Pražský hrad

To není zrovna potěšující.

Na stránkách www.hostyn.cz píší: “Sluníčko, které se dříve jen matně a na malou chvilku podívalo přes den do kostela, je odvážnější. V zimě jenom před západem osvětlovalo oknem nad oltářem sv. Šebestiána oltář sv. Josefa, teď už jeho paprsky dopadají hlavním vchodem na hlavní oltář a oknem pod kůrem ozařují sochu Panny Marie, aby ji přívětivě pozdravily po smutné zimě.“
Na stránkách www.kostel-kobyli.cz píší: “Pohled na gotický presbytář ponořený do paprsků zapadajícího slunce, které pronikají hlavním vchodem, je nezapomenutelným zážitkem.“
Kostely v Sedleci a ve Vernéřovicích nejsou u nás jediné, kde jsou viděny pozoruhodné světelné úkazy, které nebudou jen souhrou náhod.

Sluneční orloje v Českém Krumlově, článek a foto.

Ještě jsem se dočetl, že Andělský kámen bylo původně mlýnské kolo, kterým se zavalovaly vstupy do hrobek kvůli psům ap., přitom šly člověkem snadno odvalit. Kámen byl postupně rozdělen mezi krále a zbyl jen malý obdélník, který je usazen na oltáříku v oné komoře, tudíž to v petřínské kapli je zřejmě jenom sokl.

P.S. Nedovedu odhadnout výšku kulatého okna v průčelí baziliky, snad 8 metrů, od kamene to bude tak 25 metrů, což vychází asi 17.5° altituda, podobné hodnoty by byly až kolem 10.5. v 6 hod. místního času.

J.Č.: už to chápu, omlouvám se, myslel jsem, že je třeba vycházet z nějaké kánonem dané hodiny a zjistit, kam v ní světlo dopadá.

Těm údajům odpovídá zdá se 19.4. 9:17

Tady jsou virtuální prohlídky Baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě, kde si lze prohlídnout i interiér obou komor kapličky, ta zadní je vlastní tumba. Jestli jsem to dobře pochopil, celé se to zpravidla nazývá aedikula nebo tumba, ale vlastní tumba je vzadu.
V režimu fullscreen to lze i trochu přiblížit či oddálit.

Dveře jsou opravdu excentrické vzhledem k interiéru tumby. V první komoře jsou i dvě kulatá okénka a vidět jsou i prasátka, která jsou skrze ně vrhána, jedno okénko snad ukazuje k andělskému kameni, druhé se nezdá tam směřovat.

Zdá se, že skrze boční okna rotundy může světlo na kapličku dopadat, též kulaté okno baziliky do dveří kapličky na kámen. Ovšem kulaté okénko, které ke kameni směřuje, je na severní straně (chrám má cca 260° azimut). Zato kulaté okno ve východním průčelí chrámu je v azimutu 80°, což odpovídá v Jeruzalémě východu Slunce asi 10.4., otvor je ovšem několik metrů nad zemí, kdy se tam Slunce objeví, nějak nemůžu spočítat...

ZH: Nastal trochu zmatek, ale podstatné je, že si všichni uvědomujeme neobvyklý účel otvoru ve zdi. Odhaduji, že se úzký proužek světla objeví na předním okraji kamene kolem 20. dubna příštího roku. To už zase bude platit letní čas a ta důležitá pozice proužku světla by se měla vyfotit. Takže podle mojí předpovědi to bude kolem 9. hodiny okolo toho 20.dubna. Samozřejmě tam budu chodit už od začátku dubna a budu pozorovat a zapisovat kudy se světlo pohybuje. Když se úzký proužek světla objeví (nejen na kameni), prochází paprsky otvorem šikmo (zprava doleva) a mají azimut cca 110˚. Při dopadu na kámen odhaduji výškový úhel kolem 30˚.

Pokud je v půdorysu Slánské kaple zakreslen průduch věrně, vůbec nemíří na kámen, ale kamsi ke dveřím, kámen ozářit vůbec nemůže. Krom toho jde z jihu.

Nevím, jaký symbolický význam mohla mít pouť paprsku po podlaze, zda tam byl nějaký diagram v dlaždicích ap. Kdysi jsem byl v jakési katedrále snad v Raveně, tam jakýmsi okulkem Slunce skutečně ukazovalo na jakousi stupnici, ale bylo to před 20 lety, kdy jsem se o to nezajímal.

Tyhle kaple měly být věrnou kopií jeruzalémské Kristovy tumby, viz, půdorys chrámu s tumbou viz. Tam nevím, zda nějaké osvětlovací otvory jsou, chrám je osvětlen stropním okulem.

Chtěl bych připomenout, že v barokní době byl zřejmě již používán německý čas, tedy 24 hodin od půlnoci, tudíž zřejmě místní střední sluneční čas. Ten se liší od dnešního pásmového (15. poledník jde kousek za Kouřimí), a liší se od místního pravého slunečního času. Ten se během roku několikrát plus minus odchýlí od středního času až tuším o 17 minut. Myslím ale, že kolem Velikonoc se v současné době odchylky téměř vykompenzují a pravý čas se liší od pásmového jen o jednu dvě minuty. V Azoru lze odchylky zjistit podržením kurzoru nad hodnotou pravého místního času pro ten který den a porovnáním s dalšími formami času.

Zajímá, protože tohle se zdá být opravdu záměrné, byť z barokní doby. Akorát mám pochybnosti, zda je vše disponováno tak, jako v době vzniku stavby.
Zhořelec, půdorys
Porovnání půdorysů Petřín, katastrálka Petřín, Slaný.

Prosím, nemohli byste ty výpočty komentovat? Stále nevím, proč letní čas, ten tehdy nebyl, ani pásmový čas SEČ.

Úzký proužek světla by se měl objevit na okraji kamene po 9 hodině SELČ. Paprsky přitom budou procházet otvorem šikmo, azimut cca 110˚, odhadem viz. Jde mi hlavně o to, v kolik hodin a od kterého dne bude třeba světelný úkaz hlídat a pak ho v ten správný den vyfotit. Jsem rád, že Vás ten sluneční orloj zajímá.

No, nesnáším nejistotu, tak jsem se po cestě domů stavil na Petříně. Vytyčil jsem pomocí klacíkových vizírů přímku v ose okna asi 60 m daleko mezi druhou kapli a kostel, a to místo, chvojku, vyhledal na GE, no ale úplně přehledné to není, vychází mi nicméně taky něco přes 128°. Osu kaple se mi obdobnou metodou upřesnit nepovedlo kvůli korunám stromů na GE. AltitudaSlunce, když paprsek dopadá skrz střed okna na osu kaple, mi vyšla 38.5°.
Jak psal JČ, okno na kámen nemíří, zvenku lze jen těsně spatřit severní okraj kamene, takže jen ten může být na chvilku osvětlen.
Překvapilo mě, jak otvory mezi oddíly kaple, které bych očekával v ose, v ose nejsou, nevím, jestli to může být sofistikovanýá záměr, nebo zedníkovi nevyšla řada cihel či co. Ovšem jak se dívám na rekonstrukci kaple u Slaného (viz), tak bůhví kde se před rekonstrukcí petřínské kaple válel kámen a v jakém stavu bylo šikmé okno a jak se podařilo ho uvést do prapůvodní podoby.
Nějaké fotky.

To je dobrý nápad, že se autor domníval znát přesný den Kristovy smrti, resp. vzkříšení.

Pokud jste napsal, že azimut osy okna je 128˚, proč tomu neodpovídají ony včera uvedené odkazy na Celestiální sféru ani 20.4. v 9 hodin letního času (mimochodem proč letního?).

Vím, že osa není 90°, ale téměř a mohli se tak domnívat, buď kvůli kompasu, nebo chybně určenému poledni. Osu okna asi určili empiricky.

Přidělal jsem do Cel. sféry i výpis letního času.

Těch 70˚ je nesmysl, otvor je sice nepravidelný, ale úhel bude 57˚ +/- 2˚. Kamenný kvádr je umístěný víc dozadu, přední strana je zhruba ve středu podlahy (když ji doplníme na obdélník). Osa určitě není severojižní.

Otvor a kámen v kapli na mě dělají dojem, že to jsou části slunečního orloje. Předpokládám, že ráno vniknou sluneční paprsky do kaple a vytvoří úzký proužek světla, který bude částečně na horní ploše kamene a částečně na podlaze. V jeden určitý den bude proužek světla jenom na horní ploše kamene. V další dny bude proužek nahoře i na boku kamene. Ten jeden den byl pro zakladatele kaple asi důležitý (odhaduji kolem 20.4. a 9. hodiny letního času). Den Kristovy smrti zatím nikdo nerozluštil. Řada objevitelů se dodnes pokouší tento den vypočítat a jsou přesvědčeni o své pravdě (např. Newton 23.4.). Možná mezi ně patřil i zakladatel kaple nebo někomu uvěřil.