Jan Cinert (Sobota 1. února 2020)
Mě se nyní mapa také nezobrazuje a odkazy nereagují, na Firefoxu, Google Chromu ani Safari. Snad to je tím, že vše mám staré verze na Notebooku i počítači.
Zdeněk Homola (Sobota 1. února 2020)
Dobrý den, jsem rád, že stránky používáte.
Pokud to fungovalo a pak ne (u mě to bylo OK cca před týdnem i nyní), tak nevím, mnoho let jsem na to programátorsky nesáh. Možná nějaký momentální výpadek hostitelského serveru, kde mám stránky uloženy, nebo dočasná chyba spojení.
Našel jsem nicméně nějaké jiné nedostatky poplatné nové generaci prohlížečů, než se byly před 15 lety, tak jsem raději zatím zrušil zobrazení "Maxi.
Miloslav Horník (Sobota 1. února 2020)
Pane Homolko,
zdravím Vás a mám pouze jeden dotaz tech. rázu. Nezobrazuje se mi Vaše mapa Prahy se symboly místa, kde se objekt nachází spolu s ilustrovanými obrázky. Zdá se mi, že textové odkazy nejsou funkční.
Ještě před cca měsícem bylo vše v pořádku. Nebo dělám někde chybu?
Prosím napište mi zde, nejlépe však na e-mail abych nemusel Vaši odpověď stále zde sledovat na fóru.
Děkuji.
Franta (Čtvrtek 23. ledna 2020)
Jan Cinert: Díky za snahu. Podle toho co je uvedeno v vrchu Dymník, tak si myslím, že ta "kompoziční siť" bude něco v tom duchu
Jan Cinert (Středa 22. ledna 2020)
Na adrese vydavatelství není žádná provozovna, takže jsem nic více nezjistil. Ale stejně se domnívám, že pro raný středověk v knize nic podnětného asi nebude.
Franta (Sobota 18. ledna 2020)
životopis nakladatele a autora Ladislava Moučky
On pan Moučka nakladatelství Půdorys v roce 1991 založil aby mohl prezentovat svou tvorbu
A vstoupíme-li do této oblasti, pravděpodobně vstupujeme na velice tenký led :-)
Viz třeba stavba na vrchu Dymník
kde pravděpodobně jeden "kabalista" obviňuje druhého (který si pro prezenatci kabaly založil nakladatelství), že neví co je kabala
viz citát z výše uvedeného odkazu:
Další popis stavby se věnuje tomu, proč, s odvoláním na židovskou kabalu, je zvána stromem života. Autor stavby v podstatě neví co to skutečně kabala je. A není sám! To nevěděl ani Papus (vlastním jménem Eliphas Lévi), autor knihy Kabala. Přesto odvážně kabalu propojuje s judaistickou astrologií, aby zdůvodnil chodníky protikladných živlů, které jsou, jak jsme si už řekli, dány základní neznalostí čtyř alchymických prvků. A to nejenom k nepoznané podstatě kabaly, ale též jejich vztahu k barvám.
Joó, svět není jednoduchý
Jan Cinert (Čtvrtek 16. ledna 2020)
Také zdravím po delší době. O knize jsem já osobně nevěděl. Je obrovská a zjevně vydaná v malém nákladu, proto ta vysoká cena. Těžko se vyjadřovat, když člověk knihu neviděl, ale poněkud mne zaráží, že autor je poněkud plodný a hlavně v oborech alchymie a magie. Samo o sobě by to snad nevadilo, ale pro období, které nás hlavně zajímá, středověk, jsou vybrány jako kostely rotundy a jejich konstrukční schémata byla před lety publikována ve Staleté Praze, na což jsme tu tehdy narazili. Takže je otázka, na co u nich doopravdy autor samostatně přišel. Nakladatelství je v Dejvicích, tak kdybych tam měl výhledově cestu ve všední den, zkusím zjistit víc.
Franta (Čtvrtek 16. ledna 2020)
Zdravím! Nalezl jsem na internetu odkaz na knihu
Ladislav Moučka: Jan Blažej Santini Aichel
Viděl jste ji někdo? V knize má být popis jakési "kompoziční sítě", která se má táhnout od rotundy sv. Petra a Pavla v Budči až k Santinimu, kterou autor knihy odhalil. Pokud by existovalo nějaké závazné kompoziční rozvržení,mělo by asi jeho součástí být jak to rozvržení orientovat v prostoru.
Jan Cinert (Sobota 28. prosince 2019)
Včera jsem opět shlédl film Jára Cimrman ležící, spící. Je v něm ukázka z jeho hry Hodina pravdy, v níž se hrdina dozvídá, že jeho matka je jeho babičkou a otec jeho synem.
Snad v první polovině přicházejícího roku bude dokončen výzkum ostatků přemyslovského údělníka Oty I. Olomouckého. Podle dosavadních předpokladů, že kníže z hrobu 102 ve sv. Jiří je Oldřichem a kněžna z téhož hrobu je Hemmou (Emmou), vyjde výzkumníkům, že Otovým otcem byl jeho děd a matkou prabába. Ve skutečnosti se totiž jedná o Oldřichova syna NM, tedy Otova Otce, a jeho matku NŽ z Toskánska. Jak je Cimrman stále aktuální génius a předběhl dobu. :-)
Je ovšem otázkou, zda sa k tomu zmatení pak přiznají. Před dvěma lety bylo halasně
prohlášeno, že bude nalezen kostel (dokonce rotunda), u kterého byl údajně zavražděn kníže Václav. K tomu, jaká to byla naivní blamáž, se pak nikdo nepřiznal a nebylo nic o výsledku zveřejněno.
zh (Úterý 24. prosince 2019)
Díky, taky přeju hezké svátky a hodně zdraví.
Jsem rád, že Mikulášovi na Hradě líbilo.
I když tam straší čerti.
Jan Cinert (Úterý 24. prosince 2019)
Přeji všem účastníkům diskuze Šťastné a veselé Vánoce a Vše nejlepší do Nového roku.
MIKULÁŠ (Pátek 13. prosince 2019)
MOC SE MI TAM LÍBILO
Jan Cinert (Středa 6. listopadu 2019)
Také díky. Je to po pravdě příznačný záhadologický pořad a už když jsem viděl díl o Slavníkovcích, tak mi dost vadily manipulace, až i přímo lži. Asi je to potřeba přijmout jako zábavu nejen pro diváky, ale zjevně i pro učinkující, které baví dělat si srandu z diváků, zároveň za cinkotu peněz.
O příchodu Slovanů k nám ví jen archeologie podle nálezů a o příchodu na Balkán soudobé byzantské písemné prameny. To je opravdu vše, jsou vyloučeny pravdivé vědomosti u kronikářů z počátku 12. století a dále.
Je nad mé síly rozmotávat celé klubko spletené ze zmínek kronikářů napříč staletími a zeměmi, navíc vše bylo už dávno uvedeno ve starých knihách. To je právě u pořadů či článků tohoto ražení také příznačné. Podle principu opakování Večerníčků i zde se sází na dorost a to, že jiní už na obsahy starých knih zapomněli.
Když jsem kdysi četl u P. Charváta, že na Pražském hradě měl být uctíván bůh Mithra, považoval jsem to za velký úlet, ke kterému se dál nebude hlásit, neboť tak dosáhl záhadologického dna. Kupodivu zde zaznělo, že kult Mithry je na Pražském hradě dokonce doložen! Původ je přitom na omylu Jaana Puhvela, že slovo mihr/mehr - mir/mír je totožné s mithr/Mithra. Z těchto kořenů vzniklá naše slova např. moře a nitro mají své dávné odlišné významy, což chápe i laik. Jen pan profesor si toho nějak nevšiml.
Ještě bych připomněl, že pověst o příchodu praotce Boema - Čecha na Říp, mohla vzniknout až po politickém sjednocení České kotliny, takže někdy v 11. století. Boemia je totiž název celé České kotliny v níž je Říp jakoby uprostřed. Příchozí Slované ale osídlovali jednotlivé sídelní oblasti a z jejich pohledu byl Říp a dodnes je, na rozvodí, čili přirozené hranici, mezi sídelními oblastmi Dolní Povltaví a Dolní Poohří.
ZH (Středa 6. listopadu 2019)
Dík za odkaz. Zajímavé informace.
vopička (Úterý 5. listopadu 2019)
https://zoom.iprima.cz/utajene-pribehy-ceskych-dejin-0/byl-praotec-cech-historickou-postavou