Pražský hrad

Oheň prý lidé využívali už před 1,5 milionem let, jsou důkazy z belgické jeskyně, že rozdělávali oheň křesáním pyritu železného o křemen (ani jsem nevěděl, že může pyrit takto krásně krystalizovat) před 10-15 tisíci let.
Takže to samovznícení asi neměli před 6-7 tisíci lety zapotřebí, tím méně blesk. Franta má asi pravdu, i když se myslím nemůže vědět o podrobnostech obřadů bůhví jakého etnika v té době, zřejmě před příchodem Indoevropanů.

Zabitý kopec i nedaleký Zlatý kopec s pozůstatky staršího paleolitu jsou pěkné, koukám, že na Zabitém kopci byla protiraketová základna, podobně jako na Vidouli a Čihadle, sotva tam něco jiného zbylo.

Koukám, že Jan Č. si hrál s křivkami, kdyby byl nějaký problém nebo námět, tak ho řekněte, dokud to mám v hlavě. Ta levá verze je asi přívětivější. Podotýkám, že program zatím nepočítá s nárůstem refrakce vlivem převýšení, na což mi zatím nezbyly síly ani čas, to myslím není problém při spojnici z hory na horu, ale z nížiny na horu ano. Tam bude možnost dohledu příznivější.

Mimochodem jsem si docela oblíbil ony nové mapy.cz, pokud je pouštím v prohlížeči Chrome nebo v novém Maxthonu 3, kde neblbnou.

Měl jsem představu, že uvnitř rondelů byly modly, menhiry, pec s posvátným ohněm a mohyla na žíhání obětin. Pak jsem se začal zajímat o čakovické rondely a to mě uvedlo do rozpaků. Rondely patří ke knovízské vesnici a jsou malé. Stále více mám dojem, že to byla opevnění srubu velmože a hlavní svatyně (sluneční?) se nacházela na Zabitém kopci. Myslím, že i v sídle mohla být malá svatyňka orientovaná přes vchod ke slunovratu. Pravdu můžete mít Vy, rondely mohly sloužit jako pohřebiště. Záhadu je třeba posuzovat i z hlediska období a kultury.

Předpokládá se, že posvátný oheň byl zapálen bleskem. Zatím jsem se nesetkal s názorem, že v “nevysvětlitelném“ samovznícení byla též spatřována nadpozemská příčina.

No, já zase jedu po svém ;), analogií s Gízou aj. jakožto nekropolí. Velké rondely byly hrobky velmožů, malé jejich manželek či dětí. Viz ten shluk rondelů u Kolína, který je zřejmě jen výsečí z většího počtu neodkrytých. Proč by tam byly nejméně čtyři velká shromaždiště (když pominu byvší poznámku Jana Cinerta, že nemusely být ze stejné doby. I malé rondely byly s např. třemi čtyřmi vchody viz (Kolín), to je mimochodem u potoka.

Podmínky pro biologické samovznícení jsou: (http://firepatch.blog.cz/0901/samovzniceni)
- vlhkost ( za suché je považováno seno s maximálním obsahem vlhkosti 16%)
- velká hromada ( minimálně asi 3000 kg, tj 35m3)
- minimální doba uskladnění ( 8 až 10 dnů)
- nerovnoměrné rozložení vlhkosti ( různorodá jakost vrstvené hmoty)

Já jedu, co...
Nějaké inspirace od dcery k rondelům. A priori předpokládala, že šlo o obřadní ohniště, vzpomenuvši si na obřad skautského (původně indiánského) ohně (kruh kolem ohně, další kruh, kam nikdo nesmí krom vyvolených, zapaluje se obřadně ze čtyř stran, spousta restrikcí atd.). Jsou i postranní skautské ohně.

Já jsem vždycky předpokládal, že takto situované příkopy kolem rondelů, které nemohly mít obrannou funkci, byly vodní (viz zde 23.6.2010), a jako takové, krom toho, že lákaly komáry ap., měly bránit ohni, aby se dostal buď dovnitř, nebo ven.
Zbytky po ohni v rondelech nalezeny byly.
Ale pokud by byl sebevětší obřadní oheň uprostřed stometrového rondelu, nebyl by důvod k příkopům.
Předpokládal jsem funkci pohřební viz, podobně jako se to předpokládá u pyramid, s tím, že šlo o pohřeb žehem. Kdybych to zkombinoval s nedávným nápadem o ohništi po téměř celé ploše rondelu, mohl velmož chtít takto impozantním a přitom technicky dostupným způsobem splynout se slunečním božstvem. Pohled by to byl ještě více fascinující než u pyramid, jako lokálpatriot bych dokonce předpokládal, že se Egypťané tímto inspirovali, ale neměli dost paliva ;) - tohle jediné myslím žertem, ono je dělilo pár tisíc let. A ještě víc tisícovek uplynulo k Žiži...

Jinak, jak jsem již tehdy podotknul, ve Francii nalezli kolem 100 rondelů, v Británii 80, nalezeny byly i ve Skandinávii, ovšem anglicky se nazývají causewayed enclosure, kde causeway je ono charakteristické přerušení příkopu.

Taky, napadá mě teďka, mohl být rondel jakýmsi zásobníkem ohně v dobách, kdy byl problém jej rozdělat a menší ohně trpěly zhášením deštěm. V té souvislosti přemýšlím, zda taková sestava nemohla sloužit k zapálení ohně - samovznícení stohu. Bylo by to velmi praktické, velmož zemře, do předem připraveného rondelu se nanosí seno, velmože uloží na ně, se po čase (jako v té kapli Sv. hrobu) seno samo vzplane, velmož splyne s božstvem a ještě přináší lidem po dlouhou dobu oheň.

Odtud je to, možná špatně srozumitelné, srovnání fotky ze Sněžky a od pomezí nad V. Brodem. Tady princip FM z Wikipedie, nevím, jestli je to srozumitelné a jestli tomu dobře rozumím, ale zřejmě jde o stejný princip u FM, kde dochází k překřížení různých drah paprsků, a u prosté refrakce.

Ještě k Janově skepsi, co se týče rondelů. Obranná funkce je problematická nejen kvůli počtu vchodů, ale i proto, že (vodní?) příkopy vybíhají radiálně kolem cest, místo co by tam byl nějaký padací můstek ap. Tady uprostřed stránky je umístění rondelů u Kolína, a to je ještě třeba si uvědomit, že byly nalezeny při stavbě silnice, bůhví co je mimo její trasu.

Ještě k fata morganě, jak jsem se dočetl v anglické Wikipedii, FM může být popsána jako komplex tří zdeformovaných vzpřímených a obrácených obrazů, které se během několika vteřin různě proměňují.

Zřejmě se rozlišuje tato pravá fata morgana, ale v širším slova smyslu se do ní řadí i jiné podobné optické jevy.

Ten obrázek ledovce částečně splňuje podmínku - spodek je vzhůru nohama. Ty Alpy ze Sněžky tak nepůsobí, a to, co jsem viděl já, taky ne. Podle mě tam nešlo o zrcadlení, ale jen o extrémní ohyb paprsků při extrémním refrakčním koeficientu.

S tou Ranou - napsal jsem to trochu špatně, odečetl jsem čas na matematicky vypočítané hodnotě, nikoli na té ovlivněné převýšením a atmosférou, ono to ani nešlo, protože jsem tyto hodnoty před časem z programu vymazal, neb byly problémy s rychlostí načítání tabulky, což přinášelo jistou komplikaci (přeskok na kotvu ve stránce, když byl odkaz např. https://zhola.com/vychodySlunce/minfr.php#d227). Jak nyní vidím, tak se to tím nevyřešilo a vrátil jsem tam UT i do barevných políček. Mimochodem to vychází ještě líp - 7:29.

Franto díky. Občas si honím triko, že Azor funguje, když mám příležitost. Data jsem uložil. Hodina mi vyšla 7:30 (viz obláček nad místním slunečním časem, který byl 6:40. Tlak to asi měří aktuální, ne přepočtený na hl. moře,předpokládám.
Ještě jsem blbnul s Alpami, našel fotku ze stráně nad Vyšším Brodem blízko spojnice Sněžka-Dachstein, to asi bude ono, když vezmem v potaz, že je na Alpy pohled z různých výšek.
Teď ještě dokázat, že v rondelech hořel oheň, to bude horší, no nějaký popel se tam našel.

Ta fata morgana je pěkná.

Snažím se na rondely pohlížet skepticky. Mám dojem, že mohly být prapředchůdcem hradu, ale 2-4 vchody tomu odporují. Tak mě napadlo, že šaman mohl být strážcem a stálým obyvatelem rondelu.

Tato fata morgána (http://www.pise.cz/blog/img/fyzmatik/102624.jpg) mi dává tušit, jak vznikl mýtus o prahoře, která vystoupila z pravěkého vodstva.

Daleký výhled do Rakouska je také z Drahanské vrchoviny, která leží pod Jeseníky.
Skalky, 735 m, 49°30'4.904", 16°47'24.065"
Schneeberg, 2075 m, 206 km, 47°46'7.488", 15°48'19.679"