Pražský hrad

O existenci Gesecku vím (stejně tak o disku z Nebry), mám jej ale zařazen mezi ostatní rondely. Nevím tedy nic detailnějšího.

Trochu jsem pátral po profilu člověka, který na mysliveckém serveru uveřejnil foto Trosek a Slunce (odkaz od J.Č.). Můj závěr je, že ten člověk pochází z Dolního Bousova. To je asi 12 km od Trosek. Řekl bych, že fotku pořídil někdy "na čekané" někde poblíž bydliště.

Nemůžu si pomoct, terestrická refrakce umožňuje vidět i vzdálené kopce, nad nimiž vychází Slunce, které bychom bez refrakce kvůli zakřivení Země vůbec nemohli vidět (Slunce by vycházelo až později, nad bližším obzorem), tedy částečně kompenzuje vliv převýšení.

Nicméně se nad přesností výpočtu zamyslím, vzhledem k té kvadraticky rostoucí odchylce.

Krkonoše jsou z Prahy vidět asi jen párkrát do roka, za mimořádně čistého vzduchu, viz třeba ta fotka z letňanského okna. Otázka je, jaké mají atmosférické podmínky, které umožní dostatečnou průhlednost vzduchu, další efekty, třeba na refrakci.

Krásná fotka, vyjadřuje moji dekadentní náladu ;). Omlouvám se za ten dnešní fňuk.
Přízemní refrakce umožňuje vidět dál, tj. za oblouk zeměkoule, to se jednak dá vyjádřit, že se zdánlivě zvedá obzor, ale také, že se snižují překážky. Ale také to nechávám otevřené, ještě mám útlum. To, co jste říkal o kvadratickém růstu hodnoty refrakce, je vyjádřeno oním vzorcem. To ovšem v Azoru není, v těch nových grafech doufám ano.

Našel jsem taky nějaké komentáře ke GPS výškám 1 a 2. Ale je to asi jinak, např. hory jsou pravidelně v GE nižší, než by odpovídalo okolní krajině, a ne vyšší. Sněžka má v GPS odjakživa 1588 m. Teď ještě, jestli na kopce koukáme přes geoid, nebo elipsoid ;).

Už jsem tuhle zjistil, v čem je problém při tom ztracení odkazu, časem s tím něco udělám. Zatím, jen mezi námi, to lze ošidit, když se v nově otevřené textaree naprázdno zmáčkne Vložit odkaz (tím se povolí vkládání odkazů na server). Mám už nějaký dokonalejší nástroj na odstraňování nežádoucích tagů, ale chce to práci.

Refrakce:

Optický klam, který je tím větší, čím níž je objekt. Největší je na obzoru (Ministr).

Existuje tabulka, která udává hodnoty od -1° do +3° výšky nad obzorem.

Rudý kotouč zapadajícího Slunce, který se dotýká obzoru, je ve skutečnosti již za obzorem - refrakce při výšce 0° je 36' 36'', zdánlivý průměr Slunce je 32''. Při východu Slunce je to opačně.

Rudý kotouč na obzoru při západu Slunce vidíme proto, že vidíme za obzor díky tomu, že dochází k ohybu paprsků světla v atmosféře. Optický klam, za který může refrakce, nám ukazuje Slunce na obloze zdánlivě výše něž je ve skutečnosti. Refrakce tedy zvyšuje polohu Slunce.

V souladu s těmito úvahami bych řekl, že refrakce obzor snižuje (umožňuje nám nahlédnout za něj). Myslím, že je to ovšem problematické vyjádření.

Problém je hora, která je mezi pozorovatelem a obzorem, nad kterou Slunce vychází. Typicky je to z mého pohledu např. hora Raná. Tam je patrné, že se Slunce nad Ranou objevuje, vyšlo nad obzorem už dávno předtím, jen nám byl pohled horou odcloněn
Tady bych mé úvahy o refrakci zatím skončil.

Ministr (s odkazem na prof. Ludvíka Hradílka):

V geodezii nejde o určení refrakce, ale omezení jejího vlivu vyměřováním krátkých úseků (záměrů). Největší chyb vznikají při měření výšek vlivem rozdílné teploty vzduchu při zemi. Náhlé změny při východu Slunce nebo změně počasí prý způsobují zmatky. V geodezii se proto vyměřují vzdálenosti jen okolo 5 km. Při desetinásobné vzdálenosti mohou být vlivem rozdílné refrakce chyby až stonásobné - Hradílek 1984.

ZH: podle podpory z Garminu je území České republiky rozděleno na čtverce 30x30m. Každý čtverec má přidělenou svou nadmořskou výšku. To je výchozí bod. Tento nespojitý systém čtvercových ploch je pak "vyhlazen" do něčeho čemu se říká digitální model terénu. Je jasné, že nějaké regresní algoritmy při tom "vyhlazování" zlikvidují extrémy. Tento digitální model terénu je jedna vrstva mapy. K ní jsou přidány další vrstvy - jedna z vrstev jsou vrstevnice (přesnost u TOPO je prý 2m), další vrstva obsahuje geodetické body - tedy jednotlivé kóty (prý úplně přesně - proto je asi uvedeno u Lísky číslo 534.22m). Když se nechá na TOPO zobrazit profil trasy tak jsou data přebírána pouze z digitálního modelu terénu (s vrstvou vrstevnic a kót se nepočítá). Vizuálně vidíme na mapě, že je Líska vysoká 534.22m, výpočty, které jsou udělané nad mapou s tímto údajem nepracují a tak se převezme hodnota z modelu - 511m. Nejspíš je použit nějaký "rozumný kompromis" mezi přesností a rychlostí zpracování digitálního modelu. Představuji si, že by digitální model mohl být lepší za cenu většího množství parametrů a složitějšího výpočtu.

Obdobně budou asi fungovat i ostatní digitální mapy a výpočty nad nimi. Je tedy asi potřeba nepřebírat tato data mechanicky, ale každou situaci zvlášť posoudit. Problém je, že přesnost digitálního modelu se může i na několika kilometrech podstatně lišit.

V Azoru jsem dal možnost zvolit přímo stránku s textovým výstupem GPS-V. Nicméně ty moje křivky mají ještě daleko k dokonalosti, zkoušel jsem Sněžka-Dachstein, ale s čtyřtisícovkami jsem v programu proporcionálně nepočítal, asi i jindy se to do obrázku nevejde.

Stavil se dnes za mnou JČ, že v Azoru jsou nesmysly, konkrétně že terestrická refrakce je započítána opačně, protože ta obzor zdánlivě zvyšuje. Možná bylo vhodnější mě upozornit, když se tu skoro před rokem týdny o refrakci v Azoru diskutovalo, než teď takto. Já jsem teď tak unavený, že si to nedovedu představit, mohl by to někdo další posoudit? Pokud je tam opravdu chyba, tak se všem omlouvám.

ZH: Tady by měla být třetí křivka spojující pozorovací stanoviště s cílovým bodem. Hned bychom viděli, jestli na trase nepřekáží nějaká vyvýšenina. Také je důležité vědět, o kolik bude cílový objekt vyčnívat, což se musí dopočítat.

Ta křivka 2 – žlutá je vynikající. Ještě tam chybí přímka k cílovému bodu, abychom nemuseli jezdit po displeji pravítkem.

Napadlo mě, jak asi vypadá databáze, z níž GPSV čerpá, data tahá ze svého účtu na geonames.org. Když si vezmeme, že jen lidí je na souši 7 miliard, kolik je asi v databázi výškových kót... Takže ta síť musí být relativně řídká a výšky pro konkrétní bod v řádu tisíciny vteřiny se dopočítávají. Proto možná nejsou zachyceny špičky kopců, pokud se kóta netrefí přímo na tu špičku.

Do šuplíku geoid.

Nojo, to jsme s Lískou aj. už řešili, že je GPS výškově nepřesné, ale co s tím... Čekal bych, že u zalesněných kopců bude GPS automat naopak přidávat... Nechápu, že to není vychytané, myslím, že jsme příčinu neodhalili, že.

No, já si, byť s nepřesnými čísly, hrál celý večer, viz. Zkoušel jsem různé v Azoru uložené stránky, ty pak, jak jste taky říkal, podruhé txt odkaz ztratí, a nevím, jestli ne i pro ostatní, když jsou to tatáž data... Uchovávají to nějakou dobu, zapomněl jsem, jak dlouho.
Ta křivka s refrakcí je zatím jen nahozená - koeficient 0.13, šlo mi jen o princip. Ty nepřesně vyměřené kopce - nevím, jestli by další čára to neznepřehlednila.

Nalezl jsem e-mail z Helpdesku Garminu (firma Picodas), kde k digitálnímu modelu terenu píší:

"Nevyhodou tohoto modelu je jeho nizsi presnost v clenitem terenu - v mistech rovin ci pravidelnych svahu je presnost do 5-10 m od reality, ve svazich, skalach a zariznutych udolich je presnost cca 10-30 m, vyjimecne i hure."

Možná by to chtělo doplnit ještě jednu křivku - jako nějaké bezpečnostní pásmo. Problém ale asi bude, že ta přesnost digitálního modelu terénu na trase (a asi i několika kilometrů) může dost kolísat.
Jde o ty lokální extrémy - tedy strmé kopce.

Když tak koukám na data v tom souboru, na který jsem odkázal (je to linie k Lísce, je tam jako maximální nadmořská výška na konci linie 503,5m, to by měl být vrchol Lísky.
Nadmořská výška Lísky by měla být 534,22m - to by měla být hodnota, který je převzata z databáze geodetických bodů. Když v TOPO3 udělám trasový bod vedle vrcholu je u něho načtena výška 511 m, což je výsledek digitálního modelu terénu, který v příliš ostrých lokálních extrémech nevyjadřuje příliš skutečnost - předpoklad, že geodetické body byly opravdu geodeticky zaměřeny.

GPSV:
T 50.4694000 13.8490240 503.5 SRTM3

Trasový bod
N50.46928 E13.84954 511m