Pražský hrad

Diplomová práce Náboženské elementy v české bylinkářské tradici, Martin Novák: Zajímavým způsobem léčby byla léčba pomocí hromových kamenů. Tyto hromové kameny vznikaly na místě, kde udeřil blesk. Mohl se také získat kopáním, ale hromový kámen se zaráží sedm sáhů do země a lidé ho mohou objevit až za sedm let. Dal se také opatřit umělým způsobem, když se vezme rukou obvázanou bílým šátkem normální kámen a hodí se za hlavu na strom a po bouřce se znovu najde. Ve skutečnosti byly hromové kameny většinou úlomky meteoritů nebo na polích nacházené zbytky prehistorických kamených nástrojů jako mlaty, klíny, sekery.

Geografický magazín 7-8/2000: V dějinách české meteorologie zanechal nepřehlédnutelnou stopu i Jan Amos Komenský, jeden z největších polyhistorů baroka. Jeho snahou bylo sladit experimentální poznatky s vírou a Písmem. Meteorologická problematika se objevuje v celé řadě jeho děl. O blesku se Komenský například vyjadřuje: "Je to oheň vyrážející plamenem z oblaků k zemi. Jeho příčinou jsou solné, sirné a sanytrové páry vystupující ze země. Když lepkavá hmota dopadne na zem, zkamení a vytvoří hromový kámen. Blýskavice vzniká z řídkých, vzhůru vynesených par, které hoří zapáleny jako svíčka." S podobnými názory se můžeme setkat na našich univerzitách ještě o 100 let později.

Ovšem tento kámen u Hostišovic mohl menhirem být.

Zatím jsem nikde nečetl, že všechny ty záhadné řady jsou možná složeny z hromových kamenů. Podle mého posledního názoru je to víc než možné. V diplomové práci Pověrečné představy o bouři a blesku, Roman Malach, se píše toto:
“V lidovém prostředí vzniklo mnoho odlišných představ o hromovém kameni. Tyto představy se lišily jak v průběhu staletí, tak i v geografické sféře. Pojem „hromový kámen“ uplatňuje lid poměrně záhy nejen na prehistorické kamenné nástroje, ale i na všechny druhy a typy kamenů, které se od ostatních jakkoli liší. Může jít o neobvyklou barvu, tvar či jen pouhé neobvyklé uložení kamene v prostředí. Postupně tak může magickou moc získat prakticky jakýkoli kámen. Někdy byly dokonce konkrétní kameny opředeny mnoha mýty.
Hromový kámen představuje v lidovém podání předmět, který při bouřce padá spolu s bleskem. Čím je blesk silnější, tím je kámen větší, tím hlouběji se zarývá do země a tím také delší dobu stoupá k povrchu. Některý se zjeví v sedmi dnech, jiný v sedmi měsících, a nebo v sedmi letech. Hromový kámen letí k zemi tak obrovskou rychlostí, že jak prolítává vzduchem nelze jej prakticky ani spatřit.
Hromový kámen měl také často zajistit a zachovat dobrou úrodu na poli, ochránit pole před bleskem, krupobitím i před škůdci. Jako prevence se měl při setí vložit do rozsívky hromový kámen. Tento zvyk zapsaný ve Slezsku měl prý souviset s dávnou „vírou v Donarovu úrodě žehnající neobyčejnou sílu“. Hromový kámen se též mohl zakopat do pole. Mohl i vyznačovat a chránit meze.“

Představy o velikosti hromových kamenů byly různé. Mohou to být menší klínovité a protáhlé kameny a mnozí si je představují jako obrovské balvany.
Hromový kámen v Adršpašských skalách.
Thunder Stone 1 2 3 4

Na tom místě jsem byl dvakrát, ale taky si neuvědomuju, že by tam bylo něco nápadného, i když najednou si cosi sugeruju..., pohledem na 4 ortofotomapy od 50. let však alespoň na poli nic není. Ovšem na geoportal.gov.cz ZM 1:10000 je severně od Roviny místní název Pod bílou skálou, tak možná popisek Skála patří k celku. Nicméně je tam malovaný piktogram skaliska. Taky je zajímavé, jak se vrstevnice na různých mapách liší, někde je nejvyšší kóta na vámi uvedených souřadnicích, jinde uprostřed řad.

Co se týče Písečného vrchu, překvapila mě ta kombinace vulkanických a usazených hornin. Ovšem mapový list, na kterém PV je, má odlišnou grafiku od okolních vč. Roviny a zdá se mi, že ta kolečka znázorňují spíš porost, řekněme listnaté stromy. Ta těžba křemence je zajímavá, ještě mi napadlo, zda zbylé kameny (na Rovině) nemohou být třeba hlušinou, tedy kusy nevhodnými pro zpracování.

Na TOPO Czech PRO 2011 je na souřadnicích
N50.22345 E13.69671
zakresleno něco, co je popsané jako "Skála". Je to jižně od cesky, kterou se ke kamenným řadám přichází od východu. Je to na rozhraní pole a zalesněné části, asi 6-7m jk od cesty tak od lesnaté části.

Víte někdo něco o tomto objektu? Vím, že na mapě byl už kdysi, ale při návštěvě jsem na něj vždycky zapomněl. Také myslím, že se o něm nikdo nezmiňuje.

Nedaleko kopce Milá je Písečný vrch. Je to významná archeologická lokalita. Porovnejte toto:

Písečný vrch
Rovina

Jsou to mapy II. vojenského mapování (1836-1852). Pokud se píše o tom, že lokalita na vrchu Rovina byla devastována odvozem, pak možná ještě větší devastace postihla Písečný vrch, kde výskyt křemencových balvanů byl nezpochybnitelně přírodního chrakteru. Písečný vrch má ty přírodní balvany zakreslené, na Rovině není nic. Nic moc to asi neznamená, ale z vojenského hlediska by asi taková "kamenná bariera" svůj význam měla a na mapě by se asi měla ocitnout.

To kosení luk ve stráni, kde kameny vadí a odstraňují se na stranu, kde tak zároveň tvoří hranici pozemku, je dobrý postřeh. Mluvil jsem o České Sibiři, vypadá to tam třeba takhle, sice tato konkrétní políčka neznám, ale meze jsou tam všude z kamení. Na Kounovsku mě mátlo, že by byly kameny jen na části Roviny, pokud tam jsou na každém kopci, tak je to pro mě argument, že je to zkrátka kamenitý kraj, a ne, že je na každém kopci megalitický artefakt.

V pravěku se oralo rádlem dvakrát. Jednou podélně a pak napříč, proto byla pole spíše čtvercovitého tvaru. Přemysl oral pole "velikosti" 12 kročejů na délku a 12 kročejů na šíři. Na úzkých parcelách se dalo orat jen v jednom směru, tedy pouze pluhem převracejícím půdu, a proto až někdy po 12. století.
Uvažoval jsem, že v místě Kounovských řad by případně mohla být původně svatyně, ze které by se balvany použily v řadách. Tím by se vysvětlil protiklad jejich přítomnosti v místě řad oproti zbylé ploše návrší. Jenže to by balvany byly více koncentrovány v místě případné svatyně a ony jsou, či byly, rovnoměrně v celé délce řad. Řekl bych, že se jedná tedy o pozůstatek ledovcové morény, který nebyl na méně využitelném prostoru odklizen a později jen srovnán do řad, jak k tomu již došli jiní.
To druhé nedaleké místo s řadami na svahu mi tak trochu připomíná horské louky upravené na sečení trávy jednotlivými vlastníky a rozdělené remízky jdoucími po svahu dolů. Nemohlo i zde dojít k nezaznamenané parcelaci pro chudé na sečení trávy?
Na druhou stranu se stáří řad v Carnaku zpochybnit nedá, ale k jejich funkci mě nic zvláštního nenapadá.
Byly tu zmiňovány linie tvořené hradišti na možném astronomickém principu. To nejde, pro umístění hradiště byla primární příhodnost terénu a blízkost důležité stezky. Takto je podle mne možno uvažovat jen o svatyních nebo menhirech. Šlo by pouze to, že by z daného hradiště vedla linie na záměrně vytvořený bod jako menhir, nebo něco v tom smyslu.

Omlouvám se za ten expresivní výraz lívanec a sarkastický tón.
Nezdálo se mi prostě, že by kámen jako zejména Gibbon mohl někdy stát jako menhir, no, jako srdce snad. Ono se to takhle nezdá, ale je hrozně velký, oválný a placatý, rozbrázděný, že by se při manipulaci asi rozpadl na menší balvany. Tak se mi to aspoň jevilo, i když nevím, zda není vidět jen pověstná špička ledovce. Jelikož ostatní kameny jsou prakticky na povrchu, tak se mi zdálo, že je to kus oné křemencové krusty. Absence archeologických nálezů v oblasti řad a velkých kamenů mi připadá také signifikantní.