Franta (Úterý 11. října 2011)
Na YouTube je video, kde je snad vysvětleno jak se to myslí s Hadonošem a středem galaxie.
Anglicky nerozumím a tak se jen domníván. Na rozdíl od pana Bridgese, který označil řecký význam pojmenování souhvězdí Hadonoš jako "ten, který drží střed" se tu mluví o "serpent holder", což se asi i význam řeckého pojmenování, viz
Its name is from the Greek Ὀφιοῦχος "serpent-bearer"
Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)
Vlastně jsem nedopsal myšlenku. Proč by měl být Hadonoš nějak významný, když nepatří do systému a je to jedno z mnoha seskupení hvězd jen náhodou umístěné na ekliptice? Takže také vlivem precese se nemohlo dostat na ekleptiku, ale muselo tam být pořád.
To není astrologie, ale jen matematika, která mi ovšem také moc nejde :-).
Franta (Úterý 11. října 2011)
Určitě to chápete dobře. Prostě se
"nacpe" mezi Štíra a Střelce a každý mu dá kousek ze svých 30°
PS: projevujete se jako astrolog, to bych od Vás nečekal :-)
Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)
No, nevím jestli zase něco z hvězdné oblohy nechápu, ale Hadonoš nemůže být 13. znamením zvěrokruhu, protože 360° je rozděleno 12 znameními po 30°. Kam by se tedy Hadonoš vtěsnal? Může to být jedině viditelné souhvězdí na ekliptice prolínající se se sousedními znameními, ale nepatřící do zvěrokruhového systému.
Franta (Úterý 11. října 2011)
Hadonoš je i jedním ze 13 souhvězdí, kterými prochází ekliptika. Souhvězdí jdou za sebou následovně Štír - Střelec - Kozoroh
Levá noha Hadonoše je podle programu Stellarium někde nad hvězdou Antares (ve Štíru).
Střed galaxie je v souhvězdí Střelce
V roce 1604 vzplanula v tomto souhvězdí Keplerova supernova, poslední supernova pozorovaná v naší Galaxii.
Hadonoš má být Aesculapus. Souhvězdí
Hadonoš se do ekliptiky dostalo vlivem precese
ZH (Úterý 11. října 2011)
Asi jsem neporozuměl Janovi, myslel jsem, že polemizuje se směrem k Hadonošovi ve prospěch Siria a že došlo k záměně stanovišť. Ale polemizoval zřejmě s tím, že cesta od Hvězdy by vedla k Novému Jeruzalému.
Jinak ta kaple Božího těla uprostřed Karláku je pozoruhodná, to, že Karel údajně vytyčil Nové město podle dispozice Jeruzalému se taky uvádí, zajímavé, že jsme se k těmto věcem z gotické doby ještě nedostali, když už jsme byli u renesance ;).
Franta (Úterý 11. října 2011)
ZH: no vždyť směřování k Novému Jeruzalému a Siriu nemusí být nutně v rozporu.
Když uvážíme, že Sirius je nejjasnější hvězda naší oblohy (a tedy "Hvězda" by se mohlo rovnat "Sirius") mohly by být ty tři trasy ve Hvězdě třeba spojniceni, které astrologové malují do projekce hvězdné oblohy když sestavují horoskop.
Podle Wikipedie:
Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Určitě tedy měl pro tuto příležitost sestavený horoskop, zvlášť když byl sám astrolog, a my bychom se mohli podívat, kde byl tehdy na obloze Sirius.
Nebo jste se už podíval?
ZH (Úterý 11. října 2011)
Přednášku jsem si neposlechl, ale vyrozuměl jsem z textu, že Hadonoš je ve směru zimního slunovratu, kde je i střed galaxie, rotundy a Jeruzalém, od Víta, což je asi pravda, akorát nevím, proč se do toho plete galaxie, o které asi nic nevěděli. Krom toho díky precesi to tehdy bylo jinak.
Průseky Hvězdy míří, ať už záměrně, nebo náhodou, na okraje tehdejší Prahy, tj. k Belvederu nebo spíš k hradbě, která vedle něj tehdy byla na místě pozdější Mariánské, a na kostel na Karlově. Za zmínku stojí, že tyto dvě cesty mají od letohrádku azimut 78 a 103°, dohromady 181, a uprostřed mezi nimi v azimutu 90.35° je petřínský kostel sv. Vavřince a kostel P.Marie Sněžné. Cesta tam v oboře sice není, a nejjižnější cestu ignoruji (myslím ostatně, že vznikla až později), ale je to zajímavé.
P.S.: v přímce to vychází na Google Earth, na mapy.cz ne přesně...
Mimochodem jsem si udělal cvičení v javascriptu, z ovládacího panelu Azoru se lze dostat na výpočet goniometrických funkcí, tj. zadá se poměr stran pravoúhlého trojúhelníku a výsledek vyjde ve stupních.
J. Čihák (Úterý 11. října 2011)
ZH: S panem Bridgesem bychom si moc nerozuměli. Například jsem pevně přesvědčen, že hlavní osa Hvězdy směřuje k místu, kde vychází Sirius. Ferdinand Tyrolský se věnoval astrologii a dělal horoskopy pro šlechtu.
ZH (Pondělí 10. října 2011)
Já bych řekl, že v kostelích a velkých stavbách musely být světelné efekty známy od prapočátku, díra ve střeše atd., a byl jen kousek k tomu to využít jako zázrak, astronomický výpočet nebyl nutný, šlo to empiricky.
Nicméně v barokní době, kdy byly vitráže, čočky a jánevímco, bych řek, že takové primitivní metody neměli zapotřebí, no, ale fascinuje to dodnes, mám pocit, že v té Bologni jsem kdysi byl, jestli to nebylo jinde, a byla to v poledne velká atrakce.
ZH (Pondělí 10. října 2011)
Franta: dobrý postřeh
Jan Čihák: gratuluju k citacím v americké literatuře ;)
Jan Cinert: dík za komentář, z Bridgese jsem měl taky takový pocit, ale pravda, že jsem jen přelít článek a přednášku neslyšel.
Kdybyste sem někdy dávali odkaz z mapy.cz, udělejte to přes Sdílet mapu/Okaz na tuto mapu, je tam krátká adresa - zřejmě archivují takto odkázané mapy. Ačkoliv ve zdrojovém kódu tohoto fóra byla ona dlouhatánská adresa správná, Firefox odkaz přechroustal do nepoužitelné mapy a Internet Explorer nezobrazil vůbec.
Franta (Pondělí 10. října 2011)
Ukřižování proběhlo odpoledne 14. dne měsíce nisanu, Každý židovský měsíc začínal novem. K zatmění Slunce může dojít když je Měsíc v novu. Tedy to opravdu na zatmění Slunce nevypadá.
Jan Cinert (Pondělí 10. října 2011)
Průběžně sleduji hledání řešení okulů u kopií Božího hrobu. Období novověku není můj šálek čaje, tak se k tomu nevyjadřuji. Je jasné, že učení lidé v tomto období znali astronomické principy a v některých případech je využívali záměrně již při stavbě kostela, nebo dodatečně v již postavené stavbě. Nicméně definování jimi použitých principů je jistě přínosné, už jenom kvůli oddělení zrn od plev. Například u gotické katedrály v Sedlci se podle mne jedná o náhodu a stejně i v jiných kostelech by se podobné jevy daly nalézt.
Tu přednášku Vincenta Bridgese pořádali "Putující" z nichž jeden zde asi před rokem diskutoval právě o letohrádku Hvězda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to co autor přednáší je již typická záhadologie, spojující prvky z různých období s náhodami. Já myslím, že my jsme díky Azoru již dál.
Ještě jsem důsledně neprověřil záležitost s 9. a 15. hodinou, ale už tady myslím Franta něco znaznačil. Devátá hodina je jistě biblická denní 3. hodina a patnáctá je biblická 9. hodina. Mám silný pocit, že průběh Ježíšova ukřižování je vlastně popis mystéria, kdy je průběh solárního roku vměstnán do jednoho dne. Počátek první denní hodiny je zimním slunovratem, třetí jarní rovnodenností, poledne letním slunovratem a devátá podzimní rovnodenností. Tma, která nastala v poledne není nějaké zatmění Slunce, ale apokalyptický prvek vyjadřující porušení řádu a konec předcházejícího období. Může to ale být i věcný prvek převzatý z orientovaných chrámů s vchodem k východu. V poledne by vchodem přestalo dopadat sluneční světlo. Chce to dále zkoumat.
Zároveň jsem si při sledování diskuze vzpomněl na azimuty blízké 45° u kostela na Pohansku a 5. kostela v Mikulčicích. Mohlo by to být obráceně a postatný by byl "západní" azimut blízký 225°. To znamená že kostel by byl vytyčen v závislosti na 9. denní hodině, tedy naší 15. hodině, kdy zemřel Ježíš. Oknem nad západním vchodem by byl v této hodině o jarní rovnodennosti osvícen oltář.
Franta (Pondělí 10. října 2011)
Zmínka o stránkách o
Pražském hradu:
The idea tickled my fancy and so, a few weeks after my return from Europe, I turned my attention to unraveling the mystery. Within days of my decision, a good friend in the Czech Republic, Radka Slooten, sent me coincidentally a website on Prague Castle that included a whole page on the work of Jan Cihak. Suddenly, it all clicked and a strange pattern emerged, one that I found hard to believe. Think of a Great Cross, centered on a Holy Crossing point, aligned to the winter/summer solstice axis, the Solar Cross, and anchored on what was then the spiritual center of the world, Jerusalem, built, maintained and elaborated on for over a millennium as a great city grew up around it. What was the purpose? And why here, why Prague?
Franta (Pondělí 10. října 2011)