J. Čihák (Neděle 26. února 2012)
Pohřebiště u Klementina,
ČT24. Škoda, že se kopalo mimo Révové nádvoří, kde stál sv.Martin. Zajímala by mě přesná poloha a hlavně místo presbytáře.
J.Čihák (Sobota 25. února 2012)
To mi také blesklo hlavou. Země Praga a země Dúlaba. Lid se mohl třeba jmenovat Dulěbi (Doliňané), zemi říkali Dulěba a al-Masúdí to zkomolil na Dúlaba.
Jan Cinert (Sobota 25. února 2012)
Skutečně, jedině Dúlaba je s takovou koncovkou. Ostatní jména jsou názvy lidů s koncovkami -i a -ani. Nejspíše se tedy jedná o záznam názvu země přenesený na hradiště, podobně jako v případě Prahy. Použití koncovky -a podle arabštiny by bylo unikátní, ve všech ostatních případech jsou, byť zkomolené, slovanské koncovky.
J. Čihák (Sobota 25. února 2012)
...napadá mě spojení "država Dúlaba".
J. Čihák (Sobota 25. února 2012)
Ovšem nesedí mi tam koncovka -a. V arabské výslovnosti takto obvykle končí podst. i příd. jména ženského rodu, např. madína-město(v arab.r.ž.), džamíla madína-hezké město.
Jan Cinert (Pátek 24. února 2012)
Aha, tak jsem zase něco jen tak rychle přelétl. Domníval jsem se, že J. Č. napsal, že al-Masúdí mohl zkomolit Dudlebi, čili s -d-. Omlouvám se.
Jan Cinert (Pátek 24. února 2012)
Zkomolit jej nemohl, když jsou doložena toponyma bez -d- i jinde (Dulěby, Dulepska, Dulieb a Dulěbo). Vždyť to vše v mém článku je.
J. Čihák (Pátek 24. února 2012)
Pokud existoval slovanský tvar Dulěbi, pak ho al-Masúdí mohl zkomolit po svém na Dúlaba.
J. Čihák (Pátek 24. února 2012)
Jan Cinert (Pátek 24. února 2012)
Jak uvádím také ve svém článku, tak zápis v al-Masúdího Zmínce o Slovanech je tvar "Dulaba", což je možno číst i jako "Dulava". Je tím vyloučené, aby Dudlebi s vloženým -d- bylo původní a "Dud-" nemohlo dát základ vzniku názvu.
J. Čihák (Čtvrtek 23. února 2012)
Ještě mě napadlo, že když se na píšťaly dudá, tak se přitom píšťaly dudlají (cucají). Z toho mohlo vzniknout jméno Dudlabi, pak Dudlebi a Doudlebi.
J. Čihák (Čtvrtek 23. února 2012)
Obě vysvětlení na www.doudleby.com jsou dosti nepřesvědčivá. A co když Doudlebové či Dudlebové často a s nadšením dudali na píšťaly? Potom mohli dostat jméno podle své záliby.
Jan Cinert (Čtvrtek 23. února 2012)
O Doudlebech mám celkem obsáhlý článek na webu. Staré nesmysly: „duda“ – píšťala a „liabas“ – tenký, tedy člověk tenký, hubený jako píšťala v něm nemají místo. Je nemožné, aby název lidu vznikl složením slovanského a germánského kořene, zároveň měl význam hubený člověk. Kam by se poděli tlustí, byli by vysídleni? A jak to, že Dulěbi (Doudlebové) si měli přinést název z pravlasti, a přitom má být vytvořen z germánského (jinde i keltského) základu?
J. Čihák (Čtvrtek 23. února 2012)
Machek: duda-píšťalka, asi od zvukomalebného dudati ve významu pobrukovat si-dudrati.
Jiný tvar slova duda mohl být dudle nebo doudle a hráč na píštalu byl třeba doudleb. Nemám to nijak podložené, jen jsem si trochu hrál s tvary slov.
J. Čihák (Středa 22. února 2012)
Teď jsem našel zajímavou etymologii.
Doudlebové: „duda“ – píšťala a „liabas“ – tenký, tedy člověk tenký, hubený jako píšťala.