Pražský hrad

Tady je cosi o limitech palynologie v archeologii.

Pokud výskyt vřesu v lokalitě znamená, že byl uměle pěstován, svědčilo by to o jeho středověkém původu, do piva se přidával zřejmě jen ve středověku, byť výjimečně i dodnes. Ovšem je tam spolu s vysokým výskytem plavuně, ta se snad nepěstovala. Jinak bych si tipnul, že pokud by se vřes pěstoval, mohlo pro to být použito právě kamenité místo, nevhodné pro orbu. A teprve druhotně se kameny mohly přemístit na kraje pozemků.
Co se týče chrpy, je otázka, zda půda a nadmořská výška pro ni byla vhodná, zkoušel jsem to najít, ale jsem samosebou naprostý laik. Dnes už to asi na vedlejším poli vyzkoumat nejde, protože je chrpa, jakožto plevel, z osiva eliminována.

Kounovské kamenné řady, Jan Hejtman, 2009. Autor článku na závěr píše, že v případě kounovských kamenných řad se jedná o tzv. agrární valy. Přesto mě zaujaly některé informace. Např. “O určité formě parcelace se mluví již v dobách starších, není však známa přesná poloha těchto pozemků.“

Další informace z článku:
“Profesionální badatelé se přiklání spíše k názoru, že se spíše jedná o parcelaci polí z 18 či 19.století n.l. Tento předpoklad je podepřen i provedenou pylovou analýzou s převahou kulturních rostlin, svědčících o zemědělské činnosti v uvedeném prostoru.

Vycházel jsem z mála dostupných a hodnověrných informací o tomto místě. Tak tedy:
1/ Pozemek na kterém se řady nacházejí byl v r.1802 bezplatně pronajat Josefem ze Schwarzenbergu na 50 let chudým občanům. Areál byl rozdělen mezi několik rodin. O existenci kamenných řad není zmínka. Mluví se pouze o místě, kde je hodně kamenní. O určité formě parcelace se mluví již v dobách starších, není však známa přesná poloha těchto pozemků.
2/ Po skončení pronájmu je plocha zalesněna. Většina plochy byla Schwarzenbergy zalesněna zřejmě mezi lety 1853-58. V r.1863 je již zaznamenán lesní požár v jižní části lesa.
3/ O využití kamenů z řad, pro různé účely, se mluví až od konce 19.stol.

Nejčastější argumenty proti teorii prezentující kounovské řady jako pozůstatek zemědělské činnosti:
a) Políčka jsou příliš úzká a tudíž pro zemědělskou činnost nevhodná.
Ale, kdeže. Takovýchto polí bylo v Čechách a na Moravě bezpočet a mnohá se do dnešních dob i dochovala. Hospodaření na takto vytyčených parcelách (plužinách) bylo nejen obvyklé, ale od starověku naprosto převládající. Doporučená literatura kupř. Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin Brno 1992, a mnohé jiné spisy zabývající se historií zemědělství.“

Povrchový průzkum zaniklých středověkých plužin, článek.

Typy venkovského osídlení, vesnice a plužiny.

JČ: nevím, jestli znáte tenhle server.

Když jsem jel v oblasti Doumoušic, všiml jsem si, že staré domy ve vesnicích jsou stavěny z opuky. Překvapuje mě, že kameny z řad nebyly více využívány pro základy, pravda, že byly na panském.
Někde jsem četl, že křemenec tvořívá krustu na opuce, ale nikde jsem nějak příklady stratifikace, kde bych si to ujasnil, nenašel. Pokud nacházeli kameny "zaražené" v zemi při orbě, asi je mohli považovat za výsledek Perunova, Taranisova či Thorova řádění...

Ovšem vyloučit to nelze. Podle některých skeptiků se jedná o novověké meze polí. Náhorní plošina Na rovinách je tvořena pískovci a opukami. Řady jsou sestaveny z křemencových balvanů, které byly nejspíše roztroušeny na plošině a v okolí. Balvany byly v lokalitě cizorodé a proto jim pověrčiví lidé možná přisoudili nějaké zvláštní magické vlastnosti. Mohli si třeba myslet, že balvany vznikly z blesků, které zkameněly po úderu do země. Avšak musíme připustit, že novověká teorie o původu hromových kamenů si našla místo mezi starými zakořeněnými pověrami.

L.A.Lavoisier prohlásil, že kameny z nebe padat nemohou, protože tam žádné nejsou. Meteority prý byly kameny vyražené bleskem ze země. To nahrávalo Komenského teorii o zkamenění blesku po úderu do země. Francouzská akademie věd prohlásila, že z nebe žádné kameny padat nemohou a proto nepadají. To bylo v rozporu s pověrou, že hromové klíny a mlaty (nástroje z doby kamenné) jsou vystřelovány bleskem z bouřkových mraků.

Diplomová práce Náboženské elementy v české bylinkářské tradici, Martin Novák: Zajímavým způsobem léčby byla léčba pomocí hromových kamenů. Tyto hromové kameny vznikaly na místě, kde udeřil blesk. Mohl se také získat kopáním, ale hromový kámen se zaráží sedm sáhů do země a lidé ho mohou objevit až za sedm let. Dal se také opatřit umělým způsobem, když se vezme rukou obvázanou bílým šátkem normální kámen a hodí se za hlavu na strom a po bouřce se znovu najde. Ve skutečnosti byly hromové kameny většinou úlomky meteoritů nebo na polích nacházené zbytky prehistorických kamených nástrojů jako mlaty, klíny, sekery.

Geografický magazín 7-8/2000: V dějinách české meteorologie zanechal nepřehlédnutelnou stopu i Jan Amos Komenský, jeden z největších polyhistorů baroka. Jeho snahou bylo sladit experimentální poznatky s vírou a Písmem. Meteorologická problematika se objevuje v celé řadě jeho děl. O blesku se Komenský například vyjadřuje: "Je to oheň vyrážející plamenem z oblaků k zemi. Jeho příčinou jsou solné, sirné a sanytrové páry vystupující ze země. Když lepkavá hmota dopadne na zem, zkamení a vytvoří hromový kámen. Blýskavice vzniká z řídkých, vzhůru vynesených par, které hoří zapáleny jako svíčka." S podobnými názory se můžeme setkat na našich univerzitách ještě o 100 let později.

Ovšem tento kámen u Hostišovic mohl menhirem být.

Zatím jsem nikde nečetl, že všechny ty záhadné řady jsou možná složeny z hromových kamenů. Podle mého posledního názoru je to víc než možné. V diplomové práci Pověrečné představy o bouři a blesku, Roman Malach, se píše toto:
“V lidovém prostředí vzniklo mnoho odlišných představ o hromovém kameni. Tyto představy se lišily jak v průběhu staletí, tak i v geografické sféře. Pojem „hromový kámen“ uplatňuje lid poměrně záhy nejen na prehistorické kamenné nástroje, ale i na všechny druhy a typy kamenů, které se od ostatních jakkoli liší. Může jít o neobvyklou barvu, tvar či jen pouhé neobvyklé uložení kamene v prostředí. Postupně tak může magickou moc získat prakticky jakýkoli kámen. Někdy byly dokonce konkrétní kameny opředeny mnoha mýty.
Hromový kámen představuje v lidovém podání předmět, který při bouřce padá spolu s bleskem. Čím je blesk silnější, tím je kámen větší, tím hlouběji se zarývá do země a tím také delší dobu stoupá k povrchu. Některý se zjeví v sedmi dnech, jiný v sedmi měsících, a nebo v sedmi letech. Hromový kámen letí k zemi tak obrovskou rychlostí, že jak prolítává vzduchem nelze jej prakticky ani spatřit.
Hromový kámen měl také často zajistit a zachovat dobrou úrodu na poli, ochránit pole před bleskem, krupobitím i před škůdci. Jako prevence se měl při setí vložit do rozsívky hromový kámen. Tento zvyk zapsaný ve Slezsku měl prý souviset s dávnou „vírou v Donarovu úrodě žehnající neobyčejnou sílu“. Hromový kámen se též mohl zakopat do pole. Mohl i vyznačovat a chránit meze.“

Představy o velikosti hromových kamenů byly různé. Mohou to být menší klínovité a protáhlé kameny a mnozí si je představují jako obrovské balvany.
Hromový kámen v Adršpašských skalách.
Thunder Stone 1 2 3 4