Pražský hrad

Gotické kostely nově založené při výstavbě Nového Města jsou orientované na východ. Tady se reformace neuplatnila. Spíše je to důsledek víry a silného zaměření Karla IV. na Poslední soud. Dokonce si zahrál na proroka a předpověděl datum soudu. Myslím, že se určitě modlil k Svátosti oltářní, ale zároveň bylo nutné připravit kostely na druhý Spasitelův příchod, který se podle předpovědi Karla IV. blížil.

Zatím to nevypadá, že by v dohledné době mohlo dojít na prověřování reformních svatyň, když ani nejde dořešit třeba znojemská rotunda. Stále si střeží své tajemství.

Ochotně mi vysvětlil záležitost kolem publikovaného azimutu 73,5° jeho domnělý autor J. J. Mareš. Azimut byl převzat pro publikaci L. J. Konečného ze starších zaměření a konkrétně se neprověřoval. Také upozornil na velkou pravděpodobnost možných nepřesností ve starších zaměřeních a doporučil vlastní nové zaměření pomocí GPS.

To se již dříve ukázalo nutností a maximum nyní možného je následují. Azimut 77,49° od Geodézie Podyjí je zřejmě podle topografické mapy, která je ve Znojmě odkloněna od poledníku o 6,5°. Tím by byl azimut 71°, jenže po odečtu z Marushky je to 72,5° a při zohlednění mírného sklonu snímku na GE vychází asi 72°.

Ano, takhle jsem si to asi nějak představoval, i když jsem to asi špatně formuloval. Učení o transsubstanciaci, pokud by to byl důvod proč už se "přestalo dbát" na orientaci kostelů, by asi byla ta vlastní nová "křesťanská" teorie.
Také se píše, že transsubstanciaci "odmítla reformace". Co kostely reformovaných církví? Vypadá to, že tam by mohla tradice pokračovat dále?

V celé historii církve se uvádí přes sto šedesát uznaných eucharistických zázraků. Ovlivňující zázrak se stal r.1263 v období eucharistických kontroverzí. Řeholního kněze Petra z Prahy napadly pochybnosti, když sloužil mši svatou v italském Bolsena, ležícím asi 20 km od Orvieto. Při slovech proměňování mu hostie v ruce zkrvavěla a potřísnila purifikatorium i korporál, který je uchováván v orvietské katedrále. Ani zázraky však nerozptýlily pochybnost některých teologů. Transsubstanciaci odmítali v řadě svých spisů.

J. Čihák: To je v souladu s tím, že v baroku se ke směřování k východu již nehledělo, jestliže tomu byla stávající zástavba překážkou.

Na katastrální mapě (Maruschka) jsem odměřil azimut znojemské rotundy 78,9°, což je blízké 77,5° od Geodézie Podyjí a také zřejmě vycházejí z natočených map. Možná jsem je svým podrobným dotazem trochu zaskočil, a proto již neodpověděli. Na GE se opticky jeví azimut jako 70,5°, ale je nutné přihlédnout k tomu, že okolní budovy jsou trochu nakloněny k jihozápadu. Tím se v tomto směru posunul i střed kupole oproti nižšímu vrcholu apsidy. Po zohlednění této odchylky to vypadá na azimut 73,3- 73,4°. Zkusil jsem v tomto oslovit autora azimutu 73,5° RNDr. Mareše. Tak uvidíme.

V článcích se nepíše, proč se křesťané přestali modlit na východ-k novému Jeruzalému-k Otci skrze Krista. Myslím, že během křižáckých válek (1095-1431) vznikl vleklý spor o tom, jestli je správnější směrovat modlitbu k novému-nebeskému nebo k starému-pozemskému Jeruzalému. Tečku za sporem udělal až Tridentský koncil (1545-1563), který dogmaticky definoval, že Ježíš Kristus je přítomný v každé částečce Svátosti oltářní. Koncil neomylně učil: „Jestliže někdo odmítá, že ve Svátosti oltářní je obsažen celý Kristus v každé částečce a v každé oddělené částečce, ať je stižen klatbou.“ Křesťané se klaněli Kristu před vystavenou Svátostí oltářní a zakládání kostelů presbytářem k východu ztratilo liturgický smysl.

Hraju si tady na dovolene s GPS, nacita to na rovne velke louce obklopene kopci s lesy 4-7 satelitu, vyska behem deseti minut kolisa o 3O metru, prepocet zmen zouradnic na metry nedovedu odhadnout, uvadena momentalni chyba je 40-60 metru vertikalne i horizonatalne, nebe modre. Nevim, jestli profi pristroj to umi lepe, driv jsem se v tom vyznal lip, ale uz jsem to zapomnel, nektere pristroje to tusim nechavaji kolisat, jine prumeruji, ci spis fixuji, resp. se to u nekterych da prepinat.

Franta: To není přesné. Mám za to, že metoda se dá s velkou jistotou použít u předrománských kostelů. Využívá stanovených novoluní a úplňků v kalendáři, takže počátek principu je na počátku 6. století (Dionysius Exiguus). Konec výhradního používání úplňků a novoluní po svátcích Liturgického roku je doložen románskou bazilikou sv. Víta, která byla duplicitně vytyčena v závislosti na svátku sv. Vojtěcha. Vytyčovalo se tedy nadále podle východu slunce za příslušné měsíční fáze. Jak to bylo principiálně dál, lze stanovit pouze na souboru většího počtu románských kostelů. Proto zatím mé opatrné vyjádření, ale k úplnému odklonu od vytyčování podle východu Slunce došlo zřejmě až v gotice.

To samé platí pro dobu před 6. stoletím, zase by se to muselo prozkoumat na větším souboru, ale výrazný zlom by nemusel být. Devatenáctiletý cyklus, tedy sledování času na kombinaci pohybů Slunce a Měsíce, je znám zřejmě od 2. tisíciletí př. n. l. a je použit pro výpočet dat Velikonoc. Takže je obtížné principy postavené na astronomických znalostech dělit na předkřesťanské a křesťanské. Snad se dá říci, že s pevným stanovením fází Měsíce v kalendáři se zjistilo, že se dají využít při zakládání kostelů a při urbanizaci v gotice se to stalo překážkou. Ale chce to ještě zkoumat.

Z. Ministr se příliš nezorientoval v historických souvislostech. "Pohanská orientace rotund" má svůj původ ve staré představě, že rotundy jsou původně pohanskými svatyněmi.

Jan Cinert: napsal jste tu, že od 12. století je již nutno počítat s případným odklonem od vytyčování podle azimutu východu Slunce.
Co způsobilo tento odklon?
Ministr mluví o pohanské orientaci, např. u rotund. Myslíte, že se tedy ranné kostely stavěly podle nějakých prastarých předkřesťanských zásad pro stavbu sakrálních staveb - a tedy podle: tisíce let dobré, vždycky dobré - tedy dost dobré i pro křesťanské stavby. A pak někdo přišel s vlastní teorií? Třeba, že od východu přicházelo do Evropy světlo křesťanství, světlo světa (s odkazem na Jan 8,12)?

Franta: Díky za snahu a další objasnění. Z Geodézie Podyjí jsem další odpověď nedostal. Chtěl bych upozornit, jak již dávno Z. H., že metrové nepřesnosti ve výškách nejsou podstatné při vzdálenosti obzoru přes několik málo kilometrů. Problém je jen při kratších vzdálenostech a zároveň je nyní jasné, že výdobytky moderní techniky jsou v takových případech nepoužitelné. Nezbývá, nežli po nalezení místa východu Slunce jej přesně výškově zaměřit a posoudit, zda se zde tehdy nalézali stromy.

U znojemské rotundy zatím zůstal problémem azimut. Pokud by platil 73,5°, tak by bylo vyhráno, protože na Maruschce je zhruba na obzoru geodetický bod 312,7 m (jižní okraj obce Suchohrdly). Na azimutu 77,49° jsou jenom vrstevnice (jižně od průmyslového pozemku), byť se tváří věrohodně, vzhledem k uvedenému geodetickému bodu.

Skepse tedy náleží jen mojí původní představě, že lze jednoduše používat matematicky vytvořené modely. Byl jsem jednoduše instruován o zaměřování pomocí GPS. Přesnost záleží na tom, s kolika družicemi GPS se v daném místě podaří spojit, což mohou utlumit stromy a zástavba. Právě totální stanice si s tím prý umí poradit a je reletivně přesná.

Dostal jsem odpověď z kartografického oddělení firmy Picodas. Je to zhruba tak jak jsem popisoval.
Existuje digitální model terénu (DMT), který je vygenerován pro celou ČR, skládá se z jednotlivých dlaždic o rozměru 30x30m, každá dlaždice má svou nadmořskou výšku, pak je tento výškový model interpolován.
Přesnost: roviny a pravidelné svahy 5-10m, svahy, skály, zaříznutá údolí 10-30m. Výjimečně i hůře.
Mapa obsahuje síť vrstevnic a asi 65000 geodetických bodů. Přesnost vrstevnic do 2m, geodetické body mají být přesně.
Nadmořskou výšku rotundy ve Znojmě podle vrstevnic odhadli na cca 292-295m - což je asi v souladu s Geodezií Podyjí s.r.o. (chybí tam to skalisko, na kterém rotunda stojí).
Všechny operace nad mapu (tedy i výpočet profilu) přebírají hodnoty z DMT. Proto se zdá jejich použití pro odhad "obzoru" problematické.

S podobnými digitálními modely, co se nadmořské výšky týče, je asi nutno počítat i u ostatních dostupných map na mapových serverem na internetu.

Škoda, měl jsem několik let půjčený teodolid, ¨klidně bych ho byl půjčil na výpravu do Znojma ;). Ale na měření výškových rozdílů je to kvůli refrakci stejně problém, nehledě na zástavbu, lesy ap.

GPS výšková data asi můžou být též kvůli refrakci šouplá či nepřesná.

Nicméně klasické vrstevnicové mapy by měly být dostatečně informativní, každopádně se při měření vše uzavírá do polygonů a refrakční chyby jsou tím jistě vychytány, ostatně při měření výškových rozdílů se tuším provádí měření z obou stran. Hovořím o relativních rozdílech výšek dvou bodů. Pochopitelně místní skalky ap. je nutno hodnotit v terénu.