Pražský hrad

Hadonoš je i jedním ze 13 souhvězdí, kterými prochází ekliptika. Souhvězdí jdou za sebou následovně Štír - Střelec - Kozoroh
Levá noha Hadonoše je podle programu Stellarium někde nad hvězdou Antares (ve Štíru). Střed galaxie je v souhvězdí Střelce
V roce 1604 vzplanula v tomto souhvězdí Keplerova supernova, poslední supernova pozorovaná v naší Galaxii.
Hadonoš má být Aesculapus. Souhvězdí Hadonoš se do ekliptiky dostalo vlivem precese

Asi jsem neporozuměl Janovi, myslel jsem, že polemizuje se směrem k Hadonošovi ve prospěch Siria a že došlo k záměně stanovišť. Ale polemizoval zřejmě s tím, že cesta od Hvězdy by vedla k Novému Jeruzalému.

Jinak ta kaple Božího těla uprostřed Karláku je pozoruhodná, to, že Karel údajně vytyčil Nové město podle dispozice Jeruzalému se taky uvádí, zajímavé, že jsme se k těmto věcem z gotické doby ještě nedostali, když už jsme byli u renesance ;).

ZH: no vždyť směřování k Novému Jeruzalému a Siriu nemusí být nutně v rozporu.
Když uvážíme, že Sirius je nejjasnější hvězda naší oblohy (a tedy "Hvězda" by se mohlo rovnat "Sirius") mohly by být ty tři trasy ve Hvězdě třeba spojniceni, které astrologové malují do projekce hvězdné oblohy když sestavují horoskop.
Podle Wikipedie: Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Určitě tedy měl pro tuto příležitost sestavený horoskop, zvlášť když byl sám astrolog, a my bychom se mohli podívat, kde byl tehdy na obloze Sirius.
Nebo jste se už podíval?

Přednášku jsem si neposlechl, ale vyrozuměl jsem z textu, že Hadonoš je ve směru zimního slunovratu, kde je i střed galaxie, rotundy a Jeruzalém, od Víta, což je asi pravda, akorát nevím, proč se do toho plete galaxie, o které asi nic nevěděli. Krom toho díky precesi to tehdy bylo jinak.
Průseky Hvězdy míří, ať už záměrně, nebo náhodou, na okraje tehdejší Prahy, tj. k Belvederu nebo spíš k hradbě, která vedle něj tehdy byla na místě pozdější Mariánské, a na kostel na Karlově. Za zmínku stojí, že tyto dvě cesty mají od letohrádku azimut 78 a 103°, dohromady 181, a uprostřed mezi nimi v azimutu 90.35° je petřínský kostel sv. Vavřince a kostel P.Marie Sněžné. Cesta tam v oboře sice není, a nejjižnější cestu ignoruji (myslím ostatně, že vznikla až později), ale je to zajímavé.
P.S.: v přímce to vychází na Google Earth, na mapy.cz ne přesně...
Mimochodem jsem si udělal cvičení v javascriptu, z ovládacího panelu Azoru se lze dostat na výpočet goniometrických funkcí, tj. zadá se poměr stran pravoúhlého trojúhelníku a výsledek vyjde ve stupních.

Já bych řekl, že v kostelích a velkých stavbách musely být světelné efekty známy od prapočátku, díra ve střeše atd., a byl jen kousek k tomu to využít jako zázrak, astronomický výpočet nebyl nutný, šlo to empiricky.
Nicméně v barokní době, kdy byly vitráže, čočky a jánevímco, bych řek, že takové primitivní metody neměli zapotřebí, no, ale fascinuje to dodnes, mám pocit, že v té Bologni jsem kdysi byl, jestli to nebylo jinde, a byla to v poledne velká atrakce.

Franta: dobrý postřeh
Jan Čihák: gratuluju k citacím v americké literatuře ;)
Jan Cinert: dík za komentář, z Bridgese jsem měl taky takový pocit, ale pravda, že jsem jen přelít článek a přednášku neslyšel.

Kdybyste sem někdy dávali odkaz z mapy.cz, udělejte to přes Sdílet mapu/Okaz na tuto mapu, je tam krátká adresa - zřejmě archivují takto odkázané mapy. Ačkoliv ve zdrojovém kódu tohoto fóra byla ona dlouhatánská adresa správná, Firefox odkaz přechroustal do nepoužitelné mapy a Internet Explorer nezobrazil vůbec.

Průběžně sleduji hledání řešení okulů u kopií Božího hrobu. Období novověku není můj šálek čaje, tak se k tomu nevyjadřuji. Je jasné, že učení lidé v tomto období znali astronomické principy a v některých případech je využívali záměrně již při stavbě kostela, nebo dodatečně v již postavené stavbě. Nicméně definování jimi použitých principů je jistě přínosné, už jenom kvůli oddělení zrn od plev. Například u gotické katedrály v Sedlci se podle mne jedná o náhodu a stejně i v jiných kostelech by se podobné jevy daly nalézt.

Tu přednášku Vincenta Bridgese pořádali "Putující" z nichž jeden zde asi před rokem diskutoval právě o letohrádku Hvězda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to co autor přednáší je již typická záhadologie, spojující prvky z různých období s náhodami. Já myslím, že my jsme díky Azoru již dál.

Ještě jsem důsledně neprověřil záležitost s 9. a 15. hodinou, ale už tady myslím Franta něco znaznačil. Devátá hodina je jistě biblická denní 3. hodina a patnáctá je biblická 9. hodina. Mám silný pocit, že průběh Ježíšova ukřižování je vlastně popis mystéria, kdy je průběh solárního roku vměstnán do jednoho dne. Počátek první denní hodiny je zimním slunovratem, třetí jarní rovnodenností, poledne letním slunovratem a devátá podzimní rovnodenností. Tma, která nastala v poledne není nějaké zatmění Slunce, ale apokalyptický prvek vyjadřující porušení řádu a konec předcházejícího období. Může to ale být i věcný prvek převzatý z orientovaných chrámů s vchodem k východu. V poledne by vchodem přestalo dopadat sluneční světlo. Chce to dále zkoumat.

Zároveň jsem si při sledování diskuze vzpomněl na azimuty blízké 45° u kostela na Pohansku a 5. kostela v Mikulčicích. Mohlo by to být obráceně a postatný by byl "západní" azimut blízký 225°. To znamená že kostel by byl vytyčen v závislosti na 9. denní hodině, tedy naší 15. hodině, kdy zemřel Ježíš. Oknem nad západním vchodem by byl v této hodině o jarní rovnodennosti osvícen oltář.

Zmínka o stránkách o Pražském hradu:

The idea tickled my fancy and so, a few weeks after my return from Europe, I turned my attention to unraveling the mystery. Within days of my decision, a good friend in the Czech Republic, Radka Slooten, sent me coincidentally a website on Prague Castle that included a whole page on the work of Jan Cihak. Suddenly, it all clicked and a strange pattern emerged, one that I found hard to believe. Think of a Great Cross, centered on a Holy Crossing point, aligned to the winter/summer solstice axis, the Solar Cross, and anchored on what was then the spiritual center of the world, Jerusalem, built, maintained and elaborated on for over a millennium as a great city grew up around it. What was the purpose? And why here, why Prague?

Praha - město velkého odhalení
(něco k jeruzalemské linii)

15.10.2011 ve v Praze přednáška: Vincent Bridges Alchymie světla - umění a iluminace. V letáku se oěm píše, že je světově uznávaná autorita v oblasti posvátné geometrie.

Včera v noci jsem shodou okolností shlédl jednu jeho přednášku.

Někdy kolem 35 minuty naznačil, že směr, který sleduje střední cesta od letohrádku Hvězda směřuje do oblasti, kterou Karel IV promění v Nový Jeruzalem a připomněl i nález pozůstatků kaple Božího těla, která měla korespondovat Velkým chrámem v Jeruzalémě. Kaple byla prý částí trasy vedoucí od budoucího letohrádku. Byla to prý část struktury (kaple - vyjádřil se jako "kulatý kostel"), která měla "svádět energii posvátných pohanských míst" kolem Prahy k jeho novému záměru.

Okolo 75 minuty zmiňuje i "andělské počítání času" - nyní jsme ve věku archanděla Michaela linii Praha - Jeruzalém a souvislosti s zimním slunovratem a archandělem Michaelem - archanděl Michael a Pražském hradě a nápis "Já vládnu nad vámi". Anděl na orloji dříve držel v ruce kopí (tedy Michael) - apokalypsa nastane v období, kdy bude vládnout archanděl Michael -Kelly a Dee věděli, že než se dostane k vládě archanděl Michael zbývá už jen jeden "kruh" - zbývá už jen jedno období k apokalypse - pak zmiňuje, že středověcí astronomové a astrologové přiřadili Michaela 13 znamení zvěrokruhu (Hadonoš - řecky "ten, který drží střed") - v jižní Francii jsou kostely, kde je vyobrazení Michaela z Apokalypsy v podobě Hadonoše - v 81 minutě "v našem období se dostane zimní slunovrat do spojnice se středem galaxie a bude to pod levou nohou Hadonoše.

Takže závěr tohoto dlouhého popisu je, že když se budete koukat z hradu na město o zimním slunovratu uvidíte východ Slunce pod levou nohou Hadonoše, zároveň se budete koukat na střed galaxie a také k Jeruzalemu.

Difrakce v zatemněné místnosti s malým otvorem možná je, viz Mario Grimaldi 1660.

Aby se kruh uzavřel, Grimaldi byl knězem v Bologni, v jejíž Basilica di San Petronio je onen meridián, na který dopadá obraz Slunce. Grimaldi uveřejnil teorii 1660, kaple u Slaného založena 1665. Její průzor směřuje k jihu, bylo by zajímavé, pod jakou altitudou, okno je níže než na Petříně, tak o 40 cm, velikost zhruba stejná. Od oka jsem spočítal, že by Slunce mohlo být v patřičné výšce v poledne o rovnodennosti.

Napadlo mě, jestli v určitém dni právě jen na začátku efektu, kdy pronikne Slunce na kámen úzkou štěrbinou, nevzniká efekt camery obscury (ev. s nějakým duhovým rozkladem, to ale nevím, zda je možné). Štěrbinový efekt by byl zhruba ve stejnou hodinu a minutu po řadu dní. Bohužel mi vyšly úplně jiné dny než Frantovi a Janovi, až první dekáda května, ale možná jsem špatně počítal rozměry a úhly.

Jan psal, že na konci efektu dne 6.10. stálo Slunce téměř nad levou věží kostela sv. Vavřince v 10:25 SELČ. Azimut středu paty věže je dle CS azimut 138.6°, výška Slunce 26.5°. To vychází dle mapy.cz 136°. Odpovídá, že Slunce bylo nad pravou hranou levé věže?
Uvědomil jsem si mimochodem, že mapy.cz se dají zvětšit víc, než je jejich největší měřítko, zvětšením rozlišení stránky.