Pražský hrad

Úzký proužek světla by se měl objevit na okraji kamene po 9 hodině SELČ. Paprsky přitom budou procházet otvorem šikmo, azimut cca 110˚, odhadem viz. Jde mi hlavně o to, v kolik hodin a od kterého dne bude třeba světelný úkaz hlídat a pak ho v ten správný den vyfotit. Jsem rád, že Vás ten sluneční orloj zajímá.

No, nesnáším nejistotu, tak jsem se po cestě domů stavil na Petříně. Vytyčil jsem pomocí klacíkových vizírů přímku v ose okna asi 60 m daleko mezi druhou kapli a kostel, a to místo, chvojku, vyhledal na GE, no ale úplně přehledné to není, vychází mi nicméně taky něco přes 128°. Osu kaple se mi obdobnou metodou upřesnit nepovedlo kvůli korunám stromů na GE. AltitudaSlunce, když paprsek dopadá skrz střed okna na osu kaple, mi vyšla 38.5°.
Jak psal JČ, okno na kámen nemíří, zvenku lze jen těsně spatřit severní okraj kamene, takže jen ten může být na chvilku osvětlen.
Překvapilo mě, jak otvory mezi oddíly kaple, které bych očekával v ose, v ose nejsou, nevím, jestli to může být sofistikovanýá záměr, nebo zedníkovi nevyšla řada cihel či co. Ovšem jak se dívám na rekonstrukci kaple u Slaného (viz), tak bůhví kde se před rekonstrukcí petřínské kaple válel kámen a v jakém stavu bylo šikmé okno a jak se podařilo ho uvést do prapůvodní podoby.
Nějaké fotky.

To je dobrý nápad, že se autor domníval znát přesný den Kristovy smrti, resp. vzkříšení.

Pokud jste napsal, že azimut osy okna je 128˚, proč tomu neodpovídají ony včera uvedené odkazy na Celestiální sféru ani 20.4. v 9 hodin letního času (mimochodem proč letního?).

Vím, že osa není 90°, ale téměř a mohli se tak domnívat, buď kvůli kompasu, nebo chybně určenému poledni. Osu okna asi určili empiricky.

Přidělal jsem do Cel. sféry i výpis letního času.

Těch 70˚ je nesmysl, otvor je sice nepravidelný, ale úhel bude 57˚ +/- 2˚. Kamenný kvádr je umístěný víc dozadu, přední strana je zhruba ve středu podlahy (když ji doplníme na obdélník). Osa určitě není severojižní.

Otvor a kámen v kapli na mě dělají dojem, že to jsou části slunečního orloje. Předpokládám, že ráno vniknou sluneční paprsky do kaple a vytvoří úzký proužek světla, který bude částečně na horní ploše kamene a částečně na podlaze. V jeden určitý den bude proužek světla jenom na horní ploše kamene. V další dny bude proužek nahoře i na boku kamene. Ten jeden den byl pro zakladatele kaple asi důležitý (odhaduji kolem 20.4. a 9. hodiny letního času). Den Kristovy smrti zatím nikdo nerozluštil. Řada objevitelů se dodnes pokouší tento den vypočítat a jsou přesvědčeni o své pravdě (např. Newton 23.4.). Možná mezi ně patřil i zakladatel kaple nebo někomu uvěřil.

Ještě k tomu výpočtu - známe půdorys a díky fotce i bokorys, jen nevíme, kde je na podlaze umístěn kámen a jak je podlaha v bokorysu vysoko. Jinak by se dal úhel vypočítat bez problémů.

Zajímavé je, že petřínská kaple má cca severojižní osu a okno směřuje někam k Velikonocům, zatímco slánská kaple má 225/45° a okno směřuje k jihu, jestli jsem to dobře spočítal. Přitom je oboje jistě záměrně a kaple symbolizuje totéž.

Mimochodem, koho zajímá náboženství Lužice a polabských Slovanů, tak přednáška, autor.

V Uměleckých památkách je půdorys petřínské kapličky, přehodnocuji tedy onu distanci od vnitřní hrany okna ke kameni, je to 1,83 m, ale vzhledem ke 40 cm vysokému kameni (svislá distance 1,40 m) vychází úhel 37,2°, tedy podobný, jaký vyšel před tím. Úhel okna na nákresu vychází 70° (tj. o 20° odkloněný oproti běžnému oknu po směru hodinových ručiček). Ale věřil bych spíše vám. Domnívají se také, že osa kaple je severojižní, což se nezdá být pravda.

P.S.: ten 1,83 m je poplatný onomu úhlu 70°, kámen zakreslen není. Takže to může být víc.

Přední část kamene je vidět od pravé strany okenního otvoru, tedy šikmo přes otvor. Podle mého odhadu se sluneční paprsky objeví na přední horní ploše kamene až v době velikonoční. Bude to kolem deváté hodiny, tedy v hodině ukřižování, odhadem viz. Pak se světlo přesune na dlažbu a bude se vzdalovat až do zániku.
Kámen není plochý, je to kvádr, který vystupuje nad dlažbu snad o více jak 40 cm.

Citovaná práce je super. Nicméně se tam autor domnívá, že je stavba orientovaná k Pražskému hradu, což neodpovídá, spíš bych zase řekl, že jde o fenomen magnetické deklinace a že měla být osa severojižní.

Pokud je střed vnitřního okna 140+40=180 cm nad podlahou a kámen je při úrovni podlahy, střed kamene je od vnitřního okna asi 2,5 metru vodorovně, pak úhel, který svírá paprsek dopadající na kámen vůči podlaze by byl 35,7°.

8.4., což je střední den výskytu Velikonoc, jsou v 9:24:30 podobné hodnoty, viz. Zda se dají nasimulovat v jiné době a jiné hodině, si nejsem jist, namátkou mi to nešlo.

Z popisu vyplývá, že okenní otvor je znatelně nepravidelný. 57˚ je zprůměrovaný vodorovný úhel, který otvor svírá s vnější stěnou zdi. Azimut stavby je 185˚, pak azimut otvoru směrem dovnitř je 185˚+(180˚-57˚)=308˚. Směrem ven, tedy ke Slunci, je 128˚.

Kámen na podlaze není obětní ani oltářní, jak je běžně nazýván. Okopírováno z diplomové práce: “Na kamenné podlaze uprostřed je položen kvádr symbolizující kámen odvalený z hrobu, na kterém Anděl zvěstoval příchozím Mariím Zmrtvýchvstání Krista.“

Ten úhel by se musel změřit, třeba teodolitem.

Mé údaje jsou jen orientační, také asi nelze s jistotou tvrdit, že "obdélník měl největší šířku" právě v okamžiku, kdy se dotkl podlahy (domnívám se, že šířka nebyla měřena a pohybem po jinak orientované ploše (podlaha) pak asi taky došlo ke zkreslení.

Působí to tak, že paprsek prošel kaplí před oltářem. Zdá se, že při své cestě po stěně dolu by sluneční stopa měla narazit na oltář. Třeba tedy, že při výšce 20° by byl azimut Slunce menší než 125°.