Pražský hrad

Z. Váňa píše ve Světu poh. bohů a démonů, že v Čechách jsou nepřímo ve rčeních a pořekadlech doloženi pouze Perun a Veles, v Neplachově kronice ze 14. století též božstvo Zelu, které se ale vesměs považuje za pochybné. To musela být pro Hájka a jeho následovníky vč. nás velká frustrace.
Mně vždycky v té souvislosti napadaly kletby Hrome, Do prdele aj..., ale to je jen takový romantický nápad.

Věrohodné zprávy o slovanských božstvech nejsou dochovány. Přesto jsem našel docela zajímavou informaci.
"Slovníkový spis Mater verborum (Matka slov) vznikl patrně koncem 9. stol. ve Švýcarsku a v knihovně pražského Národního muzea byl chován jeho opis ze 13. století. Knihovník Václav Hanka – zkušený objevitel literárních památek – nalezl v něm při studiu spolu s germanistou Graffem početné, dodatečně vepsané české i německé glosy (překlady latinských termínů). To byl ohromný filologický objev, neboť nejen že rozšiřoval a upřesňoval znalosti staré češtiny, nýbrž zejména uváděl spoustu mytologických jmen, jejichž smysl byl dán paralelizací s latinskými jmény. Tady se poprvé objevila např. bohyně Lada jako slovanský ekvivalent Venuše, Morana jako staročeská Hekaté či Proserpina atd."

Machek píše, že krasa, krasiti je zastoupeno u všech Slovanů, kde (i ve stč.) znamená i červeň, neboť je to krásná barva par excellence.

Poslední poznatky se mi rozležely v hlavě a začínám věřit, že Krasina je epitetonem Lady: krásná Lada-Krasavice, Krasatina, Krasina.

Franta na to jde dobře, ale je si třeba položit otázku, co bylo nejdříve? Podle mne je původní význam krýt (*g-r), potom kraska (rus. barva), protože zakrývá podklad a nakonec karasnaja (rus. červená), protože byla už v neolitu oblíbenou sakrální a funerální barvou. Kruh uzavírá slovo červená, které rovněž pochází z kořene *g-r. U Krosiny by se tím mělo jednat o původní význam "zakrytá stínem", čili oplodňovaná bohem ZO. Tedy klasickou Letní bohyni. Ta ovšem nemůže být spojována se spánkem a ispirací, to by byla Dívkou přibývajícího srpku Měsíce. Já se přiznám, že ke stávajícím výkladům o slovanské mytologii jsem hodně skeptický. Jedná se vesměs o pozdní záznamy a jejich romantické výklady. Obzvláště bych nevycházel z V. Cílka, který je jistě schopný šutrolog, ale zcela romantický vykladač minulosti toulající se krajinou.

Z. Homola: Všechny dochované názvy ženských podstat - bohyní se jeví jako femina od boha ZO, protože jím byly Pršané - Prcané, tedy deštěm oplodňované. Není nic zvláštního na tom, že se mohl dochovat dávný název Krosina odvozený od Chorse a Krišny.

Technická poznámka pro Jana Čiháka: v obláčku nad autorem je nyní ID příspěvku.

Mimochodem, jak jsme se pokoušeli nacházet spojnice mezi kostely, nevím proč jsme navázali na čísi zvyk spojovat kněžiště. Co se týče rotund, tam to splývá, ale u baziliky to má odůvodnění, pouze předcházela-li jí rotunda v místě kněžiště. Jinak má logiku, aby potenciální spojnice procházela věžemi, které jsou zdaleka vidět i přes další zástavbu. S odstupem jsem ale k našim pokusům skeptický, za ložené pokládám jen Čihákovu jeruzalémskou a Homolovu boleslavskou linii ;). Ty mají jakýsi praktický smysl.

Chors a různé jeho zkomoleniny byl údajně potvrzen u kyjevského pantheonu. O Chorsině se na jiné polské stránce praví, že nebyla vědci potvrzena. Zajímavé by bylo vědět, jak Hájek ke Krosině dospěl. Kollár píše: Krosina (Kors Chors), ind. Kršna Krišna. Byla vůbec Krosina ženská, nebyl to ten Krosina - Chors?

Zkuste uvažovat ještě variantu, že to, co považujete za jméno je pouze přídomek, opisné jméno skutečného jména, či pouze označení role, ve které dotyčná(ý) v mýtu vystupuje.

Pak se vám pantheon dramaticky zredukuje. Ten ruský základ slova "kras" ukazuje slovní základ spojený se slovem "barevný", prastará rituální barva je červená - tedy červený, rudý

Nojo, ale jinde píšou, že je to česká bohyně, tedy zřejmě zase dle Hájka:

Красатина (чеш.) — малоизвестная богиня. См. Лада (Красопани).
Красопани (чеш.) — богиня любви, планета Венера. См. Лада.

Jan Čihák: Souhlasím, ale mé pochybnosti vznikly proto, že vstupná data jsou mlhavá - Krosina je patrně výmysl V. Hájka, neumím to posoudit, ale všichni o něm říkají, že si cucal z prstu. Luka kolem Kopaniny jsou celkem nezajímavá svažitá rovina s roklí, v dosahu jsou mnohem zajímavější místa v čele s hradištěm Šárka. A Ládví mi přišlo jako vizír nenápadné, i když - jako první vlaštovku - jsem pak změnil názor, viz níže.
Koukám, že o Krosině se na webu dá dočíst nejspíše na tomto fóru, a pak:
Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw

LP 1764: “Když se za kníže Bořivoje dostala, žádala snážně, aby on jednu velikou modlu ze zlata udělati dal k podobě ženské, což se také stalo. Kteréžto modle dala jméno Krosina, ta byvši v tajném místě postavená, jí jest ona každodenní obětí činila a světla před ní ustavičně hořeti dala.“

V.Cílek: “Ludmila prý původně ctila pohanské bohy, zvláště Krosinu, ale po křtu rozbila modly a přetavila je do podoby Matky Boží a kalicha.“

Aktuálně.cz: "Na rovině uměleckohistorické je Palladium měděný pozlacený reliéf 19x14 centimetrů, zobrazující Pannu Marii s Ježíškem, uložený v chrámu Panny Marie ve Staré Boleslavi. Datování kolísá od pozdního 14. století do poloviny 15. století.
Na rovině příběhů jde o předmět, spojený s počátky christianizace Čech a s hlavními českými světci: Když se kněžna Ludmila obrátila ke křesťanství, nechala roztavit svoji oblíbenou modlu jménem Krosina. Svatý Metoděj vytvořil z kovu obraz Panny Marie. Ludmila jej odkázala svatému Václavu. Když byl Václav ve Staré Boleslavi zavražděn, jeho sluha Podiven obraz ukryl do země. Po čase nějaký rolník obraz vyoral. Dodatečně byli s kultem obrazu propojeni i Vojtěch, Prokop a Jan Nepomucký."

Zakládání kostelů na pohanských místech není výjimečné a proto se mi pověst o sv.Ludmile a Krosině nezdá vymyšlená ani příliš romantická.

Jsem zvědav, co z toho vyleze, Schliemannovi taky nikdo nevěřil ;).

Já jsem zase jel kolem rotundy v Želkovicích, bohužel za mlhy. Je krásně opravená, přístavba z 19. století působí, jakoby tam byla od románských dob - takhle jsem si nějak představoval portikus rotundy sv. Víta.
Ani jsem si neuvědomil, jak je krásně umístěná, rozhled na "Dolnooharskou tabuli", téměř v zákrytu Hazmburk a Říp, někde ve slunovratovém směru Blešenský vrch v zákrytu s Oltáříkem atd., ve směru zimního slunovratu by se taky něco našlo, zkrátka ten můj obzorový orloj, jaký vidím i v Praze. Bohužel jsem nenašel na webu žádné panorama, byla mlha a v Želkovicích se mi rozbil i druhý foťák měsíc po prvním...

V mých úvahách zatím chybí vysvětlení, co mohlo spojovat kultoviště bohyně Krosiny(Lady) s vrchem Ládví, o kterém nic nevíme. Vysvětlení lze hledat v geomancii, ale i tak zůstaneme v rovině dohadů.

(JČ 16. prosince 2008) Dnes často nacházím názor, že ley lines z dob pohanských mají magicko-energetické vlastnosti. Lidé prý přisuzovali největší důležitost koncovým místům, která si představovali jako centra vyzařující energii. Dále si představovali mezi zdrojovými místy svislou rovinu, kudy probíhala intenzivní výměna energie.

Už ve starověké geomancii věřili, že na zemi jsou zdrojová centra, mezi kterými proudí regenerační energie. Takovými místy mohl být vrch Ládví a kultoviště v Přední Kopanině. Etymologie Krosina-Lada a Ládví-vrch Lady je předmětem dohadů, ale i tak si myslím, že obě místa mohla být zasvěcena bohyni Ladě. Je možné, že Lada byla přejmenována na Krosinu až kněžnou Ludmilou, která nakonec její kult zlikvidovala.