Pražský hrad

Jan Čihák: moc vážně to tedy neberu, když říkáte ;). Vše je dost vágní. Ale jako místního znalce mě zaujalo, že linie (hlavně kdyby vedla od rotundy) prochází nad Houslemi se studánkou a nad hradištěm Farky.
Franta: zdálo se mi dle ortomapy, že na temeni Lísky, kde GPS mapy ukazují nejvíc, je jakási savana. Ale taky jsem tam pochopitelně nebyl. I když mám v plánu se někdy do vašeho kraje podívat, protože co, co jsem psal inverzně o Terezínu, platí pro vás doopravdy, že ty kopce dělají přírodní orloj. O lesu jsem mluvil kvůli radarovému zkoumání satelitem, které, jak se mi jeví, asi bere povrch země i s porostem.

Dnes jsem byl na prohlídce terénu v Přední Kopanině. Upřesnil jsem místo, kde mohlo být kultoviště zasvěcené bohyni Krosině a novou spojnici jsem uložil do seznamu. Berte to s rezervou, je to jen můj dojem. Nevěřím tomu, že rotunda byla postavena přímo na místě, kde pohané vykonávali kultovní obřady, protože místo je v dolíku a na svahu. Navíc není vidět Ládví.

I na TOPO je u Hradištka uvedna nadmořská výška odvozená z modelu terénu a nadmořská výška geodetického bodu takřka stejná - model 537m, kóta 536m. Na žádném z kopců jsem nebyl, ale řekl bych, že vrcholový porost se jeví dost podobně. U Lísky je na horizontu na úbočí kopce patrný "zásek", který je reprezentován okrajem lesa.

Myslím, že TOPO má u sítě geodetických bodů hodnoty, které vznikly zaměřením ještě před érou GPS, alespoň jsem se nikdy nesetkal s tím, že to je jinak. Proto si myslím, že porost na vrchodu kopce v jeho nadmořské výšce nehraje zásadní roli.

Opentrackmap není marná, i když výšky mají obvyklou chybu.
Zajímavé je, že ač Líska (534) a kilometr vzdálené Hradištko (536) jsou prakticky stejně vysoké, Hradíštko má dle GPS správnou výšku 536 m, na Lísce se nedostanu přes 508, někdo šikovnější našel oněch 511. Hradíštko má širší temeno a je porostlé lesem, Líska nízkým porostem.

Ještě k přesnosti GPS výškových kót. Na http://www.maps-for-free.com/ (což je mimochodem projekt pod GNU licencí, takže lze tu vrstvu s reliéfní mapou přidat do vlastní mapové aplikace - bohužel ji přidat nemohu, protože mám novější s tím nekompatibilní verzi GM API a emaily autorovi nelze doručit) se klikne na Imprint/Tutorial, pak na SRTM-Mission a je tam dost podrobně rozebrána problematika. Mj. říkají, že horizontální přesnost výškových dat je +- 15 m a vertikální +- 6 m a že nad vodami, sněhy a horami je nedostatečný kontrast radarových dat.

Dík, že jste to uvedl na správnou míru, já jsem si dodatečně vzpomněl, že obrázek z Tanzánie jsem už někde viděl. Bohužel jsem na netu našel jen obrázky krasových jevů, které nejen freudiánovi a puberťákovi mohou připomínat pohlavní orgány, i video (Mäanderhöhle - ein Höhlenporno ab 129 Euro), žádné kresby však nikde ne.

Zajímavé jsou ty čárky nahoře. Pod obrázkem je napsané:

Jeskynní malba z pozdní doby kamenné. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

není tedy jisté, že je to opravdu obrázek z jeskyně, která je třeba popisovaná tady

Zajímavá stránka s obrázky zrekonstruovaných slovanských hradišť v Německu a s odkazem na německé kompletní stránky o slovanském osídlení (viz).

Malba od Bamberku je výtvarně nádherná, našel jsem původní článek, bylo by dobré uvádět to i s komentářem, I-dnes bohužel taky neuvádí originální článek. Prý jsou to nahé ženy, ale já vidím jednu ženu v minisukni a čtyři muže. Asi se to dá vykládat podle gusta.

ZH: Jeskynní malba z pozdní doby kamenné, Bavorsko. Je to radiální tanec kolem významné osoby?

Franta: The shaman healing dance of the san bushmen

Protože jsou tyto stránky věnovány Pražskému hradu, tak samozřejmě směřuji k tomu, že na Žiži probíhaly iniciační obřady typu Krásné/červené hůrky. Využili jistě prastarého prostoru z doby rondelů ;).
Taky mě zaujalo, že na té Rusi, kde byl ovšem car daleko, Bůh vysoko, křesťani jen nesměle obohatili pohanský zvyk o pár svých atributů.

Chorovod se na Rusi tančil o svátku Krasná hůrka (Красная=красивая горка) (1, 2), a to od křesťanských časů o první neděli po Velikonocích na pahorcích, za pohanských časů pálili vatry na počest Dažboga. Malovala se vajíčka. V provincii Penza o půlnoci dívky a ženy vyšly vně vesnice, kde již čekaly tři mladé ženy s pluhem a tři stařeny s ikonou Matky Boží, pluh táhly za provaz kolem vsi, na křižovatkách dělaly křížky (to je asi křesťanský přínos).

Tady tančí chorovod kolem vatry a pak přes ni skáčou: Krásná hůrka v Čeljabinsku.