ZH (Pátek 7. října 2011)

Ještě k tomu výpočtu - známe půdorys a díky fotce i bokorys, jen nevíme, kde je na podlaze umístěn kámen a jak je podlaha v bokorysu vysoko. Jinak by se dal úhel vypočítat bez problémů.

Zajímavé je, že petřínská kaple má cca severojižní osu a okno směřuje někam k Velikonocům, zatímco slánská kaple má 225/45° a okno směřuje k jihu, jestli jsem to dobře spočítal. Přitom je oboje jistě záměrně a kaple symbolizuje totéž.

Mimochodem, koho zajímá náboženství Lužice a polabských Slovanů, tak přednáška, autor.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

V Uměleckých památkách je půdorys petřínské kapličky, přehodnocuji tedy onu distanci od vnitřní hrany okna ke kameni, je to 1,83 m, ale vzhledem ke 40 cm vysokému kameni (svislá distance 1,40 m) vychází úhel 37,2°, tedy podobný, jaký vyšel před tím. Úhel okna na nákresu vychází 70° (tj. o 20° odkloněný oproti běžnému oknu po směru hodinových ručiček). Ale věřil bych spíše vám. Domnívají se také, že osa kaple je severojižní, což se nezdá být pravda.

P.S.: ten 1,83 m je poplatný onomu úhlu 70°, kámen zakreslen není. Takže to může být víc.

J. Čihák (Čtvrtek 6. října 2011)

...a těch 57˚ musíte brát s rezervou. Otvor je šišatý a úhel jsem měřil primitivními prostředky.

J. Čihák (Čtvrtek 6. října 2011)

Tohle je možná přesnější, ale jsou to jen odhady. Pohyb světla lze ověřit pozorováním, ale na to si musíme počkat až do příštího jara.

J. Čihák (Čtvrtek 6. října 2011)

Přední část kamene je vidět od pravé strany okenního otvoru, tedy šikmo přes otvor. Podle mého odhadu se sluneční paprsky objeví na přední horní ploše kamene až v době velikonoční. Bude to kolem deváté hodiny, tedy v hodině ukřižování, odhadem viz. Pak se světlo přesune na dlažbu a bude se vzdalovat až do zániku.
Kámen není plochý, je to kvádr, který vystupuje nad dlažbu snad o více jak 40 cm.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

Citovaná práce je super. Nicméně se tam autor domnívá, že je stavba orientovaná k Pražskému hradu, což neodpovídá, spíš bych zase řekl, že jde o fenomen magnetické deklinace a že měla být osa severojižní.

Pokud je střed vnitřního okna 140+40=180 cm nad podlahou a kámen je při úrovni podlahy, střed kamene je od vnitřního okna asi 2,5 metru vodorovně, pak úhel, který svírá paprsek dopadající na kámen vůči podlaze by byl 35,7°.

8.4., což je střední den výskytu Velikonoc, jsou v 9:24:30 podobné hodnoty, viz. Zda se dají nasimulovat v jiné době a jiné hodině, si nejsem jist, namátkou mi to nešlo.

J. Čihák (Čtvrtek 6. října 2011)

Z popisu vyplývá, že okenní otvor je znatelně nepravidelný. 57˚ je zprůměrovaný vodorovný úhel, který otvor svírá s vnější stěnou zdi. Azimut stavby je 185˚, pak azimut otvoru směrem dovnitř je 185˚+(180˚-57˚)=308˚. Směrem ven, tedy ke Slunci, je 128˚.

Kámen na podlaze není obětní ani oltářní, jak je běžně nazýván. Okopírováno z diplomové práce: “Na kamenné podlaze uprostřed je položen kvádr symbolizující kámen odvalený z hrobu, na kterém Anděl zvěstoval příchozím Mariím Zmrtvýchvstání Krista.“

Ten úhel by se musel změřit, třeba teodolitem.

Franta (Čtvrtek 6. října 2011)

Mé údaje jsou jen orientační, také asi nelze s jistotou tvrdit, že "obdélník měl největší šířku" právě v okamžiku, kdy se dotkl podlahy (domnívám se, že šířka nebyla měřena a pohybem po jinak orientované ploše (podlaha) pak asi taky došlo ke zkreslení.

Působí to tak, že paprsek prošel kaplí před oltářem. Zdá se, že při své cestě po stěně dolu by sluneční stopa měla narazit na oltář. Třeba tedy, že při výšce 20° by byl azimut Slunce menší než 125°.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

Nabízí se 185-57=128, což by korespondovalo s oním 125.5° (viz CSJJ).
Co schází, je onen svislý úhel spojnice středu vnitřního okna a oltáře vůči zemi.

Franta (Čtvrtek 6. října 2011)

v 7:30 UTC
azimut: 305.48 - 180 = 125,48
výška: 20.02

Domnívám se, že z popisu:

Na pravé zdi jsem viděl světelný obdélník, který klesal šikmo dolů. V 9:30 se dotkl podlahy, Slunce přitom svítilo přímo do okenního otvoru, jenom horní plocha zůstala ve stínu a obdélník měl největší šířku.

vyplývá, že osa okna je právě těch 305.48° ( 125,48° )
V kombinaci s 57° by to mělo dát azimut stavby - odchylka je asi 2°


Dále pak z:

Potom se přesouval po dlažbě směrem ke vchodu a zužoval se. V 10:25 zanikl

popisuje jev, kdy se Slunce dostává z osy okna, ale pořád ještě světelné paprsky díky šířce okna procházejí. V okamžiku kdy ůkaz zanikl došlo k překrytí "levého vnitřního okraje okna s pravým vnějším okrajem okna" či opačně.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

Z azimutu stavby (184-185°) a úhlu okna 57° by šel určit azimut osy okna, ale nevím, k čemu se těch 57° vztahuje.

Franta (Čtvrtek 6. října 2011)

Z popisu by šlo určit "azimutové okno", tedy, že Slunce v při popisovaném jevu mělo následující azimuty:
112,5°? - 125,5° - 138,5°(začátek ? - skvrna na podlaze - skvrna mizí)

Výška Slunce
20° když se světelná skvrna dotkla podlahy
26.5° když světelná skvrna zmizela

Vzájemné vztahy mezi pohybem světelných skvrn a oltářního kamene chybí.

Když je oknem na oltářní kamen vidět, nešlo by změřit ty potřebné úhly zvenčí?

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

Nevím jestli jste si všiml na praguecityline.cz této pasáže o "kapli Božího hrobu na Petříně": Zajímavostí kaple je mimo jiné její okno, které je umístěné tak, aby jím o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadnul na obětní kámen, nacházející se uprostřed kaple.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

Nedalo mi to, ale jak jsem předpokládal, těžko se v tom bez přímého pozorování vyznat. Kaple na Petříně má azimut cca 185°, kaple u Slaného cca 225°. Na půdorysu slánské kaple jsou 3 průduchy, jeden je šikmý, ten ale nemíří na oltářní mísu, jeden s kolmých víceméně ano. Pokud jde opravdu o věrnou kopii, je otázka, zda tu druhou kapli (petřínskou?) nepostavili bezduše. O které okno vlastně jde? Jo, to slánské šikmé míří přímo na jih, ale nezdá se mířit na oltář, zatímco to druhé jde ze severozápadu.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)

Měl jsem tam taky chybku, v textu místo arctangens arccosinus, ale spočítán byl správě atang.
Obávám se, že já teď nejsem schopen se k takovému výpočtu vybičovat, potřebuju mít vlastní záchvat motivace ;).

Nicméně myslím máte technické vzdělání, pomocí goniometrických funkcí (např. onen arctangent lze vypočítat tady, zadá se podíl protilehlé a přilehlé odvěsny) lze určit sklon a azimut paprsku a obdobné hodnoty vyhledat v nějakém programu, Franta preferuje SHC, já Celestiální sféru JJ, asi by to šlo nějak sofistikovaně, já bych se kýženým hodnotám přibližoval systémem pokus-omyl.