Pražský hrad

Praha - město velkého odhalení
(něco k jeruzalemské linii)

15.10.2011 ve v Praze přednáška: Vincent Bridges Alchymie světla - umění a iluminace. V letáku se oěm píše, že je světově uznávaná autorita v oblasti posvátné geometrie.

Včera v noci jsem shodou okolností shlédl jednu jeho přednášku.

Někdy kolem 35 minuty naznačil, že směr, který sleduje střední cesta od letohrádku Hvězda směřuje do oblasti, kterou Karel IV promění v Nový Jeruzalem a připomněl i nález pozůstatků kaple Božího těla, která měla korespondovat Velkým chrámem v Jeruzalémě. Kaple byla prý částí trasy vedoucí od budoucího letohrádku. Byla to prý část struktury (kaple - vyjádřil se jako "kulatý kostel"), která měla "svádět energii posvátných pohanských míst" kolem Prahy k jeho novému záměru.

Okolo 75 minuty zmiňuje i "andělské počítání času" - nyní jsme ve věku archanděla Michaela linii Praha - Jeruzalém a souvislosti s zimním slunovratem a archandělem Michaelem - archanděl Michael a Pražském hradě a nápis "Já vládnu nad vámi". Anděl na orloji dříve držel v ruce kopí (tedy Michael) - apokalypsa nastane v období, kdy bude vládnout archanděl Michael -Kelly a Dee věděli, že než se dostane k vládě archanděl Michael zbývá už jen jeden "kruh" - zbývá už jen jedno období k apokalypse - pak zmiňuje, že středověcí astronomové a astrologové přiřadili Michaela 13 znamení zvěrokruhu (Hadonoš - řecky "ten, který drží střed") - v jižní Francii jsou kostely, kde je vyobrazení Michaela z Apokalypsy v podobě Hadonoše - v 81 minutě "v našem období se dostane zimní slunovrat do spojnice se středem galaxie a bude to pod levou nohou Hadonoše.

Takže závěr tohoto dlouhého popisu je, že když se budete koukat z hradu na město o zimním slunovratu uvidíte východ Slunce pod levou nohou Hadonoše, zároveň se budete koukat na střed galaxie a také k Jeruzalemu.

Difrakce v zatemněné místnosti s malým otvorem možná je, viz Mario Grimaldi 1660.

Aby se kruh uzavřel, Grimaldi byl knězem v Bologni, v jejíž Basilica di San Petronio je onen meridián, na který dopadá obraz Slunce. Grimaldi uveřejnil teorii 1660, kaple u Slaného založena 1665. Její průzor směřuje k jihu, bylo by zajímavé, pod jakou altitudou, okno je níže než na Petříně, tak o 40 cm, velikost zhruba stejná. Od oka jsem spočítal, že by Slunce mohlo být v patřičné výšce v poledne o rovnodennosti.

Napadlo mě, jestli v určitém dni právě jen na začátku efektu, kdy pronikne Slunce na kámen úzkou štěrbinou, nevzniká efekt camery obscury (ev. s nějakým duhovým rozkladem, to ale nevím, zda je možné). Štěrbinový efekt by byl zhruba ve stejnou hodinu a minutu po řadu dní. Bohužel mi vyšly úplně jiné dny než Frantovi a Janovi, až první dekáda května, ale možná jsem špatně počítal rozměry a úhly.

Jan psal, že na konci efektu dne 6.10. stálo Slunce téměř nad levou věží kostela sv. Vavřince v 10:25 SELČ. Azimut středu paty věže je dle CS azimut 138.6°, výška Slunce 26.5°. To vychází dle mapy.cz 136°. Odpovídá, že Slunce bylo nad pravou hranou levé věže?
Uvědomil jsem si mimochodem, že mapy.cz se dají zvětšit víc, než je jejich největší měřítko, zvětšením rozlišení stránky.

Zajímavý text, autor vydal i knihu.

Jen jsem to přelítl, nenapadlo mě dosud, že malý otvor ve stropě chrámu způsobí efekt zvaný camera obscura, na podlaze lze pozorovat obrácený obraz Slunce i se slunečními skvrnami.

Určení jarní rovnodennosti bylo kdysi důležité pro určení Velikonoc, pak ale církev počítala termín několik let dopředu, aby nedošlo k odchylkám v různých oblastech.

V originální kapličce v Jeruzalémě jsou v předmístnosti hrobky čtyři kulatá okénka, dvě po stranách a dvě ve stropě (jedna v centru stropu).

Podle Franty mělo Slunce výšku 20°, když se světelná skvrna dotkla podlahy. Zatím jsme se zabývali kamenem, i když neznáme přesné vzdálenosti, ale neméně zajímavé jsou konfigurace s úhlem 20° a méně. Přitom se světelná skvrna pohybuje na protější zdi po křivkách, které se podobají těm na českokrumlovských slunečních orlojích. Tím chci jen naznačit, že na pravé stěně mohly být nějaké značky. Když jste vzpomněl na tu hvězdnou mapu, tak mě napadlo, že otvor mohl být používán opačně, k pozorování části hvězdné oblohy.

Staropražské sluneční hodiny

Vzpomněl jsem si na http://hvezdnamapa.ic.cz/index.php,
kde lze (po zrušení Aktuální čas) zadat Výšku a Azimut, pak najít, který den střed obrázku protíná ekliptika, a pak v kterou hodinu se Slunce po ekliptice dostane do středu obrázku. Jediný problém je označení středu obrázku... To lze lépe znázornit přiblížením, měřítka na 5.

Bylo to pro mě ilustrativní, abych si uvědomil, že jen jednou za půl roku se Slunce může dostat do určitých souřadnic.

To není zrovna potěšující.

Na stránkách www.hostyn.cz píší: “Sluníčko, které se dříve jen matně a na malou chvilku podívalo přes den do kostela, je odvážnější. V zimě jenom před západem osvětlovalo oknem nad oltářem sv. Šebestiána oltář sv. Josefa, teď už jeho paprsky dopadají hlavním vchodem na hlavní oltář a oknem pod kůrem ozařují sochu Panny Marie, aby ji přívětivě pozdravily po smutné zimě.“
Na stránkách www.kostel-kobyli.cz píší: “Pohled na gotický presbytář ponořený do paprsků zapadajícího slunce, které pronikají hlavním vchodem, je nezapomenutelným zážitkem.“
Kostely v Sedleci a ve Vernéřovicích nejsou u nás jediné, kde jsou viděny pozoruhodné světelné úkazy, které nebudou jen souhrou náhod.

Sluneční orloje v Českém Krumlově, článek a foto.

P.S. Nedovedu odhadnout výšku kulatého okna v průčelí baziliky, snad 8 metrů, od kamene to bude tak 25 metrů, což vychází asi 17.5° altituda, podobné hodnoty by byly až kolem 10.5. v 6 hod. místního času.

J.Č.: už to chápu, omlouvám se, myslel jsem, že je třeba vycházet z nějaké kánonem dané hodiny a zjistit, kam v ní světlo dopadá.

Těm údajům odpovídá zdá se 19.4. 9:17

Tady jsou virtuální prohlídky Baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě, kde si lze prohlídnout i interiér obou komor kapličky, ta zadní je vlastní tumba. Jestli jsem to dobře pochopil, celé se to zpravidla nazývá aedikula nebo tumba, ale vlastní tumba je vzadu.
V režimu fullscreen to lze i trochu přiblížit či oddálit.

Dveře jsou opravdu excentrické vzhledem k interiéru tumby. V první komoře jsou i dvě kulatá okénka a vidět jsou i prasátka, která jsou skrze ně vrhána, jedno okénko snad ukazuje k andělskému kameni, druhé se nezdá tam směřovat.

Zdá se, že skrze boční okna rotundy může světlo na kapličku dopadat, též kulaté okno baziliky do dveří kapličky na kámen. Ovšem kulaté okénko, které ke kameni směřuje, je na severní straně (chrám má cca 260° azimut). Zato kulaté okno ve východním průčelí chrámu je v azimutu 80°, což odpovídá v Jeruzalémě východu Slunce asi 10.4., otvor je ovšem několik metrů nad zemí, kdy se tam Slunce objeví, nějak nemůžu spočítat...

ZH: Nastal trochu zmatek, ale podstatné je, že si všichni uvědomujeme neobvyklý účel otvoru ve zdi. Odhaduji, že se úzký proužek světla objeví na předním okraji kamene kolem 20. dubna příštího roku. To už zase bude platit letní čas a ta důležitá pozice proužku světla by se měla vyfotit. Takže podle mojí předpovědi to bude kolem 9. hodiny okolo toho 20.dubna. Samozřejmě tam budu chodit už od začátku dubna a budu pozorovat a zapisovat kudy se světlo pohybuje. Když se úzký proužek světla objeví (nejen na kameni), prochází paprsky otvorem šikmo (zprava doleva) a mají azimut cca 110˚. Při dopadu na kámen odhaduji výškový úhel kolem 30˚.