J. Čihák (Čtvrtek 11. srpna 2011)
Názor, že název Davlice pochází od jména potoka, u kterého byla vesnice založena, je možné docela přesvědčivě podložit. Na leteckých fotomapách je dodnes vidět, že prameniště bylo velké. Potok byl tedy bohatý na vodu od samého začátku.
“V Davlicích se začalo rozmáhat rybníkářství, což potvrzují první listiny z 6.února 1233 a z 12.února 1235, v nichž jsou již přímo jmenovány Dawlice. Listiny jsou uchovány v archivu Křižovníků s červenou hvězdou. Uvádí se tam, že královna Constancie, druhá manželka Přemysla Otakara I., koupila od německých rytířů i Dawlice za 1500 hřiven stříbra. Při koupi jako přednost bylo uváděno, že rybníky pod vrchem nad Dawlicemi dávají pro špitály 370 kop ryb ročně.
Ďáblický potok, později přejmenovaný jako Mratínský potok je významným vodním tokem povodí Labe. Pramení v Ďáblicích v severní části za ohradou statku. Zde také najdete první rybník tohoto potoka. Prameniště je zásobované spodní vodou od kopce Ládví a z okolních polí. Dříve zde byla celá soustava rybníků, plná ryb, které vlastnil Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Později pozemky prodali, rybníků ubylo, přibylo domů a tak i potok se svým charakterem měnil. Vždy však měl dostatek podzemních vod na neprodyšném jílovém podkladu.
Časopis Naše řeč: Ke jménům, která pojmenovávají lokalitu jako objekt konající charakteristickou činnost, lze přiřadit také stč. místní jméno Davel, dnešní Davle: vzhledem k mimojazykové skutečnosti — zúžení řečiště Vltavy — šlo nejspíše o odvozeninu slovesa dáviti sě ‚tlačit se‘, která původně označovala vodu tlačící se úzkým korytem, a tak zrychlující svůj proud. Na starobylost příslušných deverbativních apelativ (*žehel ‚sežehnutá půda‘, *třěbel ‚vymýcený pozemek‘, *skřipel ‚skřípající objekt‘, *davel ‚tlačící se, valící se voda‘) ukazuje ta skutečnost, že ona místní jména mají doklady z nejstarší lexikální vrstvy a převážně patří k starému sídelnímu území v Čechách, z něhož nebyla přenášena do nových sídelních oblastí.“
J. Čihák (Středa 10. srpna 2011)
ZH: Myslím, že diskuze o názvu už dozrála. Měl bych se k něčemu přiklonit a tak se budu držet smyšleného slova prěga-přechod, které můžeme považovat za pokračování germ. far-aha.
V lednu 2010 jsme tady diskutovali o vrchu Ládví a okolních obcích. K tomu bych chtěl dodat, že původní název Davlice vznikl nejspíše od Davlovec=vodnatý potok, staročesky davel=valící se voda.
Jan Cinert (Středa 10. srpna 2011)
Podle skutečné vědecké metody :-) byla klášterní bazilika P. Marie v Teplicích založena 16. 9. 1171 za úplňku po svátku Narození P. Marie a zároveň v den svátku sv. Ludmily, pohřbené v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. To znamená, že k založení baziliky došlo později a nemá souvislost se vznikem kláštera. Stránku jsem uložil.
zh (Úterý 9. srpna 2011)
Jsem na dovolene a nemuzu to overit, je to z GE, asi jsem to vymeril zbezne.
Jan Cinert (Úterý 9. srpna 2011)
Z. Homola: Odkud pochází hodnota azimutu 95.5° baziliky v Teplicích? Koukal jsem na Google Earth a vychází mi asi 94.4°.
J. Čihák (Úterý 9. srpna 2011)
Prague navádí k vysvětlení, že Praha je Brod, ale co si myslí Číňani o Bulagé, to nevím.
Praha je 布拉格.
布 – bù, znak pro bezvýznamnost a zjednodušený znak pro rozlít
拉 – lā, znak pro táhnout
格 – gé, znak pro budovat
J. Čihák (Sobota 6. srpna 2011)
Ještě se vrátím k Wiki, kde se píše, že Praga znamená "ford", ale bez náležitého rozboru to nezní věrohodně. Autor článku o Praze možná došel k názoru, že pra-ga vyjadřuje pře-kročení/pře-chod. Možná ztotožňuje význam ga a gué(ge) nebo našel jiné souvislosti, ale to sami nevyřešíme. Bylo by opravdu dobré poslat autorovi dotaz. Případná odpověď nemusí být nijak překvapivá. Často nacházím převzatý názor, že jeden z významů slova prag byl brod, protože přes prahy se brodilo. Ani Machek nic nezjistil o vývoji slova brod. To vyvolává rozpaky, ale na druhé straně vzniká možnost, že brod je staročeské slovo a nahradilo jeden z významů slova prag.
Jestli byly prahy dva a blízko u sebe, pak slovo praga znamenalo dvojbrodí. Slované prý s oblibou používali duál (je to pravda?), avšak název Praha mohli časem skloňovat podle vz.žena, protože zapomněli, co název znamená.
Franta (Pátek 5. srpna 2011)
Slovo "faran" je docela inspirující a nemusí znamenat jen "brod"
viz
http://en.wiktionary.org/wiki/faran
Proto-Germanic *faranan, from Proto-Indo-European *per-, *por-. Cognate with Old Frisian fara, Old Saxon faran (Dutch varen), Old High German faran (German fahren), Old Norse fara (Danish fare, Icelandic fara and Swedish fara), Gothic 𐍆𐌰𐍂𐌰𐌽 (faran). The Proto-Indo-European root is also the source of Ancient Greek πέραν, Latin portō, Proto-Slavic *pьratī (Old Church Slavonic перѫ, Russian переть).
To перѫ je už docela blízko k "pražírně", že.
A far je docela známá součást spojení "far away" nebo "fargo"
ZH (Pátek 5. srpna 2011)
Pokud bylo v Praze ve stejnou dobu víc udržovaný brodů, tedy vylepšených nějakým náspem, opravňovalo by to k množnému číslu. Nicméně moje námitky, že tvary typu jatka vznikly až v 19. století, původně byly jatky, a duálu nic nenasvědčuje (že by se dle něj Praha kdy skloňovala ap.), nikdo nekomentoval.
J. Čihák (Pátek 5. srpna 2011)
Praha v cizích jazycích: Birāġ (Arabic), Praag (Afrikaans, Dutch, Limburgish), Prag (Bosnian, Croatian, Danish, German, Luxembourgish, Serbian, Swedish, Turkish, Icelandic), پراگ (Persian), Prâg (Welsh), Prág (Irish), Pràg (Scottish Gaelic), Praga (Basque, Catalan, Italian, Kashubian, Latin, Maltese, Polish, Portuguese, Romanian, Slovene, Spanish), Prago (Esperanto), Prága - Πράγα (Greek), Prága (Hungarian), Prague (English, French, Tagalog), Praha (Belarusian, Czech, Estonian, Finnish, Ido, Indonesian, Nauruan, Norwegian, Slovak, Ukrainian, Lithuanian), Prāga (Latvian), Prog - פּראָג (Yiddish), 프라하 (Korean), Puraha - プラハ (Japanese), 布拉格 (Chinese), პრაღა (Georgian), Praga - Прага (Bulgarian, Macedonian, Russian).
J. Čihák (Pátek 5. srpna 2011)
Původní význam názvu Praga mohl být zakryt zkomolením předpony prě- na pra-. Předložka přes, psl. perzъ, stsl. prězъ, z ide. základu per. Přes se nestalo předponou, písmeno “z“ vypadlo a předponovou funkci převzalo pře-, dříve snad prě-. Ze slov prězъ gati mohlo vzniknout prěgať-přejít a z toho prěga-přechod. (Např. název Šestlice má nejspíše něco společného se šestkou, ale po zkomolení na Čestlice máme dnes klamný dojem, že název vznikl od slova čestný. Snadno můžeme odvodit mylné vysvětlení, že to byla ves čestného lidu. Stejně tak mohou být mylná všechna vysvětlení, která vycházejí z předpokladu, že Praha má něco společného s prahem.)
Samozřejmě je možné Pra-ga i Prag-a. Práh v řece býval vhodným místem k brodění. Proto se mohlo říkat přejdeme práh a myslelo se tím přejdeme brod. Řeka byla v prahu mělká a tak té prahové mělčině mohli říkat praga. Letenská terasa je výrazným prahem-překážkou v toku Vltavy a proto jí také mohli říkat praga.
ZH (Čtvrtek 4. srpna 2011)
Na anglické W. je totéž, co na oné francouzské, bylo by dobré zjistit, co je k tomu názoru dovedlo. Já jsem kdysi navrhoval per-aha (přes řeku - keltsky i germánsky). Starogermánsky faran je brod.
Že práh mohlo být označení pro brod mi zní hodně věrohodně, vždyť to tak vypadá, zpravidla se v tom místě řeka láme, protože je vyvýšené.
J. Čihák (Čtvrtek 4. srpna 2011)
Na en.wikipedia mě zaujalo tvrzení, že jméno Praha je odvozeno od starého slovanského kořene Praga, který znamená " ford ". Našel jsem další informaci, která to asi vysvětluje: "Města jako Maastricht, Dordrecht a Utrecht vznikla u brodů, ale konec tricht, drecht nebo trecht je odvozen z latinského slova traiectum, což znamená překročení." Myslím, že Pra-ga může znamenat "přejít" (per-ga). Mohli by tak nazvat místo, kde se dá překročit/přejít třeba řeka? Mohlo to doslova znamenat přechod? A v souvislosti s řekou brod?
J. Čihák (Středa 3. srpna 2011)
Teď mě napadlo, že ten Pra-grad nemusí být vtip, protože byl prvním hradem (prvohradem) na Opyši.
J. Čihák (Středa 3. srpna 2011)
Pokud se budeme ještě někdy zabývat předponou pra-, pak je třeba připomenout, že nemá jen význam starobylosti. Zesiluje význam např. ve slově pramalý, praslabý, prakrátký, prazáhadný, prapodivný, pradávný, prašpatný, atd.. Vyjadřuje nejen předcházející generaci, ale též generaci následnou, např. pravnuk. Ve slovech pramáti, praotec, prahora, prabohové a prapůvodní=prvopůvodní vyjadřuje počátek.