Pražský hrad

Knihu si půjčím a na stať se podívám, možná najdu další zajímavé obrazce. Neumím si přesně představit pracovní postupy při stavbě hradeb. Tabulka mohla sloužit ke kontrole správného souběhu prací. Napadají mě i jiné možnosti, např. do tabulky zapisovali plánovanou či vykonanou práci a pak umazávali tu zaplacenou.

Dík. Nojo, ve stati V. Píši O vývoji Prahy v raném feudalismu je na náčrtcích onen hypotetický most mezi malostranskými věžemi a Platnéřskou důsledně kreslen, ale nevšiml jsem si toho, protože v textu se o tom P. nezmiňuje a je to vždy někde na okraji mapek. Potěšilo mě, že jsem jinými prostředky dospěl ke stejné hypotéze. To, že komunikace jde přesně východozápadním směrem od Prašné brány k Mosteckým věžím, i orientace věží do tohoto směru, byť dnešní podoba je z pozdější doby, leč nesměřuje do Juditina ani Karlova mostu, by podle mě nasvědčovala, že tam bylo něco důmyslnějšího než brod.

Jinak tu stať doporučuji Janu Čihákovi, jsou tam zmiňovány desítky zaniklých kostelů v Praze.

Jednotlivé navazující úseky hradby budovali pravděpodobně jednotliví velmožové (údělníci), jak to právě dokládá Kosmova zmínka o provedení části u svatojiřského kláštera údělníkem Spytihněvem II. Jejich pracovní čety se skládaly z lidí či podskupin s vymezenými úkoly. Šachovnice byla vyryta najednou, takže záznamy rozdělení nebo vykonané práce hlinkou by byly řešením. Jenže proč by pak byl kámen s takovými záznamy u země? Rytina musela mít funkci jen před budováním hradby nebo v jejím počátku, aby pak již nepotřebný kámen byl použit v základu.

Ještě to věcně upřesním. Nejstarší příkop je dosud identifikován bez hradby, ale je nutné předpokládat val asi s palisádou, vybudovaný z hlíny vyházené z příkopu. Spekuluje se zda byl předbořivojovský nebo Bořivojův. Následovalo dochované dřevohlinité opevnění s plentou z poč. 10. stol., čili Spytihněvova hradba. V Kosmově kronice je zmínka o opravě této hradby údělníkem Spytihněvem za vlády Břetislava I. (jak strhl pec abatyše kláštera). Kamenná hradba je dílem Soběslava I., nikoliv Břetislava.

Původní plánek mostu byl publikován v "Vladimír Píša: O staroměstském opevnění Juditina mostu. In: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu, 1960". Je tam rozdělen na dvě stránky a s českými nápisy. Já jsem převzal scelené provedení s německými nápisy z "ff.ujep.cz/~velimsky/cz.

Nojo, kdybych měl lepší paměť, tak bych si vzpomněl, že jsem tu o tom v Opevnění a věže napsal před 7 lety pojednání ;). Nicméně ani tehdy mi nebylo jasné, v jakém jsou hradby a příkopy, např. pod oním středním křídlem, vzájemném vztahu. Nyní tedy vím, že do vnějšího z příkopů byla vestavěna zděná Břetislavova hradba. Pak je tam ale ještě vnitřní příkop a dřevohlinitá Bořivojova (když to zjednoduším) hradba, pro ně ale zbývá minimum prostoru a nevím, v jakém jsou vztahu. No a pak je onen příkop předbořivojovský se známkami palisády na vnitřní straně. Ten, jestli to dobře chápu, je pod tělesem oné dřevohlinité hradby.

Čili, napřed byl příkop s palisádou, do příkopu později zabudovali dřevohlinitou hradbu s novým vnějším příkopem a do toho zase později zabudovali zděnou hradbu, pochopitelně, předpokládám, s dalším příkopem. Tak by to mohlo být?

S příkopy na západní straně Hradu je to pořád o tomtéž. Nejstarší je mělký příkop, u kterého nebyla dosud identifikována hradba, z 9. století. Druhý příkop souvisí s dřevohlinitým opevněním s čelní kamennou plentou, dendrochronologicky datovaným do poč. 10. století. Formulace "z 10. - 11. století" je tedy trochu zavádějící. Je tím míněno, že v těchto stoletích opevnění bylo funkční, do postavení románské zděné hradby Soběslavem I. (po roce 1135).

Dodatečně jsem si všiml, že rytina není odhalena celá. Šachovnice zabíhá vlevo pod nalepenou hlínu a je s podivem, že archeology nebyla celá obnažena. Nalepená hlína není případným jílovitým pojivem mezi kameny, je zbytkem zásypu, a proto není důvod pro její zachování.

Omlouvám se, že jsem zase abruptně napsal něco, co jsem neměl rozmyšlené. Ta kamenná hradba, viditelná v průjezdu, je z 12. století. Tahle z 10.-11. století, dřevohlinitá s kamennou čelní plentou, je tedy při vnitřní straně oné zděné, tudíž při průzkumu byla její líc vidět. Borkovský odkryl r. 1948 v průjezdu dva příkopy a zjistil, že do vnějšího z nich byla vystavěna zřejmě ona zděná hradba z 12. století. 2001-2 byl odkryt příkop s dotyčnou dřevohlinitou hradbou. Ty příkopy mi tedy jasné nejsou.
Originální zpráva ARUP.

Vzhledem ke znění této zprávy to na "románskou hradbu" nevypadá, ale mělo by se jednat o předrománské dřevohlinité valové opevnění s čelní kamennou plentou. Autor odkazovaného článku si zřejmě plete termíny pro epochy.

Tvar kamene je opravdu zvláštní, vlastně se nehodící pro použití v plentě. Vypadá trochu jako sedátko, ale nějaké malé.

Na všelijaké ty magie já moc nejsem... Nedokonalost rytiny, možná i dvě ne zcela související vrstvy, uložení v základové řadě, to ukazuje na vytvoření rytiny v počátku výstavby hradby a pouze jako pomůcka. Ta měla být viditelná jen na počátku výstavby. Zároveň ale jistě viditelná, když je v líci kamenné plenty. U autora odkazovaného článku je, myslím si, podstatná snaha nacházet něco magického, oproti hledání interdisciplinárního řešení. Obsahuje také typické schéma - uvedení vlastního "magického" řešení, které je vzápětí nenápadně negováno, aby se autor vyvlékl ze zodpovědnosti za uvedený názor, kdyby se to v budoucnu "nějak zvrtklo".

Vydedukoval jsem, že obrazec byl na vnitřní straně hradby, předpokládám, že je to ta, která je vidět v průjezdu mezi II. a III. nádvořím, Informační centrum je na její vnitřní straně, pokud vím, knihkupectví na její vnější straně rozkopáno nebylo. Píše se ovšem "V základové řadě kamenného čela románské hradby, na měkkém opukovém kameni..." Tak nevím.

Přemýšleli jste o tom, co je to za kámen, na němž je obrazec? V horní části se zdá být uměle zaoblen, navíc s lemem, který nevím, jestli k němu patří.

Pokud jde o základovou řadu, která by byla tudíž hned u země, těžko předpokládat, že by někdo jen tak rejpal do takto umístěného kamene, když měl jistě k dispozici jiné přístupnější. Čili bych si tipnul, že rytina vznikla před uložením kamene do hradby, a ne, že by si někdo jen tak čmáral z dlouhé chvíle nebo někomu něco znázorňoval. Nicméně Hrad byl, zejména v dobách, kdy tam nesídlil panovník, stanovištěm pochybných individuí (nesahala tam moc městských úřadů), tak si tam mohl někdo vleže na hadrech namalovat třeba zlodějský plán :)

Pokud by se jednalo o plánek krovu, pak nechápu, proč je příčný nákres umístěn do podélného. Rytina je navíc provedena nedbale a tím je výsledek trochu zmatený. Proto se ani nedivím, že podle názoru O.Dvořáka to není stavební náčrtek. Uvažuje o magickém obrazci a jako druhou možnost připouští, že jde o početní pomůcku. Pokouší se vysvětlit smysl domnělých magických čar.