Franta (Úterý 1. listopadu 2011)

:-)

Carl Linné (když jsme u té švédštiny), když hledal rodové jméno pro rostlinu, které říkáme střevíčník, ji pojmenoval Cypripedium - což má znamenat střevíček Kypřanky - tedy střevíček bohyně Afrodity.
O přeměně jejího (a to už Venušina) střevíčku v rostlinu údajně existuje římská pověst.
Pafos na Kypru byl považován za centr kultu bohyně Afrodity - velký chrám.

ZH (Úterý 1. listopadu 2011)

Zrovna, když se někdo zajímal o nový ortoměr, byl rozbitý ;). Napravoval jsem chybu strýčka Googla, ale musel jsem odejít a práci přerušil. Teď už by to mohlo být OK.

Všiml jsem si, že fotky s dalekými rozhledy byly ze dní s extrémně vysokým atm. tlakem. Jestli se běžně uvádí rozpětí refr. kvocientu 0.08-0.18, tak myslím, že 0.24 není nereálné. Chci časem přijít na kloub tomu refrakčnímu gradientu při průchodu většími vrstvami atmosféry, ev. "lavorovému" efektu - to jsem právě vymyslel, ale ono to je asi hodně složité, paprsky se asi plazí po mezikopcích jako užovky. Nevím, který vědní obor se tímto zabývá, když geometři nejdou nad vzdálenost pár desítek metrů, hvězdáři mají svou astron. refrakci a pro letce je to pod jejich úroveň.

Problém je, že zimní slunovrat je kolem 127° a rotundy jsou v azimutu 132°.

Teď můj mozek ustrnul v technické problematice, ale rád bych se dozvěděl něco polopatě o Boticcelliho Venuši, švédsky jsem se začal učit až právě teď ;).

J. Čihák (Úterý 1. listopadu 2011)

Možná už Keltové a nakonec pohanští Slované uctívali z Opyše zimní slunovrat. Pak přišla kristianizace, na pohanském Petříně postavili sv.Vavřince a z Hradu uctívali Boží hrob místo slunovratu. Zajímavá je myšlenka, že rotundy Kříž a Longin měly předchůdce. Dříve jsem někde četl, že v Praze bylo hodně rotund, kdekdo chtěl mít svoji, ale byly to spíše kapličky o průměru 1 m.

Terestrická refrakce bývá malá při zatažené obloze a mírném větru (doporučováno pro měření). Refrakční koeficient tedy dosahuje vyšších hodnot při bezvětrném a slunečném počasí, ale to zase bývá opar. Takže nevím, jestli může nastat viditelnost z Klínovce na Velkou Deštnou (k=min.0,24).

Franta (Úterý 1. listopadu 2011)

A nebo tam stáli už předchůdci křesťanských staveb.

PS: Linie vede i přes Kypr a přes Pafos, no však znáte ten obraz od Botticelliho. Možná za linii mohou nějací předkeltští uctívači.

ZH (Úterý 1. listopadu 2011)

Franta: ono je to někde ve vnitřnostech Googlu asi hodně složité a server může bývat přetížený.

Když už jsem měl otevřenou tu Čihákovu linii, všiml jsem si, že z Jeruzaléma na mapě opravdu ortodroma probíhá přesně středy obou rotund - Longinus a Kříž, pokud se cíl nastaví přesně na střed byvší rotundy sv. Víta - takové jaká se běžně zakresluje. Tedy ne k hrobce sv. Václava, ani do chóru baziliky, která stála v době, kdy byly údajně Longinus a Kříž postaveny.
Z toho lze usoudit, že - pokud přijmeme hypotézu o jeruzalémské linii - je buď Google nepřesný, anebo rotundy či jejich předchůdci stály již za existence rotundy sv. Víta.
Jinými slovy - dle Google mapy stojí středy všech čtyř round - Vít, Kříž, Longin a Anastasis přesně v jedné linii. Tedy dle sférického modelu. Pokud bych šel ve spekulacích dál, tehdy zřejmě neznali model WGS84 ;).

ZH (Pondělí 31. října 2011)

Ta chvála na autory uvedených mapových serverů spadá z 90% na konto geniálního strýčka Google. Trochu jsem si hrál s GM Api, viz. Má to jedinou vadu, že se to nechce při minusových azimutech při načtení stránky přiblížit, což se ale děje i v jejich příkladu. Mám na to přístup z Azoru.

Franta (Neděle 30. října 2011)

Mě se to nepovedlo. Vžycky bylo těch kopců málo. Dokonce mi to občas psalo, že skript neodpovídá a jestli počkám nebo ho ukončím.
Tak nevím, co se mu nelíbilo.

ZH (Neděle 30. října 2011)

Mezitím jsem to pochopil, já napřed dal dva metry nad zemí u známého hájku, ale výhled stínilo vyboulené pole, ne však na Lísku, ta oblast vidět byla. Pak jsem tam dal 100m nad zemí, aby byl rozhled kruhový. Nicméně pokaždé se tam ukazovalo asi 14 pojmenovaných kopců. V jejich databázi uložených stránek je jich tam už hodně, blbě se v tom hledá, ale mnou uložené to, zřejmě přes cookies, ukazuje nahoře. Zkusil jsem to teď po vás a dopadl stejně...

ZH (Neděle 30. října 2011)

Na Praha-Jeruzalém je to zřetelné, slabá fialová je ortodroma, tlustší červená je na mapě přímka, asi je loxodromou, pokud jde o cylindrický model zeměkoule.
PPT odkaz mně ukazuje toto. Nepřišel jsem na to, jak by se to dalo dodatečně editovat, musel jsem udělat nové panorama a znova čekat, než se učiní za dost sponzorovi. Vám se to podařilo editovat?

Franta (Neděle 30. října 2011)

Path Profiler Testbed - jedna spojnice je možná ortodroma a druhá logodroma.

To panorama je hezké. Ukazuje mi to ovšem jen 5 výsledků a ještě bez nadmořských výšek. Zadal jsem výšku "na zemi" a posunul se kousek dál(latitude 50.43521° N longitude 13.58791° E elevation 317m above sea level (0m above ground)

56° Kloc 24 km 0m
94° Oblik 17 km 0m
231° Hradiště 41 km 0m
262° Klínovec 44 km 1291m
327° Medvědí Skála 17 km 0m

ZH (Neděle 30. října 2011)

A což tohle: Havran100?

Jinak Path Profiler Testbed zobrazuje spojnici na mapě dvojitou, jedna je barevná tlustá a vedle ní tenká fialová, ta je správná. Jedna z nich je oblouková, nepochopil jsem přesně princip.

ZH (Neděle 30. října 2011)

Tady je 8 příčin, které můžou způsobit chybu GPS souřadnic. Platí ovšem pro aktuální GPS měření, měření NASA to asi mělo vychytané, navíc nevysvětlují, že rovné plochy jsou v pořádku a liší se hory a doly.
GPS zaměření se provádí pomocí radarových vln (ultra krátké vlny - mezi VKV a mikrovlnami). Kdo se zabývá vysílači rozhlasu a mobilů, zná různé ohyby vln v atmosféře, např. knife edge efect (efekt ostří nože) - obr ze stránky manipalu.com. To by mohla být ta příčina odchylek výšek kopců a dolin. K tomu ještě refrakční gradient v nízkých vrstvách atmosféry.

Komplex Windmill Hill, Silbury Hill a Avebury Henge ze stejné doby napovídá, že (jak tu kdysi psal Jan Cinert) mohly mít rondely, kterých bylo více na jednom místě (Kolín), různé funkce.

ZH (Sobota 29. října 2011)

Tak Path Profiler Testbed je potenciálně geniální: viz. Umí zakřivení i refrakci atd. Ještě má nějaké mouchy. Kupodivu data pro masiv Dachsteinu nejsou k dispozici, za což autor nemůže.

ZH (Sobota 29. října 2011)

Ještě mi to nedalo.
Path Profiler zobrazuje na vrcholu Lísky dlaždici o velikosti cca 30x30m o výšce 514m, neinterpoluje. Google Earth atd. nedají více než 508m. Geodetická výška je 534.22m, výška dle Frantovy mapy Garmin, který pracuje taky s 30x30 a interpoluje, je 511m.
Zdá se, že ten Path Profiler je poněkud přesnější než ostatní webové nástroje.
Nicméně výška je pořád o 20m nižší a nedá se to vysvětlit dlaždicemi, protože vrchol je dostatečně široký, aby se jich tam pár, 4-6, vešlo. Ani rozdílem geoid-elipsoid, který má být do 2m.

ZH (Sobota 29. října 2011)

Data z NASA&NGA jsou distribuována pro USA v rozlišení 1 úhlové vteřiny (30x30m) a pro Evropu 3 as (90x90m). Mapy.cz a vše ostatní na webu, zdá se, používají v Evropě tu síť 90x90m. Přes to vlak nejede...
V Křivkách by nebyl problém přenést aspoň první a poslední bod dle údajů v Azoru, ale to by celkem nemělo smysl, protože mezibody by byly GPS.

Mapy, co umějí altitudu:
Google Maps Find Altitude
GPS Geoplaner
Path Profiler
To poslední umí i zakřivení Země, ne refrakci.