Pražský hrad

Snažím se na rondely pohlížet skepticky. Mám dojem, že mohly být prapředchůdcem hradu, ale 2-4 vchody tomu odporují. Tak mě napadlo, že šaman mohl být strážcem a stálým obyvatelem rondelu.

Tato fata morgána (http://www.pise.cz/blog/img/fyzmatik/102624.jpg) mi dává tušit, jak vznikl mýtus o prahoře, která vystoupila z pravěkého vodstva.

Daleký výhled do Rakouska je také z Drahanské vrchoviny, která leží pod Jeseníky.
Skalky, 735 m, 49°30'4.904", 16°47'24.065"
Schneeberg, 2075 m, 206 km, 47°46'7.488", 15°48'19.679"

Šel jsem včera kolem hospody U Dvou slunců na Královské cestě, a tak mě to napadlo...

Jeden můj zesnulý přítel bez klíčů Pavel (znáte ten vtip, jak se pozná blázen od psychiatra - podle klíčů od blázince) pronesl poté, co zapálil stoh, proroctví o dvou Sluncích a královské koruně.

Možná měl Zdeněk Ministr pravdu, i když jsem tomu dosud nevěřil, že šišatost některých rondelů má upomínat na vycházející/zapadající Slunce. Myslel jsem, že vznikla vodorovnými posuny zemin během věků, jak tu na to kdysi upozornil Jan Čihák. Pavel často hovořil o jiném svém příteli, pohanském ctiteli bohyně Zory.

Abych to zkrátil... V rondelu tedy zkrátka v příhodnou dobu zapálili obří stoh s cestami ke slunečnímu bohu.

Nemyslím, že by šlo o zrcadlení a hory byly vzhůru nohama, taky to bylo v zimě, kdy nevím, je-li FM reálná.
Na zhola.com/reza/zpracovatTxt.php?lat1=50.735849&lon1=%2015.739866&lat2=47.476992&lon2=%2013.61375&ka=0.55 nebo zhola.com/reza/zpracovatTxt3.php?lat1=50.735849&lon1=%2015.739866&lat2=47.476992&lon2=%2013.61375&ka=0.55je patrno, že při refrakčním koeficientu 0.55 je vidět ze Sněžky Dachstein, jelikož však je běžná mez RK asi 0.18, tak nevím ;). Poměry v těchto nadmořských výškách a teplotách asi budou znát letečtí teoretici. Do šuplete,

Cesta - divil jsem se jen, že nesměřuje přesně do centra, což jsem si vysvětlil její novodobostí a nezávislostí na původním stavu.

Nějak mně všechna vysvětlení, co jsem našel, připadají násilná, kdyby to sloužilo takovým účelům, šlo by to udělat mnohem praktičtěji.

Na snímcích odkrytého rondelu i ns leteckých snímcích jsou patrné tři vstupy - tedy i ten, který patří k "severní" cestě. Předpokládáme-li existenci vstupu, předpokládejme i existenci cesty k němu.

Vazba observatoře na vodní příkopy je asi podivná. Původní stavba asi jako observatoř v našem smyslu chápána nebyla. Nejčastěji se mluví o tom, že by takové stavby měly představovat nějaký model světa. Kdyby to bylo v Egyptě byl by to obraz prapůvodního pahorku, který se vynořil z vln praoceánu.
Také asi není jistá přítomnost vody v obvodovém příkopu.
Pokud by tam byla, mohla by sloužit jako zrcadlo - třeba pro sledování zrcadlení Měsíce - měřila by se tak jeho výška nad obzorem. K tomuto pozorování by mohl být využit pás mezi dvěma palisádami.
A když jsme tu jednou z J.Č. rozebírali jak rozdělit úhel mezi letním a zimním slunovratem - taková palisáda, která je vidět na rekonstrukci rondelu, by mohla být použita jako stupnice - jeden sloup - jeden dílek na stupnici

Jen na co jsem narazil, takhle vypadal Goseck těsně po odkrytí 1, 2. Je to asi věrně zrekonstruované, co se půdorysu týče. Ta cesta od severu je asi jen novodobá, ostatně nemíří do středu.

V r. 1991 byly při leteckém výzkumu objeveny na poli stopy objektu za sucha, kdy byly lépe patrny, mimochodem v GE je snímkování z října r. 2000, není tam vidět lautr žádný náznak, což kontrastuje s tímhle a tímto - tím to samozřejmě nezpochybňuji.

Pokud ty dvě jižnější brány směřují bajlajfik někam ke slunovratům nebo od nich, co ta severní s azimutem 9°?
Kdyby byl uprostřed sloup ve funkci gnómonu, při východu by se Slunce do areálu nedostalo, později by zas stín nedosáhl na kruhovou palisádu. Proč by stín mířil do díry? Proč je palisáda dvojitá? Na co by u observatoře byly (vodní?) příkopy? Proč jsou u Kolína rondely čtyři? Proč jsou průměry rondelů od 20 metrů do 300? Proč má každý vchody jinak?

Jo, omlouvám se, pokud snad někdo dumal nad divnou refrakční křivkou, dal jsem tam jako poslední třešničku možnost nastavit refrakční koeficient a celé dílo tím znehodnotil, protože jsem nastavil defaultní hodnotu ve formuláři na 1.3 místo 0.13... Teď už je to správně.

Rondel v Gosecku: V souvislosti s mým předchozím příspěvkem mě něco napadlo. Co když je to tam s východy a západy Slunce obráceně? Lůnem, snad dámy prominou, by byl ústřední sloup a od něj by linie azimutu východů Slunce o slunovratech vedla do západních východů? Naopak východní vchody by byly na linii západů Slunce. Tím by byl naplněn mýtický princip o pravém letním rohu hojnosti a slunovratová býčí hlava by zde byla správně přítomna. Zároveň by to celé bylo bližší původním věrským představám o oplodňování Matky Země bohem ZO, snad dámy prominou, vyjádřeným vetknutým falickým ústředním sloupem v lůně, tedy ve středu svatyně.

Pamatuju se, že jsem jednou viděl z krkonošského hřbetu Alpy přes mrakové moře nad inverzí. Ale neměl jsem foťák a úplně přísahat nemůžu, neměl jsem ani dalekohled, říkali to lidi s lepším očima nebo brejlema, mně tak chvilkama přišlo, že to vidím. O Pradědu se to píše, tam je to jen asi 250 km na nejbližší alpské kopce, ze Sněžky na Dachstein skoro 400, na nějaký bližší kopec 350.

Nedalo mi to, tak je z Azoru přímá cesta na křivky (GPS-VA), je tam vždy uveden zdroj dat, jde o nekomerční účel, tak je to snad OK.