Pražský hrad

Ještě k linii Praha - Jeruzalem.
Napadá mne, že ta linie může být skutečně slunovratová, tedy že její původní smysl byl označit východ Slunce o slunovratu. Myslím to asi takhle. Někdo, někdy, někde určil posvátný směr - tedy např. směr k východu Slunce o zimním slunovratu. A tento směr "zapsal pro pozdější použití". Když píši zapsal, myslím tím, že třeba definoval poměr stran pravoúhlého trojúhelníka, který se orintoval např. podle směru stínu poledního Slunce. Vytvořil tak jednoduché pravidlo, které bylo s jistou mírou přesnosti použít k vytyčení směru. Pak šel čas, pravidlo se přenášelo nejspíš ústním podáním v rámci okruhu zasvěcených.
Odpovědi na otázku kdo a kdy asi není podstatná. Na otázku kde lze odpovědět tak, že tam, kde je azimut východu Slunce o zimním slunovratu 132°. Použiji-li Azor a uloženou situaci Praha - Jeruzalem v roce 1100 a změním-li zeměpisnou šířku na 54.5°, začne azimut východu Slunce o zimním slunovratu nabývat hodnot kolem 132°. Vypadá to, že odhad pro 54.5° severní šířky dává použitelný výsledek. Na této zeměpisné šířce je Rujána i Irsko - tedy možné zdroje ovlivnění, z pohanské i křesťanské strany.

Co když byl tedy směr fixovaný v Praze do Prahy pouze mechanicky přenesen a má vyjadřovat jeden z důležitých směrů, se kterými tehdejší geomanti pracovali při vytyčování budoucích měst?

Vzpomeňme jen, že dlouho byla jarní rovnodennost fixně stanovena na 21. března, bez ohledu na dění na obloze.

Se sledováním pohybu stínu s kopce jsem to myslel s nadsázkou a jen principiálně, protože je to vlastně totéž, jako pozorovat východ slunce nad kopcem. I kvůli zástavbě by to v praxi bylo obtížné. Uvedl jsem myšlenku v souvislosti s diskuzí o 9 a 15 hodině, čili že by tato hranice stínu mohla teoreticky objevit i dosud netušené. Takže nikoliv skutečné sledování pohybu stínu, ale že u této hranice i v průběhu dne by se mohlo něco najít.

Že se úhel ortodromy na každém poledníku mění, je zákonité, proto taky námořníci plují podle loxodrom, sice po delší trase, ale pod stejným úhlem, např. po rovnoběžce. Ale v místě startu je důležitý ten počáteční úhel ortodromy, ne? Koule.exe, pokud si vzpomínám, umožňuje zadat interval, kdy se zobrazují momentální úhly.
Ty výpočty např. v GCC jsou určeny pro stanovení ortodrom na určitém modelu zeměkoule. Nevím, jestli ten limit 1000 km nebyl např. kvůli použití kulového modelu.

Linie Praha - Jeruzalem

Domnívám se, že takto dlouhá linie se již vymyká "výpočtové teorii".
Myslím, že chceme-li dojít (doletět) z Prahy do Jeruzalema způsobem, že vytyčíme konstatní úhel, nebudeme se už pohybovat po přímce (ortodromě), ale po loxodromě. A loxodroma už není přímka. Každopádně je to námět k zamyšlení. Když jsem se před lety pídil po tom jak vypočítat azimut dvou vzdálených bodů a objevil tak, že se azimut určí jako azimut ortodromy, bylo tam uvedeno, že "s ortodromou lze počítat" do vzdálenosti 1000 km. Protože mé ambice nepřekračovaly hranice České republiky bylo vše v pořádku. Linie Praha - Jeruzalem vzdálenost 1000 km určitě překračuje.
Závěr je asi tento, pokud vyrazíme pod určitým úhlem z Prahy do Jeruzalema a budeme navigovat pomocí ortodrom, doletíme pod jiným úhlem - azimutem, než jsme vystartovali. Jak moc to má vliv na práci s liniemi je ta otázka?

Opravil jsem uložené stránky z posledních dnů, uvedená chyba vznikla ještě před úpravou.
Jinak postup opravy je jednoduchý, ze seznamu se otevře příslušná stránka Azoru, upraví a znovu uloží, v seznamu je tedy dvakrát, a ta původní se smaže. K tomu je heslo, které bych Vám poslal na mail, ale nevím Vaši adresu.
Bohužel některé starší stránky nemají Cíl uvedený, časem to předělám, nebo jestli pomůžete...

To by bylo hodně pošetilé, hledat ten stín tímto způsobem ;). Známé je, jak se hory turistů šplhají na Adamovu horu na Cejlonu, aby viděli, jak stín štítu letí po krajině nebo po mracích dost velkou rychlostí. Řekl bych, že stále je jednodušší být tam, kam stín dopadá a zbytek ev. vypočítat ;). Ale pro jiné účely by to bylo dobré (pořád se mi nepodařilo verifikovat tu linii tři rotundy-Jeruzalém, zda je to v Praze opravdu v zákrytu, potřeboval bych umístit kameru vysoko nad sv. Víta ;). Ono to ale myslím podléhá nějakým pravidlům kvůli letovému provozu ap.

ZH: Nová vylepšení byla potřebná, teď jsem spokojen, ale opět se objevila chyba. Vyberte ze seznamu stránku (10.9.2011), kde jsou v Cíli azimut a vzdálenost. Je tam nesprávně zvoleno GPS. Dále prosím o doplnění azimutů u mých uložených stránek.

Cinert: Sledovat z vrcholu hory její stín by bylo určitě velmi problematické. K zachycení okraje stínu je možné použít letecké fotografování z modelů, viz Wiki.

Jen report: do tabulky uložených stránek se automaticky přidává azimut.
Zprovoznil jsem původní script na výpočet úplňku pro období před r. -1000, může se to lišit o plus minus den (jak jsem říkal, neznám výpočet z. slunovratu, dle kterého kalibruji přesné umístění dnů v roce, takže je to zprůměrované, navíc i Měsíc vykazuje i víc jak desetihodinové odchylky od průměru, který je zde použit. Podotýkám, že se to liší od některých planetárií, kterým přibývá rok 0. A neshoduje se to s Celestiální sférou JJ (ta regulérně počítá do r. -1000), nicméně se Sky ViewCafe ano, po přičtení toho nultého roku.
No, on to stejně asi nikdo nepoužije, protože z té doby žádné konkrétní datum tuším známo není, jen, že už to bylo předpřipravené...

Že do toho vstupuju...

Taky se přimlouvám, aby byl azimut součástí názvu stránky, možná na to někdy udělám automaticky vyplňovaný sloupec, ale zatím tedy ručně.
Nicméně na stránkách uložených JČ je výsledek výpočtu azimutu a vzdálenosti dole pod tlačítkem spojnice.

Aby se nový výpočet zobrazil v Azoru, je třeba nejprve zvolit výpočet Azorem a pak teprve GE či jiný externí program, z Azoru se jinak jen posílají data jinam, ale výpočet se neprovede. To je asi nepraktické, zkusím se nad tím zamyslet, zda to jde jednoduše, aby se to zároveň odeslalo a zároveň vypočetlo, ... no jednoduše to nepůjde, uvidím, ... P.S. asi to nebude, zkrátka, když je třeba vidět ve stránce Azoru výsledek, je třeba nejdřív provést výpočet Azorem a pak teprv přecházet do externích programů.

J. Čihák: Podíval jsem se na Vámi uložené stránky, ale není v políčku zapsán azimut, jak dnes již umím, ani v názvech stránek. Přimlouval bych se také, myslím, že to již zmiňoval Z. H., aby byly azimuty součástí názvu stránky. Když má totiž člověk již otevřené okno GE s dřívějšími údaji, tak po kliknutí v Azoru na GE se do stávajícího okna přidá jen červená linka, ale napsané údaje zůstanou původní, takže se nikde nevidí nová hodnota azimutu. Také by již v seznamu uložených stránek bylo možné v budoucnu hledat možné souvislosti podle azimutů, bez nutnosti otevírat stránku.

Tipnul bych si na onu záměnu desetinné tečky a čárky, mělo by být 60.4,8.16. Uložil jsem tutéž stránku takhle a zdá se to být OK. Jinak to bylo opravdu 60° a 4,8 km.

Když se zvolí v Azoru VWH a stiskne Spojnice, objeví se stránka Eda Williamse (kterou jsem s jeho svolením trochu upravil a umístil i na svůj web).
Vstupní údaje (GPS souřadnice startu a cíle) by se měly automaticky v programu vypsat, je tam defaultně předvoleno N a E (severní a východní), data se automaticky přežvýkají do formátu, který GCE vyžaduje (tedy např. 50:05:10 - to mě vždycky štvalo, že to musím přepisovat či dokonce přepočítávat ručně). Zároveň by měl již být hotový výpočet, který zobrazen v políčkách Course 1-2 a Distance. Ten by měl být dle přesnějšího modelu zeměkoule, vlastně zeměelipsoidu, než počítá Azor a GE. Možná ten GCC časem přeložím do češtiny, myslel jsem, že je to srozumitelné.

Kvůli možnosti prozkoumat všechny vymoženosti, které Azor nabízí, jsem se opět zpronevěřil svému předsevzetí. Odečetl jsem azimut původní klášterní kaple P. Marie u sv. Jiří podle knihy I. Borkovského. Celá záležitost kolem kostela sv. Jiří a kláštera opravdu začíná být napínavá a zajímavá, jak k tomu ostatně vedly již dřívější náznaky. Stránku jsem uložil a komentář přidal do článku Archeoastronomické datování... .

Podle svého předpokladu, jsem na přidaného Eda Williamse koukal "jako tele na nová vrata". Ke své dokonalejší obsluze Azoru bych potřeboval projít obsáhlejším školením pro začátečníky a na to teď není čas. Když jsem otevřel uloženou stránku sv. Jiří, abych vložil azimut pro kapli, tak jsem zjistil nepřesnosti. Po zadání azimutu 66,4° a kliknutí na GE se zobrazil azimut 66° a asi poloviční vzálenost nežli byla zadána. Též profil na GPSVisualizer se zobrazil v téže krátké vzdálenosti. Nevím v čem je chyba, podle dosavadních zkušeností nejspíš ve mně :-).