J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)
Je těžké se dohadovat, když neznáme přesný obsah tehdejších pověr a "vědeckých" názorů. Pokud si v novověku představovali blesk jako zvláštní substanci, která vytryskne z mračen, pak se třeba domnívali, že se v zemi projeví tím zkameněním a po blesku zůstane neobvyklý balvan.
Franta (Pátek 27. ledna 2012)
Když se podíváte, co udělá zásah blesku s kmenem stromu
(namátkově třeba tady), je jasné, že nejlogičtější vysvětlení je, že byl rozštípnut sekerou. Tedy, že se "ten oheň z nebes" musel nějak materializovat.
ZH (Pátek 27. ledna 2012)
JČ: nevím, jestli znáte
tenhle server.
Když jsem jel v oblasti Doumoušic, všiml jsem si, že staré domy ve vesnicích jsou stavěny z opuky. Překvapuje mě, že kameny z řad nebyly více využívány pro základy, pravda, že byly na panském.
Někde jsem četl, že křemenec tvořívá krustu na opuce, ale nikde jsem nějak příklady stratifikace, kde bych si to ujasnil, nenašel. Pokud nacházeli kameny "zaražené" v zemi při orbě, asi je mohli považovat za výsledek Perunova, Taranisova či Thorova řádění...
J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)
Franta: Podle
I. vojenského mapování - josefského, 1764-1768 a 1780-1783, byla plošina zalesněna a vedla tudy hranice.
J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)
Ovšem vyloučit to nelze. Podle některých skeptiků se jedná o novověké meze polí. Náhorní plošina Na rovinách je tvořena pískovci a opukami. Řady jsou sestaveny z křemencových balvanů, které byly nejspíše roztroušeny na plošině a v okolí. Balvany byly v lokalitě cizorodé a proto jim pověrčiví lidé možná přisoudili nějaké zvláštní magické vlastnosti. Mohli si třeba myslet, že balvany vznikly z blesků, které zkameněly po úderu do země. Avšak musíme připustit, že novověká teorie o původu hromových kamenů si našla místo mezi starými zakořeněnými pověrami.
ZH (Pátek 27. ledna 2012)
To je velmi zajímavé téma, díky, že jste to sem přinesl. I když to asi s kounovskými řadami nesouvisí.
J. Čihák (Čtvrtek 26. ledna 2012)
L.A.Lavoisier prohlásil, že kameny z nebe padat nemohou, protože tam žádné nejsou. Meteority prý byly kameny vyražené bleskem ze země. To nahrávalo Komenského teorii o zkamenění blesku po úderu do země. Francouzská akademie věd prohlásila, že z nebe žádné kameny padat nemohou a proto nepadají. To bylo v rozporu s pověrou, že hromové klíny a mlaty (nástroje z doby kamenné) jsou vystřelovány bleskem z bouřkových mraků.
J. Čihák (Středa 25. ledna 2012)
J.A.Komenský a přírodní vědy
J.A.Komenský v 17. století zřejmě ovlivnil představy o hromových kamenech, které měly vznikat zkameněním bleskových par při dopadu na zem. Kameny tedy nemusely mít jenom podlouhlý, klínovitý a špičatý tvar. Prostě byly nějak neobvyklé (viz R.Malach).
J. Čihák (Úterý 24. ledna 2012)
Diplomová práce Náboženské elementy v české bylinkářské tradici, Martin Novák: Zajímavým způsobem léčby byla léčba pomocí hromových kamenů. Tyto hromové kameny vznikaly na místě, kde udeřil blesk. Mohl se také získat kopáním, ale hromový kámen se zaráží sedm sáhů do země a lidé ho mohou objevit až za sedm let. Dal se také opatřit umělým způsobem, když se vezme rukou obvázanou bílým šátkem normální kámen a hodí se za hlavu na strom a po bouřce se znovu najde. Ve skutečnosti byly hromové kameny většinou úlomky meteoritů nebo na polích nacházené zbytky prehistorických kamených nástrojů jako mlaty, klíny, sekery.
Geografický magazín 7-8/2000: V dějinách české meteorologie zanechal nepřehlédnutelnou stopu i Jan Amos Komenský, jeden z největších polyhistorů baroka. Jeho snahou bylo sladit experimentální poznatky s vírou a Písmem. Meteorologická problematika se objevuje v celé řadě jeho děl. O blesku se Komenský například vyjadřuje: "Je to oheň vyrážející plamenem z oblaků k zemi. Jeho příčinou jsou solné, sirné a sanytrové páry vystupující ze země. Když lepkavá hmota dopadne na zem, zkamení a vytvoří hromový kámen. Blýskavice vzniká z řídkých, vzhůru vynesených par, které hoří zapáleny jako svíčka." S podobnými názory se můžeme setkat na našich univerzitách ještě o 100 let později.
J. Čihák (Pátek 20. ledna 2012)
Ovšem
tento kámen u Hostišovic mohl menhirem být.
Zatím jsem nikde nečetl, že všechny ty záhadné řady jsou možná složeny z hromových kamenů. Podle mého posledního názoru je to víc než možné. V diplomové práci Pověrečné představy o bouři a blesku, Roman Malach, se píše toto:
“V lidovém prostředí vzniklo mnoho odlišných představ o hromovém kameni. Tyto představy se lišily jak v průběhu staletí, tak i v geografické sféře. Pojem „hromový kámen“ uplatňuje lid poměrně záhy nejen na prehistorické kamenné nástroje, ale i na všechny druhy a typy kamenů, které se od ostatních jakkoli liší. Může jít o neobvyklou barvu, tvar či jen pouhé neobvyklé uložení kamene v prostředí. Postupně tak může magickou moc získat prakticky jakýkoli kámen. Někdy byly dokonce konkrétní kameny opředeny mnoha mýty.
Hromový kámen představuje v lidovém podání předmět, který při bouřce padá spolu s bleskem. Čím je blesk silnější, tím je kámen větší, tím hlouběji se zarývá do země a tím také delší dobu stoupá k povrchu. Některý se zjeví v sedmi dnech, jiný v sedmi měsících, a nebo v sedmi letech. Hromový kámen letí k zemi tak obrovskou rychlostí, že jak prolítává vzduchem nelze jej prakticky ani spatřit.
Hromový kámen měl také často zajistit a zachovat dobrou úrodu na poli, ochránit pole před bleskem, krupobitím i před škůdci. Jako prevence se měl při setí vložit do rozsívky hromový kámen. Tento zvyk zapsaný ve Slezsku měl prý souviset s dávnou „vírou v Donarovu úrodě žehnající neobyčejnou sílu“. Hromový kámen se též mohl zakopat do pole. Mohl i vyznačovat a chránit meze.“
Představy o velikosti hromových kamenů byly různé. Mohou to být menší klínovité a protáhlé kameny a mnozí si je představují jako obrovské balvany.
Hromový kámen v Adršpašských skalách.
Thunder Stone
1 2 3 4
ZH (Pátek 20. ledna 2012)
Dík za náměty.
Oceňuju, že autor článku o stavbě u Hostišovic dospěl k realistickému závěru, grotta v blanenském parku vypadá asi
takhle, je ovšem asi 150 m dlouhá s různými vstupy atd. a povětšině zachovalejší. Romantický duch předminulého století taky nesmíme pominout při posuzování kamenných artefaktů.
J. Čihák (Pátek 20. ledna 2012)
J. Čihák (Pátek 20. ledna 2012)
Blatenské kamenné řady,
1,
2.
J. Čihák (Pátek 20. ledna 2012)
Franta (Čtvrtek 19. ledna 2012)
Zdá se, že jsem opravdu podlehl prvnímu dojmu a jsou to stromy. Nejspíš to bude opravdu sad. I v jiných místech v okolí jsou tam ta kolečka a zřejmě i jméno Gaertnerhaus pod kopcem tomu napovídá.