga – volové jdou. Ovšem taková stezka, která by vedla po březích řeky Volhy, není známa.
ZH (Úterý 19. července 2011)
Dobrý nápad. Mohlo by to být taky per-ga - přechod (řeky).
J. Čihák (Úterý 19. července 2011)
Našel jsem několik informací, které mě znovu přivedly k úvahám, že Prahu je možná správnější dělit na Pra-ga a nikoliv na Prag-a.
“Slovo hora vzniklo z Ga Ra - jít ke Slunci.“
“Slovo sága vzniklo ze Sa Ga - bílí jdou, název staroskandinávské pověsti o životě a stěhování bílých národů.“
“Slovo ga ve staroslovanštině a staroárijštině znamená pouť, cestu a pohyb, proto je noga/noha orgán realizující pohyb. Starý výraz terigať původně znamenal dopravovat se na dlouhé cestě.“
Už dříve jsem zde napsal, že slovo praga mohlo znamenat stará cesta, starocesta. Nyní si myslím, že postaru jíti nebo stará cesta se řeklo Pra Ga a osídlení u této cesty pak mohlo dostat název Praga. Došlo by tedy ke spojení slov.
ZH (Sobota 16. července 2011)
Také vítám Petra Krále a ten rozbor se mi líbí.
Jak si zde může každý všimnout, jsem starej šťoura, a tak zkusím namítnout, že basilika v architektonickém smyslu slova (hranatý kostel atd.) je možná až relativně novodobý termín (pro církevní budovu), s jistotou to nevím. Nicméně v raném středověku se to myslím chápalo jako významný kostel nadaný zvláštními právy, nejčastěji sídlo biskupa. Těžko říct, jaké označení se v Praze pro Víta, jakožto biskupský kostel, používalo, třeba pro odlišení od méně významných kostelů.
Jan Cinert (Sobota 16. července 2011)
V předchozím příspěvku jsem to popletl. "Byl a je" se týká kostela sv. Petra na Budči, který stále existuje.