ZH (Pondělí 2. ledna 2012)
Nojo, sypu si popel na hlavu, neudržel jsem váš příspěvek ze 13.12. v paměti.

J. Čihák (Pondělí 2. ledna 2012)
Ty kvádříky jsou trochu bachraté, vyštípnuté a některé lichoběžníkové, prostě opravdu nepovedené.

ZH (Pondělí 2. ledna 2012)
Pokusil jsem se něco udělat s tím ukládáním, sice lze uložit do historie nově změněná data, ale tím se neprovedou složité výpočty, jejichž výsledek se do stránky vypisuje, a byly by sice nové údaje, ale se starými výpočty, což nejde. A provést ty výpočty i takto by sice šlo, ale musel bych do toho zase naplno zabřednout a doufat, že nic nepokazím. Zatím je tam tedy při ukládání do historie upozornění, že je třeba nejdřív vše uložit.

Levý Hradec - to jsou zajímavé argumenty, nevím, jaký fakt vedl autora hypotézy k tvrzení, že jde o kameny ze starší stavby, ani jaký měly kameny charakter. Vy asi víte, kde se o tom píše, já to bohužel zapomněl. Výhledově si chci půjčit ono Castrum Pragense 4.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)
Z. H.: Díky za opravu uložené stránky s Děvínem a vysvětlení. Uvědomuji si, že jsme to tu už nějak řešili, ale já z toho díky časové prodlevě nějak vypadl a postupoval tak, jak jsem se to v počátcích naučil.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)
Opět se zde diskutovalo o základech rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci. Můj názor je stále tentýž, jedná se původně o kostel z doby kolem přelomu 11. a 12. století, ke kterému byla přiřazena místní pověst o jeho postavení knížetem Bořivojem. Ta se uplatnila již ve výsledné redakci legendy Diffundente ve 12. století.
Na použití opracovaných kvádříků v lomovém zdivu základů mám pohled vystudovaného stavaře, který od 16 let chodil si přivydělat na stavby. Takový pohled archeologům a teoretickým historikům obvykle chybí. Vytvoření kvádříků v dostatečném množství je pracná a časově náročná záležitost, a tak je nemožné, aby se provedly základy z lomového zdiva a pak se teprve začaly tesat kvádříky. Musely se začít vytvářet nejpozději již během zdění základů. Potom není nic zvláštního, že v některých místech důležitých pro dodržení vytyčeného půdorysu, byly kvádříky, třeba i právě nepovedené, použity v základech. Proto jsou také právě na přechodu lodi v apsidu.
Dřevěné předrománské kostely u nás nikdo nikdy neviděl, ani jakékoli jejich pozůstatky. Je nemožné, aby z Moravy se navrátivší Bořivoj nechal postavit dřevěný kostel, když se na Moravě již půl století stavělo z kamene a nikdy tam žádný dřevěný kostel nebyl. O tom, zda vlastně vůbec spojovat Bořivoje s Levým Hradcem jsou již pochybnosti (nevím teď z hlavy s jistotou autora).
Jestliže mají zmíněné kvádříky pocházet z Bořivojovy starší církevní stavby (neidentifikovatelné), tak její stavebník o 100 let předběhl dobu. V době Velké Moravy se kvádříkové zdivo nepoužívalo. Zároveň nemohou kvádříky pocházet z dřevěné stavby knížete Bořivoje.
Jsou to tedy jen zmatené hypotézy snažící se za každou cenu nalhávat, že Bořivoj postavil kostel sv. Klimenta, aby se stávající výklad nemusel měnit.

ZH (Pondělí 2. ledna 2012)
Do historie se ukládá adresa, která je v tu chvíli v adresním řádku prohlížeče. Tudíž je třeba napřed uložit obě sekce, tedy zašupovat a zaspojovat, nezapomenout ev. zatrhnout, že jde o azimut a ne spojnici dvou GPS souřadnic. Taky mě to štve, ale jak se to tvořilo postupně bez předchozího plánu, došlo k takovýmto problémům. Časem zkusím udělat, aby se při uložení do historie neukládal stávající adresní řádek (kde ještě nejsou obsaženy změny neuloženého formuláře), ale aktuální obsah formuláře.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)
Chtěl jsem zkusit datovat baziliku na Děvíně, ale nějak blbne Azor. Po šupnutí se vynulují zadané údaje o zemské šířce a délce a zobrazí se podivné azimuty. To co mi to dává jsem na ukázku uložil.

J. Čihák (Pátek 30. prosince 2011)
Našel jsem starší fotografie zdiva z akropole hradiště Závist, viz 1 a 2. Můžeme se jenom domnívat, jak vypadala celková konstrukce staveb. Názory jsou různé. Příkladem může být rekonstrukce domu z keltského hradiště na hoře Santa Tegra, 2. stol. př.n.l..

ZH (Čtvrtek 22. prosince 2011)
Svého času jsem tu napsal něco podobného - tady, to by ale předpokládalo pojmenování od vorařů či lodníků, i když suchozemci by taky mohli říct, tam v zatáčce řeky...
Možná to není tak špatný nápad. Co bylo pro to místo charakteristické: množství ostrovů, brodiště, štěrkopísky, bažiny, ohyb řeky, široká kotlina. A pak už produkty lidské činnosti, jako hatě, možná jsme zanedbali prám (prahm), který mohl převážet přes řeku, už jsem tu psal o kyvadlovém přívozu, kdy by byl řetěz připevněn třeba ke Střeleckému ostrovu.

J. Čihák (Čtvrtek 22. prosince 2011)
Původ jména ukrajinského města Luck. Podle jedné hypotézy ze staroruského "luk", zakřivení, ohýbání, zátoka, ohyb řeky.

J. Čihák (Středa 21. prosince 2011)
iDNES.cz
Počátkem jedenáctého století začalo být území Chebska germanizováno velkým přílivem německých kolonistů. Původní název Eger dali městu jeho germánští obyvatelé podle řeky Ohře, která jím protéká. České jméno Cheb se odvozuje od praslovanského heb (ohýbat) a znamenalo osadu při ohybu řeky. Počáteční "Ch" se ke jménu připojilo na konci 12. století jazykovou změnou.

J. Čihák (Úterý 20. prosince 2011)
Když Slované znali slovo gyba-ohýbat, potom také mohli používat slovo prěgyba-přehýbat. Předpona prě-(pře-) může vyjadřovat přes něco ohýbat i přespříliš ohýbat, třeba o 180˚ a více. Tuto vlastnost měl na území Prahy jenom vltavský meandr a tak mu mohli říkat třeba přehyb (přehnaný ohyb). Prěgyb se časem mohl měnit na prěga a praga.

J. Čihák (Úterý 20. prosince 2011)
ZH: Na slovenské stránce o původu názvu Giba se píše, že kořen tohoto slova se nachází ve staroslovanštině: gyb, gyba, znamená ohýbat a v dnešní slovenštině značí záhyb a odbočení.

Vzpomněl jsem si na vaše přes-řeku a pak jsem to změnil na přes-ohyb(řeky). Jen tak mě napadlo spojení per-gyb, z toho per-gyby či per-gyba (dva záhyby za sebou).

ZH (Úterý 13. prosince 2011)
Jo dík, to je ono.

Mimochodem, myslím v oné Šulcevě monografii, kterou jsem citoval 3. října, se s jistotou píše, že Václavova rotunda na Hradě byla dřevěná, a proto se nedochovala, ovšem v téže době pak byly nalezeny její kamenné základy...

J.Čihák (Úterý 13. prosince 2011)
"Výskyt opracovaných kvádříků v základě rotundy svědčí podle P. Sommera o tom, že se do základů musely dostat sekundárně ze starší destruované stavby."

"V každém případě se však na stejném místě či poblíž rotundy, resp. zdejšího pohřebiště, musela nacházet jiná kamenná církevní stavba, protože některé opracované nepravidelné opukové kvádříky, objevující se v líci vnitřní strany kruhového základu lodi, zde musely být použity sekundárně."