Pražský hrad

Cinert: To je dobrý nápad s tím dávením krajiny. Za prameništěm byla blata. Potok tuto oblast trvale dávil svojí vodou. Ale kdoví jak to vlastně bylo. Nejpůvodnější název mohl vzniknout třeba od staročeského dáliti a vsi mohli říkat Dalice.

Upřednostňujete nějaký názor na původ názvu Ládví? Slovo se nejvíce přibližuje k ledví, prasl. ledvja, staročesky ledvie, slovensky ladvie a rusky ljádveja. A co třeba Ladovín, čili posvátný vrch bohyně Lady?

Je zajímavé, jak se znojemská rotunda brání a chce si uchovat své tajemství. Nebo snad fandí tamnějším záhadologům? Na azimutu 73,5°je obzor na jižním okraji obce Suchohrdly podle: Geoportál - 312 m, GE - 302, Maruschka/Cenia - 311. Jaká je výška u TOP03? Výška stanoviště severně od rotundy: Geoportál - 280, GE - 278, Maruschka/Cenia - asi 291,5, TOP03 - 291,5. Zarážející je, že Geoportál má stejnou výšku obzoru jako Maruschka, ale výšku stanoviště jako GE. Takže systémové položení níže u některých portálů to není.

Kompas v raném středověku u mne neprojde :-). Archeologové o něm nic nevědí. Navíc se kostely zakládaly i dříve a magnetická deklinace by se musela měnit o 40° minimálně z desetiletí na desetiletí pořád dokola.

No, s lesem museli počítat, protože Slunce vyšlo nad ním. Jen není jasné zda v místě tehdy byl nebo nebyl. Svahy tehdy vypásala hospodářská zvířata, takže byly holé. Bylo to též využíváno kolem opevnění na zvýšení obranyschopnosti. Právě u teplické baziliky je to problém, protože obzor je na svahu Doubravčické hory, ale tamnější hrad je pozdější.

Není vyloučeno, že již v raném středověku mohli používat kompas, Evropané jej údajně poznali již za Dynastie Sung (960–1279).
Přičemž magnetická deklinace může nabývat neuvěřitelných hodnot, byť jsem našel výpočty jen od r. 1900 či 1590. Výkyvy magnetického pole během staletí v určité oblasti jsou pro laika nevyzpytatelné.

Řekněme, že naši předkové chtěli stavět kostely směrem k východu, a protože Slunce, mrcha, je neposedné, církevní hodnostáři v astronomii nevzdělaní a astrologové nebezpeční, tak vznikl kánon, že se to bude dělat dle kompasu. A tak vznikly ony odchylky...

Ten server http://geoportal.gov.cz/web/guest/map lze o půlnoci docela dobře používat ;) a je výborný. Liší se to (viz) od TOPO3, plácek s rotundou se zdá být ve výšce 284 m, zatímco na TOPO3-vrstevnice cca o 10 m více. Tak babo raď.

"Skutečnost" toho, zda počítali s lesem, či nikoli atd. atd., je reálná bohužel jen v našich subjektivních představách ;).

Když se jde od náměstí k rotundě, tak se v komplexu budov bývalého pivovaru sejde o jedno podlaží. Je tam i výtah pro invalidy. Takže takové převýšení tam skutečně je. Zatím to vypadá na chyby v GE, takže jak jsem níže psal, je třeba příště porovnávat výšky v GE s mapou.

U kostelů s blízkým obzorem je skutečně nutné počítat i s výškou případných stromů. Došel jsem k závěru, že v takových případech (teplická bazilika) je datování možné, ale s upozorněním, že přesné stanovení profilu na azimutu může datování změnit. Skutečně v problematických případech bude nutné přenechat nalezení hodnověrných hodnot na geodetickém zaměření specializovanou firmou. V našich současných silách je pouze vyvarovat se chyb, jako u znojemské rotundy a opatrně dále rozšiřovat databázi. Zvláště, když u načítání na mapových serverech se zároveň dá spravovat auto a výsledkem je obrázek s nezřetelnými ručně napsanými hodnotami vrstevnic.

PS už jsem ty vrstevnice u rotundy rozluštil, zdá se, že i na cénii je okolí rotundy cca 294 m, tj. se soklem třeba těch 298 m, taky se zdá, že se terén k náměstí moc nezvedá, ale to by asi chtělo osobní zkušenost. Při tom na GE se to zvedá o 20 metrů. Nevím, jaký vliv na to má městská zástavba.

To je slušný zmatek, nekomentují to v dokumentaci k mapě?

Tady je výřez z vrstevnicové mapy izgard.cenia.cz (to je porod, než se to u nich načte, proto jsem udělal kopii). Zajímavé by bylo porovnat kapli sv. Antonína u popisku vrstevnice 300 na kraji hradiště, tyhle mapy jsou evidentně dělány klasickým způsobem a shodují se s nákresem, který jsem uvedl níže. Situace kolem rotundy je nepřehledná.

Musím korigovat svá vyjádření.
TOPO3 je vektorová mapa, která má nad mapovým podkladem vrstvu, ve které jsou tzv. body zájmu. Jedním z těchto objektů je i znojemská rotunda. Když se pořádně podívám na mapový podklad tak vrstevnice udávají něco jiného než je uvedeno u rotundy - tam je přimo uvedeno 278 m, podle vrstevnic je jasné, že je to víc než 290 m.
Já jsem bezelstně použil ten údaj, který je uveden přímo u objektu

Vypadá to tedy na kombinaci dvou různých zdrojů dat. Když se nechá vytvořit nový trasový bod, hned vedle objektu rotundy, tak i u něj se objeví hodnota 278 m nebo jí blízká - kousek dál 277. Zdá se tedy, že nadmořská výška byla načtena z mapového podkladu, zdá se ovšem, že špatně.

Obdobné je to i s tou Lískou. Na mapě je kóta 534.22, v datech u bodu zájmu je uvedena hodnota 511 m. Při vytvoření trasového bodu vedle kóty, má ten uvedenu výšku 511.

To je hodně divné, že by se výška kóty lišila o dvacet metrů, když GE i TOPO3, které zřejmě měří klasicky, ukazují 278 m. Rotunda je sice na skalním soklu, ale ten dvacet metrů jistě nemá. Ten bokorys sice měří na centimetry, ale může vycházet z nějakého překlepu. Marně jsem se dle map na netu snažil najít označenou vrstevnici, tohle vypadá nadějně, ale nechce se to nyní načíst.

Skepse se týká toho, že nevíme, jak měřili azimut Slunce - zda a jak počítali s okolním terénem, lesem, zda jsou naše spekulace hodnověrné, jde o různá období, různé kraje, různé věrouky atd.

Výškové zaměření rotundy zde. Odečtením 1 m od podlahy jsem dostal přibližný povrch skalního podloží a dále připočtením 1,5 m výšku vyměřovacího zařízení, tedy 298,5 výšky stanoviště. Tím se právě překonává domnělý původní obzor na území města a podle vrstevnic Maruschky je ve vzdálenosti 3,9 km ve výšce 311,5 m. Původně jsem k údaji z GE (278 m) na jižní straně rotundy připočetl podle staré fotografie odhadnutou výšku skalního výchozu na kterém stojí rotunda a narazil na obzor ve vzdálenosti 50 nebo případně 150 m.

Také vycházím ze stanovení azimitu 73,5° v L. J. Konečný, byť by se mi líbil azimut o 0,3° menší.

Neexistuje "mnoho neznámých", jsou jen chyby, a ty jsou proto, aby byly nalézány a odstraňovány :-).

Jan Cinert: a jaká je tedy nadmořská výška rotundy ve Znojmě?
Podle TOPO3 je to 278m a je na souřadnicích N48.85540 E16.04353.

A podle knihy KONEČNÝ, Lubomír Jan: Románská rotunda ve Znojmě je osa rotundy odkloněna k severu o 16,5°, tedy je azimut 73,5° - jako zdroj dat o astronomické orientaci je uveden RNDr Jiří Mareš z Fyzikálního ústavu AV ČR Praha.

Když se na TOPO3 vytyčí trasa od rotundy směrem mezi 73° a 74° (ukazuje to azimut jen po celých stupních) tak podle jejího výškového profilu to vypadá že směr vede "někam do kopce"

Když se namaluje trasa v azimutu 75°, ten jsem viděl často uvádět, je situace obdobná. Přitom panoramatické zobrazení z okolí rotundy nenaznačuje, že by to v okolí rotundy vedlo někam do kopce. Když jsem před časem to video viděl, odnesl jsem si dojem, že výhled k horizontu je daleký.

Jde o to, zda se výšky liší i relativně, tím chci říct, zda se GPS a klasické měření liší stejně v obou kótách, nebo jen v jedné. GPS používá jiný model zeměkoule (elipsoid) než klasická geodesie (geoid) a výšky se liší principiálně. Pak je ovšem další věc, kterou jsme tuším na jaře diskutovali u Lísky ap., že vršky jsou dle GE relativně nižší oproti okolní krajině, příčinu čehož jsme nevykoumali.