Pražský hrad

Dík, že jste si dal práci se Sadelerem, ale nechápu, co tím chcete naznačit. Máte přeškrtnutý Salmovský palác a zakroužkovaný Jánský vršek.
Koukám na Sadelera, Hollara, Alten-Allena, Hubera i moderní 3D pohled, nevím, co že tak opravdu není. Ulice Jánský vršek míří přímo ke kapli PME, baráky, které jsou na Sadelerovi a Hollarovi, byly zbořeny při budování ulice ke Hradu.

Jistěže měl někoho v zádech, kterému zevnitř otevřel bránu.
Ten váš výchoz, na jehož místě jsou dnes spodní patra kaple P. Marie Einsiedelnské, je oním Jánským vrškem nad kostelem sv. Jana. Dokonce ulice, která stoupá po jeho úpatí, se dodnes jmenuje Jánský vršek.

On ten bojovník neútočil sám, ale s družinou knížete Jaromíra a vojskem Jindřicha II. Tu Kosmovu báchorku s komickým nádechem nelze brát doslova.
Nebyl to Jánský vršek, ale skalní výchoz v místě dnešní vyhlídkové rampy u konce Zámeckých schodů.

Vy jste tehdy nežil, já mám k té době věkem přece jenom blíž ;-). Jen blázen by sám útočil přes nejlépe hlídané místo. Na těch pár desítkách metrů nezáleželo, aby musel překonat zrovna západní opevnění, i když asi přišel od západu. Oceňuju, že připouštíte, že se dostal do Hradu, nemám teď po ruce vaši knihu, myslím jste umístil Žiži na Jánský vršek nad Nerudovkou. Ten byl sice impozantní při pohledu s Malé strany, viz Sadeler, ale v těch břidlicových vrstvách těžko byla nějaká opravdu nápadná skála.
Nicméně je nepochybné, že konsensu nedosáhneme...

Pravda, podoba zápisu je záhadná. Ale bojovník vnikl do Hradu jedině ze západu, takže do západního předhradí a tam mohl jedině volat, protože vnitřní hrad byl obsazen Poláky, kteří z něj prchali.

Dík za blahopřání, ač jste to neviděl. Ale snad má pochvala stačí ;-).
Kdybyste byl budyšínský přepisovač znalý jen latinských liter, jak byste napsal Jiří? Ne takhle?

Teda nedíval jsem se, ale řek bych, že znali Georgius atp.

Velké blahopřání plodnému autorovi. Jak se podařilo nacpat všechny obrázky do tak malého formátu? Chápu, že je praktický při toulání po Hradě.
Jiří – Zizi, vtipné. Ale pane kolego, není znám žádný jazykovědný rozbor dokazující šišlání Kosmy nebo jeho opisovače. :-)

Mimochodem, včera mi přivezli z tiskárny balík výtisků knihy "Hajdy na Hrad" s podtitulem "Docela prostě o Pražském hradu a mostě". Je to v kapesním formátu velikosti CD boxu s asi 150 fotkami a diagramy, moc pěkná knížka. Je to vlastně přepis těchto stránek, až umřu, tak je majitel webového prostoru smaže, papír zůstane.
No a jen to přivezli, napadlo mě řešení, co je ono vyvýšené místo Žiži, zapsané v budyšínském rukopisu podivnými klikyháky nepodobnými latinským literám. Je to pochopitelně věž kostela sv. JIŘÍ, Kosmas chtěl zdůraznit, že muž troubil z výšky, ne že šlo o kostel. Respektive to budyšínský transkriptor takto zkrátil ;-)

Já to už četl. Datování hradiska Staré Brno s rotundou do doby Velké Moravy je v rozporu se skutečností, že zdejším ústředním hradiskem v té době byla Líšeň. Uvidíme, dle mne se stále zapomíná na neobjasněné ovládnutí nějaké části Moravy Boleslavem I. a jeho obnovu moravského biskupství.

Díky za upozornění, ale je to staré už dva roky. Nepřijatelný starý výklad o zobrazení Přemyslovců byl navíc doplněn o absurdní datování vzniku. Odborníka na rotundu L. J. K. to poprávu dost rozběsnilo. Není tam ani drobnost, jež by byla přínosná.