Pražský hrad

Bohužel si podrobnosti ohledně zakřivení s odstupem nedokážu vybavit, utčitě jsem se tím zabýval.
Problém s odkazy asi bude opravdu proto, že některé prohlížeče či operační systémy ponechávají mezery mezerami, čímž se adresa rozkouskuje. Po návratu se na to zkusím podívat. Problém je, že a href="odkaz..." by měl být v uvozovkách - tedy to za href=, což tady není, pokud je v odkazu mezera, tak ji to považujue za konec odkazu. Zatím tedy ručně při psaní zápisu uzavřete adresu do uvozovek.

Nechal jsem se uvést v omyl Azorem. Pojmy převýšení a refrakce na mne udělaly dojem, že se započítává zakřivení země. Rozdíl na větší vzdálenosti je velký, např. Čakovice-Studničná: Azor 0,7˚ a výpočet se zakřivením 0,206˚. Doporučoval bych tam napsat: rovinné převýšení nebo převýšení v rovině.

Trochu mě to zmátlo, ale přitom jsem si uvědomil, že se Slunce při horší dálkové viditelnosti objevilo nad Zabitým kopcem a s tím se musí také počítat. V této souvislosti mě napadlo, že na Zabitém kopci byla sluneční svatyně a ty 4 rondely byly "kostelíky za katedrálou". Mohlo jich být i více. Přilehlá knovízská osada se rozkládala od stadionu až na Starou náves.

Včera jsem chtěl do odkazu ručně vepsat adresu, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Mapy.cz budou opět jednou upgradovány a pak už to třeba nebude fungovat vůbec. Myslím si, že je lepší sdělit souřadnice bodů, i když názorná ukázka by byla lepší. Divné je, že po zkopírování adresy do OpenOffice a následně do rámečku http to funguje bezchybně.

Bod Z, 50°31'56.534''N, 15°12'1.904''E, je místo, odkud je vidět východ Slunce mezi rohy Trosek o zimním slunovratu. Z bodu L, 50 30'3.600''N, 15°12'5.081''E, je vidět obdobné sluneční divadlo probíhající o letním slunovratu. Ještě přidám bod R, jehož význam je jasný, souřadnice 50°30'59.627"N, 15°12'32.943"E. Na všech místech mohly být kamenné obrazce, menhiry a dřevěné modly.

Odkaz se zdá funkční, ale nová verze mapy.cz mě občas dovádí k šílenství, lepší je podle mě old.mapy.cz, jen tam není měření azimutů, to je v mapy.cz beztak jen s přesností na stupeň.
Nadbytečné body v mapy.cz je třeba vymazat, než se to okopíruje sem. Linux a Windows taky různě mrší adresy, tj. zakódují mezery ap. do tuším hexadecimální podoby, anebo ne.

Přečetl jsem stať o Juditině mostě, z jednoho čtení se nedá fundovaně reagovat, jsou tam pozoruhodné podněty, je dobře, že se zpochybnila existence dřevěného mostu přes celou Vltavu, avšak ze zpochybnění dosavadních vodítek nelze podle mě usuzovat s jistotou na jeho neexistenci. Jsou věci, do kterých vidím více, třeba datace kostelů ;), o tom už jsem mluvil opakovaně.
Závidím ovšem, že stránky eviduje národní knihovn, mě takto zaevidovali jen stránky o dědečkovi, tyhlety ne ...

Odkazy s adresami GPS Visualizer a Mapy.cz+spojnice tady nefungují.
www.mapy.cz/#x=15.219934&y=50.518054&z=12&l=2&c=23-2-8-3-15-28-29-25-t&t=o&umc=9iMI0x-Z63kWfbKCblibTz¨=50°31'56.533"N%2C 15°12'1.904"E¨=50°30'59.224"N%2C 15°13'49.312"E¨=50°30'3.601"N%2C 15°12'5.081"E&u=m

Cinert: Článek o prvním pražském mostě je nabitý informacemi, nelze ho jen tak přečíst, musí se studovat. Také jsem si občas kladl otázku, jestli nebylo lepší upravit na vhodném místě koryto řeky, než se stále trápit s poničeným mostem. O robusním mostě z mohutných dubových klád se asi v té době u nás nedá uvažovat.

Rohy Trosek mají V-Z orientaci. Při východu Slunce o rovnodennosti je východní roh osvětlen a západní se nachází v jeho stínu. Při západu Slunce je tomu naopak. Na střídavém zastiňování se dají zakládat různé úvahy, ale připomenu Vám několik vět z vaší knihy.
“Z Evropy je dostatek folklórních dokladů o jarním obřadním zhášení starého ohně a zapalování nového, symbolicky čistého.
Musí to být velmi prastarý a rozšířený obřad.
Starý Svarog byl uhašen a zažehnut nový, mladý Svarožic.“
K tomu musím přidat názory různých badatelů, že Trosky a jejich blízké okolí byly přírodně-umělou svatyní. Proto si myslím, že slunovratové východy a západy byly pozorovány ze svatyň, které byly záměrně umístěny tak, aby Slunce vycházelo v sedle Trosek. Zatím bych nehledal nějaké daleké kopce. Ovšem u Bezdězu a Tábora nelze vylučovat souvislost.

S těmi ohni je to dobré, kouřová znamení by se asi mohla použít i dnes k hledání spojnic.
Sněžka je ve slunovratové linii nejspíš od Vyšehradu a Staré Boleslavi, ale odtud vidět nemůže být. Ostatně Sněžka, jak je zcela nebo částečně skrytá za předchozími kopci, je nenápadná, nevím, jestli by na 150 km ji někdo neznalý školního zeměpisu bral jako významný bod.
Ta Studničná hora byl můj omyl, od Čakovic přes Trosky to ukazovalo na Stříbrné návrší, tedy do sedla Špindlerova Mlýna.

Franta: Díky za upozornění, je to opravdu překlep.

Z. Homola: Bohužel koukám z oken na druhou stranu. Až bude někdy vyfoukáno, tak to zkusím prověřit od sousedů nebo ze své střechy. Kdysi jsem někde četl, že K. H. Mácha chodil na Prosek se dívat na Krkonoše.

Celá záležitost kolem Juditina mostu se ukázala jako velmi komplikovaná i vzhledem ke s jistotou opakovaným nedoloženým úvahám. Vladislav II. také založil strahovský klášter v roce 1140 a kamenná výstavba měla začít s několika letým zpožděním. Zkusil jsem datovat zdejší baziliku Nanebevstoupení P. Marie jestli se nedá najít nějaký vztah k výstavbě mostu. Bazilika byla kupodivu založena již v roce 1140, stránku jsem uložil.

Nad zámkem Jezeří je Jánský vrch. Tento vrch se dříve jmenoval Johannesfeuerberg a podle fotky v knize Z. Ministra (západ Slunce nad Medvědí skálou z Ondřejova) by nespíš planoucí vatra byla vidět i v Praze. Zde se tedy hovoří přímo o slunovratovém ohni. Azimut Pražský hrad - Jánský vrch je 309° což odpovídá západu Slunce o letním slunovratu.