Pražský hrad

Na tom místě jsem byl dvakrát, ale taky si neuvědomuju, že by tam bylo něco nápadného, i když najednou si cosi sugeruju..., pohledem na 4 ortofotomapy od 50. let však alespoň na poli nic není. Ovšem na geoportal.gov.cz ZM 1:10000 je severně od Roviny místní název Pod bílou skálou, tak možná popisek Skála patří k celku. Nicméně je tam malovaný piktogram skaliska. Taky je zajímavé, jak se vrstevnice na různých mapách liší, někde je nejvyšší kóta na vámi uvedených souřadnicích, jinde uprostřed řad.

Co se týče Písečného vrchu, překvapila mě ta kombinace vulkanických a usazených hornin. Ovšem mapový list, na kterém PV je, má odlišnou grafiku od okolních vč. Roviny a zdá se mi, že ta kolečka znázorňují spíš porost, řekněme listnaté stromy. Ta těžba křemence je zajímavá, ještě mi napadlo, zda zbylé kameny (na Rovině) nemohou být třeba hlušinou, tedy kusy nevhodnými pro zpracování.

Na TOPO Czech PRO 2011 je na souřadnicích
N50.22345 E13.69671
zakresleno něco, co je popsané jako "Skála". Je to jižně od cesky, kterou se ke kamenným řadám přichází od východu. Je to na rozhraní pole a zalesněné části, asi 6-7m jk od cesty tak od lesnaté části.

Víte někdo něco o tomto objektu? Vím, že na mapě byl už kdysi, ale při návštěvě jsem na něj vždycky zapomněl. Také myslím, že se o něm nikdo nezmiňuje.

Nedaleko kopce Milá je Písečný vrch. Je to významná archeologická lokalita. Porovnejte toto:

Písečný vrch
Rovina

Jsou to mapy II. vojenského mapování (1836-1852). Pokud se píše o tom, že lokalita na vrchu Rovina byla devastována odvozem, pak možná ještě větší devastace postihla Písečný vrch, kde výskyt křemencových balvanů byl nezpochybnitelně přírodního chrakteru. Písečný vrch má ty přírodní balvany zakreslené, na Rovině není nic. Nic moc to asi neznamená, ale z vojenského hlediska by asi taková "kamenná bariera" svůj význam měla a na mapě by se asi měla ocitnout.

To kosení luk ve stráni, kde kameny vadí a odstraňují se na stranu, kde tak zároveň tvoří hranici pozemku, je dobrý postřeh. Mluvil jsem o České Sibiři, vypadá to tam třeba takhle, sice tato konkrétní políčka neznám, ale meze jsou tam všude z kamení. Na Kounovsku mě mátlo, že by byly kameny jen na části Roviny, pokud tam jsou na každém kopci, tak je to pro mě argument, že je to zkrátka kamenitý kraj, a ne, že je na každém kopci megalitický artefakt.

V pravěku se oralo rádlem dvakrát. Jednou podélně a pak napříč, proto byla pole spíše čtvercovitého tvaru. Přemysl oral pole "velikosti" 12 kročejů na délku a 12 kročejů na šíři. Na úzkých parcelách se dalo orat jen v jednom směru, tedy pouze pluhem převracejícím půdu, a proto až někdy po 12. století.
Uvažoval jsem, že v místě Kounovských řad by případně mohla být původně svatyně, ze které by se balvany použily v řadách. Tím by se vysvětlil protiklad jejich přítomnosti v místě řad oproti zbylé ploše návrší. Jenže to by balvany byly více koncentrovány v místě případné svatyně a ony jsou, či byly, rovnoměrně v celé délce řad. Řekl bych, že se jedná tedy o pozůstatek ledovcové morény, který nebyl na méně využitelném prostoru odklizen a později jen srovnán do řad, jak k tomu již došli jiní.
To druhé nedaleké místo s řadami na svahu mi tak trochu připomíná horské louky upravené na sečení trávy jednotlivými vlastníky a rozdělené remízky jdoucími po svahu dolů. Nemohlo i zde dojít k nezaznamenané parcelaci pro chudé na sečení trávy?
Na druhou stranu se stáří řad v Carnaku zpochybnit nedá, ale k jejich funkci mě nic zvláštního nenapadá.
Byly tu zmiňovány linie tvořené hradišti na možném astronomickém principu. To nejde, pro umístění hradiště byla primární příhodnost terénu a blízkost důležité stezky. Takto je podle mne možno uvažovat jen o svatyních nebo menhirech. Šlo by pouze to, že by z daného hradiště vedla linie na záměrně vytvořený bod jako menhir, nebo něco v tom smyslu.

Omlouvám se za ten expresivní výraz lívanec a sarkastický tón.
Nezdálo se mi prostě, že by kámen jako zejména Gibbon mohl někdy stát jako menhir, no, jako srdce snad. Ono se to takhle nezdá, ale je hrozně velký, oválný a placatý, rozbrázděný, že by se při manipulaci asi rozpadl na menší balvany. Tak se mi to aspoň jevilo, i když nevím, zda není vidět jen pověstná špička ledovce. Jelikož ostatní kameny jsou prakticky na povrchu, tak se mi zdálo, že je to kus oné křemencové krusty. Absence archeologických nálezů v oblasti řad a velkých kamenů mi připadá také signifikantní.

Vyhrabal jsem nějaké fotky: P G, jsou za přítmí mobilem. Upřímně řečeno mě při focení nenapadlo hledat nějaké hledí, tak nevím, kde ten výřez je.
Jediné, co mi přijde zajímavé, je, že P a G jsou v zákrytu s Házmburkem a Sedlem, ovšem v azimutu 44.5°, azimut letního slunovratu je kolem 50°, jak tu někdo podotkl, je to možná nejzazší lunovrat. Proč by mezi P a G byly ty řady nijak s nimi geometricky nesouvisející, no, já už toho nechám.
No ale dám námět, někde jsem četl, že carnacké řady mohly být předchůdce milimetrového papíru pro zobrazení pohybu hvězd na obloze, tuším tu Franta dával odkaz na astracus, ten ale z www vymizel.

Lívanec jsem postavit nezkoušel, ale viděl jsem zmíněný kámen. I když jsem použil vaši terminologii, já bych jej za za lívanec neoznačil. Když se podíváte na to, co stojí u Drahomyšle, není dle mého důvod, proč by se nedal postavit G. Mě spíše ten výřez připomíná hledí než mušku (tedy vizír) a tedy spíše pozorovatelnu s okénkem ve výši očí lidské postavy. Ostatně mohl sloužit jako obojí - užší stranou mohl být orientován jedním směrem a sloužit jako vizír a jeho výřez by tedy umožňoval pohled v jiném směru.
To, že je někým označován za vizír, je dle mého jen proto, že je od P prostě směrem (i když nepřesným), kde vychází Slunce o slunovratu. To je dle mého celé pozadí toho proč je G označován za vizír.

Kámen G není v kraji jediný. ČRo: Další vizír na Špičáku? J. Helšus - kameny na Špičáku.

Pozoruhodné jsou také zprávy, že mezi Kounovskými řadami byly kamenné kruhy.

Zkuste se zamyslet, jestli mohly být svatyně dvě. Starší svatyni tvořily kameny PGABC. Pak přišla nová kultura, šamani kameny objevili, mysleli si, že je tam umístili bohové a místo je posvátné. Zřídili mezi kameny svoji svatyni, která byla časem doplněna kamennými řadami.

Pokud připustíme, že to čemu se na kameni G říká výřez ( a o kterém se soudí, že je uměle vytvořen) sloužilo k pozorování, musíme kámen G postavit. Už to pak nebude lívanec. A protože nevíme jak řady vypadaly, nemužeme ani tvrdit, že by některý z kamenů nebyl vidět.

A i kdyby to byl lívanec, velmi pravděpodobně by lidem "z doby kamenné" nic nebránilo použít nějakou dřevěnou konstrukci - viz dnešní triangulační body nebo geodeti pobíhající s nivelační latí (či jak se to jmenuje) po krajině.

Vezměte to z druhé strany. Existují kostely, které jsou uzpůsobeny k určení rovnodennosti. Kromě otvoru v nějaké zdi nebo vitráži a nějakých značek na podlaze je kostel tvořen spoustou jiných objektů, které mají úplně jiný význam.