Pražský hrad

Hudba v pravěku a raném středověku je zajímavé téma, nálezů je asi spousta, některé pravěké nástroje jsou překvapivě dokonalé, třeba bronzové lury z Dánska.
Abychom se zase přiblížili Pražskému hradu, víte něco o hudbě a nástrojích starých Slovanů?

Vzpomněl jsem si, jak jste kdysi vyvíjel klávesnici s univerzálním prstokladem pro různé tóniny. Neměl jste předchůdce, který si to načertnul na základový kámen hradby - klávesnici s prsty? ;)

O počátcích pravěké hudby nic nevíme a o tom, jak zněla, se můžeme jenom domýšlet. O funkci jsou také jen dohady, ale spíše se předpokládá, že byla významnou součástí rituálů, neboť jí přisuzovali magický účinek. Pravěké flétny mohly sloužit k dorozumívání na kratší vzdálenosti.

Měly hudební nástroje v pravěku stejný význam jako dnes - estetická funkce? Předpokládá se, že měly dřív rituální funkci či udávaly rytmus práce. Existují však tónové jazyky (čínština) a pak pískaná řeč, znal jsem jen silbo gomero, ale jak zjišťuji, jsou jich desítky na všech kontinentech (viz). Známé je dorozumívání pomocí tam-tamů. Mohly k tomu sloužit pravěké flétny či xylofon?

Podobné lebky byly nalezeny na jiných místech v Africe (Britannica).

Další naleziště ostatků boskopského člověka jsou jeskyně Border v Namibii, Otjiseva a Impanga v Zimbabwe a jeskyně Mumbwa v Zambii. Jedná se o nejbližšího příbuzného dnešních Sanů (Etnologie Afriky, J.Záhořík).

Odkazovaný článek jsem zhltl jedním dechem, protože jsem se chystal nadechnout až narazím na nějakou konkrétní informaci. Autor zjevně neví o čem píše, protože nic konkrétního neuvádí (počet lebek, nálezové okolnosti, více obrázků atd.). Vše jsou jen převzaté výroky jiných, podle nekonkrétních formulací převážně z bulvárního tisku. Překvapila mne tam velmi vysoká návštěvnost, protože já bych jinak na takovém webu nic nečetl.

Opravdu to jsou pěkné úlovky. O těchto nálezech jsem nevěděl. Mám takovou drobnou hypotézu, že foukání do něčeho má svůj původ ve vzývání původního boha ZO, aby se zvedl vítr a přinesl zataženou oblohu s deštěm, později by to mělo být přeneseno na zbožnění jarní rovnodennosti, kdy vlahý vánek přináší oteplení a končí obdobých dlouhých nocí. Je to pěkně zachyceno v mýtu o soupeření Marsya s Apollónem, kde Marsyas hrající na flétnu prohrál a byl zbaven svého atributu zastíněnosti, tedy chlupaté kůže.
Jenže uctívání boha ZO by podle mne mělo mít počátek za vzniku usedlého života, kdy lidé přestali putovat za zvěří a tedy i vláhou, ale naopak potřebovali aby vláha přišla k nim. Tak brzký výskyt píšťal něco nabourává. Buď mojí hypotézu, nebo naše dosavadní představy o potulujících se lovcích a sběračích. Již dříve mi bylo divné, že tehdy lidé vytvářeli trvalé hodnoty na jednom místě (jeskynní malby), když by se v místě měli zdržet jen přechodně.

To jsou pěkné odkazy.
Pochopil jsem u toho třetího, že je spor, zda je to neandrtálská diatonická flétna o třech oktávách, nebo kost ohlodaná jiným medvědem :). Pravda, ten můj antropolog říkal, že jsme my, černí Afričani, vnikli do Evropy mezi ty ušlechtilé bledé neandrtálce.
Nicméně přiznávám, že bych s dnešními svými vědomostmi a tehdejšími prostředky takové nástroje asi nedokázal vyrobit, takže ti lidi museli být důmyslní.

Knihu si půjčím a na stať se podívám, možná najdu další zajímavé obrazce. Neumím si přesně představit pracovní postupy při stavbě hradeb. Tabulka mohla sloužit ke kontrole správného souběhu prací. Napadají mě i jiné možnosti, např. do tabulky zapisovali plánovanou či vykonanou práci a pak umazávali tu zaplacenou.

Dík. Nojo, ve stati V. Píši O vývoji Prahy v raném feudalismu je na náčrtcích onen hypotetický most mezi malostranskými věžemi a Platnéřskou důsledně kreslen, ale nevšiml jsem si toho, protože v textu se o tom P. nezmiňuje a je to vždy někde na okraji mapek. Potěšilo mě, že jsem jinými prostředky dospěl ke stejné hypotéze. To, že komunikace jde přesně východozápadním směrem od Prašné brány k Mosteckým věžím, i orientace věží do tohoto směru, byť dnešní podoba je z pozdější doby, leč nesměřuje do Juditina ani Karlova mostu, by podle mě nasvědčovala, že tam bylo něco důmyslnějšího než brod.

Jinak tu stať doporučuji Janu Čihákovi, jsou tam zmiňovány desítky zaniklých kostelů v Praze.

Jednotlivé navazující úseky hradby budovali pravděpodobně jednotliví velmožové (údělníci), jak to právě dokládá Kosmova zmínka o provedení části u svatojiřského kláštera údělníkem Spytihněvem II. Jejich pracovní čety se skládaly z lidí či podskupin s vymezenými úkoly. Šachovnice byla vyryta najednou, takže záznamy rozdělení nebo vykonané práce hlinkou by byly řešením. Jenže proč by pak byl kámen s takovými záznamy u země? Rytina musela mít funkci jen před budováním hradby nebo v jejím počátku, aby pak již nepotřebný kámen byl použit v základu.