Pražský hrad

Odkazy s adresami GPS Visualizer a Mapy.cz+spojnice tady nefungují.
www.mapy.cz/#x=15.219934&y=50.518054&z=12&l=2&c=23-2-8-3-15-28-29-25-t&t=o&umc=9iMI0x-Z63kWfbKCblibTz¨=50°31'56.533"N%2C 15°12'1.904"E¨=50°30'59.224"N%2C 15°13'49.312"E¨=50°30'3.601"N%2C 15°12'5.081"E&u=m

Cinert: Článek o prvním pražském mostě je nabitý informacemi, nelze ho jen tak přečíst, musí se studovat. Také jsem si občas kladl otázku, jestli nebylo lepší upravit na vhodném místě koryto řeky, než se stále trápit s poničeným mostem. O robusním mostě z mohutných dubových klád se asi v té době u nás nedá uvažovat.

Rohy Trosek mají V-Z orientaci. Při východu Slunce o rovnodennosti je východní roh osvětlen a západní se nachází v jeho stínu. Při západu Slunce je tomu naopak. Na střídavém zastiňování se dají zakládat různé úvahy, ale připomenu Vám několik vět z vaší knihy.
“Z Evropy je dostatek folklórních dokladů o jarním obřadním zhášení starého ohně a zapalování nového, symbolicky čistého.
Musí to být velmi prastarý a rozšířený obřad.
Starý Svarog byl uhašen a zažehnut nový, mladý Svarožic.“
K tomu musím přidat názory různých badatelů, že Trosky a jejich blízké okolí byly přírodně-umělou svatyní. Proto si myslím, že slunovratové východy a západy byly pozorovány ze svatyň, které byly záměrně umístěny tak, aby Slunce vycházelo v sedle Trosek. Zatím bych nehledal nějaké daleké kopce. Ovšem u Bezdězu a Tábora nelze vylučovat souvislost.

S těmi ohni je to dobré, kouřová znamení by se asi mohla použít i dnes k hledání spojnic.
Sněžka je ve slunovratové linii nejspíš od Vyšehradu a Staré Boleslavi, ale odtud vidět nemůže být. Ostatně Sněžka, jak je zcela nebo částečně skrytá za předchozími kopci, je nenápadná, nevím, jestli by na 150 km ji někdo neznalý školního zeměpisu bral jako významný bod.
Ta Studničná hora byl můj omyl, od Čakovic přes Trosky to ukazovalo na Stříbrné návrší, tedy do sedla Špindlerova Mlýna.

Franta: Díky za upozornění, je to opravdu překlep.

Z. Homola: Bohužel koukám z oken na druhou stranu. Až bude někdy vyfoukáno, tak to zkusím prověřit od sousedů nebo ze své střechy. Kdysi jsem někde četl, že K. H. Mácha chodil na Prosek se dívat na Krkonoše.

Celá záležitost kolem Juditina mostu se ukázala jako velmi komplikovaná i vzhledem ke s jistotou opakovaným nedoloženým úvahám. Vladislav II. také založil strahovský klášter v roce 1140 a kamenná výstavba měla začít s několika letým zpožděním. Zkusil jsem datovat zdejší baziliku Nanebevstoupení P. Marie jestli se nedá najít nějaký vztah k výstavbě mostu. Bazilika byla kupodivu založena již v roce 1140, stránku jsem uložil.

Nad zámkem Jezeří je Jánský vrch. Tento vrch se dříve jmenoval Johannesfeuerberg a podle fotky v knize Z. Ministra (západ Slunce nad Medvědí skálou z Ondřejova) by nespíš planoucí vatra byla vidět i v Praze. Zde se tedy hovoří přímo o slunovratovém ohni. Azimut Pražský hrad - Jánský vrch je 309° což odpovídá západu Slunce o letním slunovratu.

Jan Cinert: Díky za odkaz na nový článek. Nakoukl jsem a periferním viděním jsem uviděl: Vyobrazení vytvořené podle Píša 1960 převzato z ff.ujep.cz/veleminsky/cz. To "veleminsky" se mi zdálo divné, domnívám se, že jde o překlep. Obrázek se zakresleným dřevěným mostem přes Vltavu se dá načíst zde:
https://pf.ujep.cz/~velimskyt/Dejiny_umeni/Dejum12/%9fr108.jpg

Také jsem viděl plánek Prahy s dvěma zakreslenými kostely sv. Vavřince. Vrch Petřín by mohl na počátek nějaké linie klidně aspirovat a u kostela v Jinonicích bylo hradiště. Linie vedené z obou kostelů směřují pod úhly blízkými azimutu slunovratu do Krkonoš do prostoru Sněžky, kde je ostatně také kaple sv. Vavřince (ovšem zjevně pozdější). Linie od kostela sv. Vavřince v Jinonicích má (podle TOPO Czech pro 2011) dokonce azimut 51°. Vavřinec není ale moc "slunovratový svatý". Viditelnost z Jinonic by snad mohla být. U Lomnice nad Popelkou linie prochází kolem hory Tábor. Proč se tato hora jmenuje zrovna Tábor?

Dá se asi s nadsázkou říci, že celá Praha je "slunovratově orientovaná" ke Sněžce.

ZH: pokud myslíte fotku z "mysliveckého serveru" tak si pořád myslím, že byla pořízena dost daleko od Prahy

Dík za odkaz na stať o mostě, bohužel mám tady na poznávací dovolené málo prostoru na tak dlouhé čtení, aha, uložím si to na notebook do autobusu, těším se.
S těmi spojnicemi kopců nevím, jestli to někam povede. Ale čistě z technického hlediska by mě zajímalo, zda jsou ty internetové mapy, co se spojnic týče, přesné. Nevidí náhodou Jan Cinert z okna směrem na Trosky? Všiml jsem si kdysi, že firma Bylo to jinak by na té spojnici mohla sídlit ;). Chtělo by to ovšem silný neolitický dalekohled, taky asi Trosky neměly věže, a kdoví, jestli je Sněžka z toho směru vůbec vidět, vlastně dle té fotky ano. Kamarádka, která chodila běhat každý den na Ládví, říkala, že jsou občas vidět prostým okem i sjezdovky na Černé hoře, tak možná v protisvětle to hledí-muška může být vidět.

Franta: Při pohledu na snímek se mi to také zdálo podezřelé. Takže jako obvykle, zdánlivý jistý objev je nepřesným přáním.

Před časem jsme tu diskutovali o pražských brodech, mostech a ostrovech. Konečně jsem se dočkal obrázků k novému článku První pražský most nevedl přes Vltavu a umístil jej na svůj web. Snad to někomu bude připadat zajímavé.

Lokalita Semín má asi 180 ha. Podle popisu pozorování je možné přiližně najít místo pozorování - je uvedena zeměpisná šířka a vzdálenost od Trosek. Také je uveden čas, kdy se Slunce dostalo mezi oba čedičové suky - 5:30 letního času a dále je uveden azimut, ve kterém bylo vidět Slunce - 63° od severu. I když není zcela jasné místo pozorování, z času a azimutu jasně vyplývá, že úkaz nebyl pozorován bezprostředně po východu Slunce, který bývá v čase letního slunovratu několik minut před pátou a Slunce tedy mělo čas odputovat na jinou pozici.

Cinert: Už před prázdninami jsem chtěl polevit ve zkoumání. Přestal jsem hledat původ názvu Praha, ale místo toho jsem se začal zabývat jinými věcmi. Také nebudu mít nyní moc času. Čeká mě řešení jiných důležitějších záležitostí, zejména po Novém roce. Takže do fóra budu vstupovat méně, spíše budu číst co nového. Musím si už od toho odpočinout, ale vím, že mě to časem zase chytne a pustím se do zkoumání.