Pražský hrad

Z. H.: Velmi zdařilá akce, díky. Archeoastronomické datování, i vzhledem ke zde proběhlé diskuzi, má další rovinu. Tady je článek o kostele na Děvíně (velmi záslužný), o jehož stáří se vede dlouhodobá diskuze a autor málo podloženě se přiklání k velkomoravskému původu. Nemám záležitost jeho azimutu ještě nijak zpracovanou, ale i tak je jasné, že azimut není předrománský a kostel podle toho je již vycházející z pozdně antické tradice. Azimut je totiž větší nežli nejjižnější východ Slunce (asi o 10°).

V rámci své obsese, zda je Azor přesný, jsem ráno vyfotil vycházející Slunce ze silnice nad horní trojskou vinicí.
foto
Azor
mapa
profil
V cestě je holešovický komín, návrší Pražačka a v dálce Kobyla u Voděrad v azimutu 124.83°. Okamžik snímku je 7:43:45 (v exif je čas o minutu a půl chybný kvůli nepřesnému času foťáku).
Nad Kobylou je Slunce asi čtvrtinou objemu, což odpovídá pro dnešní den dle Azoru 125.1-124.6 = 124.85° a 7:44 SEČ.
Takže to to vychází přesně. A snad to uklidní Jana Cinnerta, že jeho datace kostelů jsou na minutu přesné ;).

Rotunda v Kopanině je jen asi o 8 m níže než vaše místo, tj. z lucerny je vidět okolo ještě lépe. Ale přehnal jsem to, oněch 9/10 stupně představuje na tu vzdálenost cca 300 m odchylku. Vaše místo je součástí obrovské skoro vodorovné tabule, jejíž součástí je i letiště. Mimochodem těsně u toho místa je nový sportovní areál s parkovištěm, nedělal se tam povinný archeologický průzkum?

Nevím, jestli to tu už někdo neuvedl, GPS přístroje, které používají geodeti, mají u nás přesnost cca 2 cm vodorovně a snad do 5 cm svisle, jak mi řekl kamarád geodet. Je to ovšem proto, že používají placenou pozemní GPS síť, krom satelitní. Ta má v ČR prý kolem 20 bodů.

Dostal jsem se k počítači, tak jen napravím větu J. Čiháka. Nepřiklání se J. J. Mikkola k J. Cinertovi, ale naopak. Nevzpomínám si jestli jsem se s jeho výkladem významu názvu někdy dříve nesetkal, nebo jsem vycházel jen z F. Palackého, že "prag" znamenalo vyvýšené místo. Nemohlo se podle mne ovšem jednat o "místo", když je přítomna ženská koncovka -a. V odkazované Naší řeči je diskuze o zahraničních tvarech bez této koncovky. Diskuze probíhala v době, kdy se mělo za jisté, že nejprve byl Pražský hrad a po něm získalo název celé město. Dnes je díky archeologickým výzkumům situace jiná. Od počátku bylo město "civitas Praga", to je Hrad s Malou Stranou. Zahraniční tvary typu "Prag", tedy nejsou primární, což také není vůbec možné. Je vytvořený až po přenesení názvu země "Praga" na místo, či Hrad, a proto má mužský rod.

Z. H.: Velmi zajímavá teorie. Teď už jenom najít rondel v Žatci, tam prý našli nějakého pračlověka, který byl prvním pivařem.:-)

Dobrý - ty etymologické odkazy, musím říct, že jsme byli tvořivější, a možná i kritičtější, ovšem je tam jen kousek Birnbaumovy práce.

Jel jsem dnes od Loun, opět jsem se přesvědčil, že jen pravěký blbec by mohl u Makotřas dělat observatoř, vždyť je to nerovné, kus dál jsou krásné náhorní pláně.

Taky jsem se stavil v Přední Kopanině, z místa, o kterém mluvil Jan Čihák, je sice Ládví vidět, ale jen proto, že je tam holé pole, nějaké ovocné stromy na jeho konci dorůstají do výše vrcholu Ládví, těžko předpokládat, že tam tehdy nebyl žádný porost. Od rotundy je lépe vidět jen ve směru rokle, asi v azimutu 20°, celkem nic tam není. Zato Říp je téměř přesně na sever (359.1°) a na třetině linie je rotunda v Holubicích, ovšem ne úplně přesně. Říp mohl být vidět asi stejně tak dobře jako Ládví (to je 80°), možná trochu líp, ostatně by mohl být vidět i dnes, kdyby mě to v tu chvíli napadlo.

Z šárecké akropole je krásný čtvrtkruhový rozhled cca 15-100°. tedy od Vlhoště po Žižkov (Parukářka) vč. Pražského hradu.

Ještě slavnostně sděluji, že pravá funkce rondelu byla pekárna a pivovar. Kolové tance sloužily k mlácení obilí, pozůstatky pecí a čtvrtkruhové nádrže na jednotlivé fáze výroby piva netřeba komentovat. Mezi palisádami se slad sušil. Jelikož na Žiži byl od pradávna taky takový pivovar, říkalo se za Keltů místu Braga (slad, břečka), jak již před časem psal Jan Čihák.

No, Mapy.cz jsou zase úplně mimo na dlouhé vzdálenosti, třeba Praha-Jeruzalém. Jsou jinak konstruované než Google-mapy a dělají prostou přímku, která je částečně kompenzovaná konstrukcí mapy, ale jen částečně. Na kilometrové vzdálenosti je to zanedbatelné, v rámci Prahy jsou asi tedy nejpřesnější, tedy ta nová databáze.