ZH (Středa 3. srpna 2011)
Náhodně jsem se octl v Teplicích, kde byly před půl stoletím na zámeckém nádvoří objeveny základy a krypta baziliky kláštera benediktinek o několik let mladší než pražský sv. Jiří po přestavbě a je prý jeho zrcadlovou kopií. Koukal jsem na azimut, ten je 95.5°, míří - snad náhodně - do Krakova, zatímco Jiří má 68.8°. Mrcha se tedy vymyká z mých mezí a je podobný jako mají kostely na severu Velké Prahy.
ZH (Středa 3. srpna 2011)
Dostal jsem od dcery toto: Francouzské gué (čti ge), brod je doloženo poprvé jako guet ve 12. století (Voyage de Charlemagne), nevím, jak se to tehdy četlo, mohu zjistit, pochází z latinského vadus, příbuzné s germánským wad-. Nicméně Praha se píše Prague a čte prag, nikoliv Pragué, četlo by se prage. Pra nic není, vyskytuje se jen na začátku několika málo slov jako pragmatique. Jedině že by to chápali jako pré, loučka, což je z latinského pratum, ve 12. století znělo pred (Chanson de Roland). Je také obsaženo ve slovech praticole a praticulture (z latinského pratum a agricole, resp. -culture). Jinak existuje častá předpona pré-, před, od lat. prae, která s tím asi nesouvisí vůbec. Zdroj: Dictionnaire etymologique de la langue française, Paris 1938.
J. Čihák (Úterý 2. srpna 2011)
Lyžařské středisko Pra Loup, jižní Alpy
Etymologie: Pra Loup se překládá jako kontrakce Pra (staré slovo pro pastviny) a Loup (vlk), tedy Vlčí Louka.
J. Čihák (Pátek 29. července 2011)
pré - louka, loučka, luh, lučina, palouk
Druhá možnost je lužní brod.
ZH (Čtvrtek 28. července 2011)
Jestli Francouzům zní druhá slabika slova Prague jako gué - brod, co je pro ně ono pra-? Třeba pré- před? Takže předbrodí?
ZH (Čtvrtek 28. července 2011)
To je velmi zajímavé.
Před časem jsem se snažil přeložit nápisy na této
mapě, bac a gue, což se podařilo, ale s francouzským názvem Prahy jsem si to nespojil. V hesle
Prague na francouzské Wikipedii píšou o Praze v Čechách i Polsku jako o brodu, aspoň myslím, bohužel francouzsky neumím.
Zajímavý je výklad ve španělské etymologii a ještě zajímavěší myslím v "Gaeilge", což je ale nesrozumitelné a nevím, jestli se to dá laicky do češtiny přeložit...
J. Čihák (Čtvrtek 28. července 2011)
Ten anglický název je zároveň francouzský. Guéer je francouzsky brodit a gué je brod.
ZH (Pondělí 25. července 2011)
No, pochybuju, že by se autor tak sofistikovaně etymologicky zamyslil. Ale třeba z toho něco vyvodíte. Jak třeba vznikl ten anglický název.
Mimochodem v Muzeu mostecké věže v Řeznu je uvedeno 21 různých starodávných synonym Regensburgu, Řezno tam není.
J. Čihák (Pondělí 25. července 2011)
Tohle nevypadá jako vtip.
J. Čihák (Neděle 24. července 2011)
Nápady 2010
ZH A což takhle Pra-grad, Starý hrad? No nic, fakt je to jen vtip.
JČ A což takhle Pra-gora, Stará hora, též Starý les? (Myslel jsem tím vrch Vítkov.)
ZH (Pátek 22. července 2011)
Vždycky jsem příjemně překvapen, jaký (jací) jsem byl chytrý, a nepříjemně, že si to ani nepamatuju ;).
Dneska jsem utekl před špatným počasím do Řezna, mj. koupil monografii o mostu, ale v létě mám tolik jiných aktivit, že ji asi v němčině přelouskám až někdy v zimě.
Co mě překvapilo, že po stržení mostu německými vojsky v r. 1945 byl (přinejmenším na dnes zvětralých místech, kde je to vidět) most v 60. létech opraven tím stylem, že pilíře byly obaleny síťovou železnou armaturou a oplácány kašírovanými maltovými pseudokvádříky (
viz). Zábradlí je betonové, stejně jako chodníky...
J. Čihák (Pátek 22. července 2011)
Psl. dorga-dráha,cesta a psl. stgá-stezka. Obojí obsahuje kořen ga a předpona rozlišuje charakter cesty. Podobně mohli rozlišovat praga a novga.
J. Čihák (Pátek 22. července 2011)
Poslední téma se diskutovalo už v roce 2009.
JČ (20.11.) Machek: psl. gať rovné ind. gá-tu-, cesta, od ide. gá-, jíti. Takže předslovanským významem slova praga může být místo kudy se dá odpradávna jíti, tedy starou cestou.
ZH (20.11.) Ještě doplním dle Holuba&Kopečného (nejlepší ethym. slovník, co znám): z indoevropského gua (guen) vzniklo lat. venio, německé kommen, ang. come a asi i české choditi. On zapisuje ono gua s hláskou gu, které má pod u stříšku, je to čistě zadopatrové g, takže i zápis ga je správný, ale toto g se vyslovuje víc vzadu.
ZH (20.11.) No pokud vedla stará cesta přes temeno Opyše a nová úbočím..., ostatně se to tak dodnes jmenuje - Staré a Nové zámecké schody...
JČ (22.11.) Pod slovem pra-ga si můžeme představit: 1. odpradávna-jíti, 2. odedávna-jíti, 3. postaru-jíti. Co si mysleli staří Evropané, když chtěli "pragati"? Třeba jíti jako předkové nebo jíti starocestou. Slovo praga mohlo přímo vyjadřovat místo, kudy se chodí odpradávna, odedávna, jako zastara. Tedy místo "vychozené" (věkem osvědčené a vyšlapané).
J. Čihák (Čtvrtek 21. července 2011)
Předpokládám, že podle slovesa terigať mohlo analogicky existovat sloveso pragať. Znamenalo dopravovat se po cestě, kterou vyšlapali dávní předkové.
ZH (Čtvrtek 21. července 2011)
Máte zjištěno, jestli se v nějakém jazyce a době překrývá používání předpony pra a kořenu ga?