Pražský hrad

O tom zbohatnutí jsem to myslel obecně a jde také o rentabilitu. Jiný čas se vynaloží na článek složený z několika převzatých a opakovaných myšlenek, nežli na popsání výsledků nového výzkumu. Ale já nikomu nic nezávidím, pořád je to jen údiv nad s jistou publikovanými informacemi, a dalšími lidmi přebíranými, které po hlubším rozboru se ukazují být zcela nejisté nebo nesprávné.

Kříž neznali až křesťani, ale už nejméně i staří Sumerové. Zatím jsem to důsledně neověřoval, ale mám silný pocit, že znak pro takzvanou indoarabskou 4 z něho pochází. Mýty o blížencích Světlo-Stín patří do nejstarší vrstvy, takže jestli se lidé pokoušeli něco "vědecky" zkoumat, tak nejprve právě denní pohyb stínu. To i v atomizované společnosti, protože blíženci hrají významnou roli v mezoamerických mýtech a tudíž byl princip přenesen již z Asie.

Zcela souhlacím s teorií, že na počátku 20. století musel být kompas znám :-). No a právě užívání techniky vede k zapomenutí starých dovedností.

J. Čihák: Myslím si, že lidé budovali svatyně nedaleko bydliště, aby nemuseli lézt na kopce, a z nich pozorovali a v nich zaznamenávali úkazy. Potom má smysl hledat dominanty a zákonitosti s nimi spojené jen na pohledech ze svatyní.

Zajímalo by mě, které kultury vrcholy kopců vyznávaly, a které se jich bály - že jsou tam zlí duchové, později čerti atd...

S uloženými stránkami A°zoru je občas potíž, že nechtěně je, nebo není, zaškrtnuto políčko azimut a potom to kreslí jiné spojnice, protože GPS data to považuje za azimut a naopak. Opravil jsem před několika dny chybu programu, ale ještě upozorňuju, že je třeba před uložením stránky stisknout tlačítko Spoj - pak má teprve stránka definitivní podobu (v adresním řádku jsou teprve tehdy potřebné informace, které se přenášejí do databáze uložených). Asi by to mělo být ošetřeno proti chybnému uložení, ale už tak je vše složité a s odstupem to asi nedokážu. Pokud je snad příčina jiná, tak řekněte.

Přidal jsem nakonec Říp-sedlo Bezdězu. Když se dívali na východ Slunce z rondelu Byseň, tak proč by se nemohli dívat i z Řípu. Západní Krkonoše nevadí, protože jsou daleko a vlivem zakřivení země jsou schované pod rovinou pozorování. Viz profil: Říp-sedlo Bezdězu-západní Krkonoše
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.386157&lon1= 14.289643&lat2=50.905843&lon2= 15.763578&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

Jo, v r. 1928, kdy byl obelisk postaven, byla místní magnetická deklinace 5.13°, v r. 1940 byla 3.2°, jde o celosvětový výpočet, ne empirická data, tedy tam nějaká chyba plus místní mag. anomálie může být. Tak bych si tipnul, že to Plečnik projektoval dle kompasu. Tudíž v té době už kompas museli v Praze znát ;). No, chci tím říct, že se zřejmě neřídili podle Slunce.
viz

Já ten princip nejkratšího stínu pochopitelně ze základní školy znám, zkoušel jsem to ale s ním před nějakou dobou, když jsem chtěl přijít na kloub tomu, proč Plečnik obelisk, potažmo dlaždice na III. nádvoří, orientoval v azimutu 87° - dle ortomapy. V dřevních dobách internetových map jsem se domníval, že ty třeba nejsou přesné a je to 90°. A tak jsem v poledne fotil stín, který obelisk vrhá na stěnu proboštství, no, že bych získal absolutní jistotu s přesností na stupeň, říct nemůžu, orientoval jsem se tedy podle času, ale tehdy jsem ještě neznal problém časové rovnice, jen problém pásmového času. Kolem poledne se délka stínu mění jen nepatrně... Ale při větší pečlivosti to asi jde, jak jsem i napsal.
Že znali křesťani kříž, i jiné obrazce, je jistě pravda, já to myslel tak, zda ve všech dobách a na všech místech tehdy ještě atomizované (neglobalizované) společnosti brali východ jako kolmici na západ, nebo třeba "důležitější" pohyblivý východ v nějakém nejdůležitějším mystickém dni, tj. o pohyblivém svátku Zmrtvýchvstání ;).

Taky mě kolikrát překvapí, jaké ptákoviny se píšou v "prestižním" Vesmíru, překonávající mnohdy toto fórum, ale že by pětice lidí publikací v nízkonákladovém periodiku zbohatla, si teda nemyslím ;).

Světové strany se dají jednoduše určit v kterýkoliv den. Zarazím do země kolík a když bude vrhat nejkratší stín tak podle něj udělám čáru. Tím dostanu jih a sever. Když si nebudu jistý, tak ještě rozdělím denní dráhu stínu mezi východem a západem Slunce na poloviny. Kolmice na čáru určí východ a západ. Kříž, někdy i s opsaným kruhem po obvodu, patří mezi nejstarší piktogramy, takže kolmice asi znali lidé dávno.

Řekl bych, že o tomhle nikdo článek nenapíše, protože jednoduchá pravda je nezajímavá. To článek o stavění pyramid podle kompasu s trochou mystiky je jiná káva a také jiné peníze.:-)

Mimochodem gízské pyramidy jsou (dle GE) orientovány přesně podle světových stran, a pak že to nejde... Resp. jsou tam asi půlstupňové odchylky, nejspíš vlivem ne zcela orto snímků.

Nevím, jestli má stará hlava je ještě schopna si to představit, ale určit světové strany podle Slunce není až tak jednoduché. Pokud by se to dělalo podle slunovratů, má na to podstatný vliv refrakce a precese, konfigurace obzoru, pokud by se o rovnodennosti rozpůlil interval mezi východem a západem, tak taky refrakce a obzor, tak snad tedy nejkratší stín. Tak lze (nevím jak přesně) určit směr k jihu, otázka je, zda byli lidé vždy tak orientováni na pravé úhly a východ byl kolmicí na sever-jih.
S tím kompasem jsem spíš žertoval, ale pokud by ten šutr, ukazující na prkýnku na vodě vždy stejným směrem, byl ev. znám, mohl mít třeba tvar koule ;) a na ní by byla kalibrační ryska, která třeba v Římě ukazovala k východu podle baziliky sv. Petra, ta těch 90° má.

Četl jsem tam ten starší článek z roku 2007 a šel od toho pryč. Je to zaměřené na poukazování na podivnosti aniž by se nalezlo doložené řešení. Takový rozpačitý Dänikenismus. Jen dílčí informace jsou přínosné.

U druhého článku je zajímavé, jak někdo může určit u čtvercového půdorysu pyramidy, že je orientován severojižně? Co když je východozápadně a odchylka je daná stejně jako u předrománských kostelů? Nemohu si pomoci, ale když je zdůrazňovaná mystika, tak mám podvědomý pocit, že autor se sám příliš neorientuje v tom co tvrdí. Nevidím tam velký rozdíl od článků v populárních barevných časopisech. Navíc je to nějak o tom samém napříč téměř celým desetiletím. Řekl bych, že dnes to má takový význam, asi jako zde již uváděný článek M. Webera o orientaci rotundy sv. Víta. Jako by nevěděli co napsat nového a je v této souvislosti zajímavé, že u mé nabídky se redakce ani neobtěžovala s odpovědí.

Znovu připomínáte možnost, že křesťanské kostely byly orientovány podle kompasu. To by mohlo vysvětlit rozdíly. Uplatnila by se neznalost mag. deklinace a místních anomálií. Také mi není jasné, jak bez přesných měřidel vyříznout z horniny mag. střelku tak, aby směr zmagnetování byl rovnoběžný s osou střelky. Vlastní chyba kompasů nemusela být zanedbatelná, ale možná je cejchovali podle Slunce při rovnodennosti a to přímo v místě, kde byl kompas používán.

Posvátné místo se mohlo nacházet někde v okolí rotundy. Jen tak mě napadlo, že pohled z posvátného místa na Slunce vycházející z vrcholu kopce musel být fantastickým zážitkem. Fotografie - Východ Slunce nad Srdovem z Ranné.

Píše se, že jména bohyň Krosina, Krasatina a Lada jsou vymyšlená, ale našel jsem tvrzení, že Chorsina (světlo ve tmě, krása) byla v českých kronikách zapsána jako Krosina.

Tady je pojednání o GPS a měření vzdáleností, píše se tam, že při použití modelu elipsoidu lze dosáhnout přesnosti výpočtu vzdálenosti na půl mm.

Chyba aktuálního měření pomocí GPS přístroje (refrakce, šumy, hodiny aj.) je +-12,5 m, vertikální ještě více. Umělá chyba zanášená z bezpečnostních důvodů do 30.4.2000 byla 100 m horizontálně a 140 m vertikálně.