Pražský hrad

Zejména ten druhý odkaz je z našeho hlediska opravdu inspirující.

Za ten výpočet moc neručím, musel bych se do toho fakt ponořit (nechme tedy Frantova čísla), nicméně výpočet platí pro otvor ve zdi, ten je ovšem zúžen okenními rámy.
Vánoce se týkají Ježíšova narození, kaple je Božího hrobu. Já jsem sice taky vymýšlel nějakou symboliku (věž strahovské baziliky-kaple BH), když se ten azimut blíží slunovratu i Jeruzalému, ale s odstupem se mi to moc nezdá.

Také tam mohla být vnitřní a venkovní okenice, obě s malými otvory nebo čočkami. Prošel jsem zběžně loňskou diskuzi. 14.10. sdělujete nápad, že tam mohla stát nějaká monstrance či co, s dutým kovovým zrcadlem, která soustředila paprsky na oltář.

Výškový uhel slunečních paprsků se při průchodu oknem dne 17.4. měnil od 29˚ do 44˚ ( podle vašich 110˚-141˚). Mám ověřeno, že pruh světla se zkracuje a zanikne dříve, než nastane těch 141˚.

Asi jo, Franta 6.10. spočítal 112,5°? - 125,5° - 138,5°, já jsem teď došel k výsledku 110° - 128° - 141° pro holý otvor. Pokud tam byla vnitřní okenice s okulkem, bylo by rozpětí ovšem cca 2x menší. Otázka je, jestli je průduch věrně zrekonstruovaný.

S tou čočkou je to zajímavé, paprsek by se opravdu dal soustředit do určitého bodu, resp. křivky v prostoru, a byla-li by v určitém místě křivky zápalná látka, mohlo to fungovat.

Zatímco otázek je mnoho, odpověď není žádná. Myslím, že v kapli na Petříně mohla být okenice s malými otvory. Na Wikipedii je historie camery obscury. Již arabští učenci ji používali k pozorování Slunce. Holandský astronom Frisius uveřejnil roku 1545 první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce. Od roku 1550 byly do vstupního otvoru vkládány čočky. 1685 byl popsán vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu.
Čas zobrazený na mých fotografiích je letní. Když bylo zataženo, tak to bylo špatné znamení.

Úplně jsem zapomněl na ten Svatý oheň v Jeruzalémské kapli.
Kaplička na Petříně je malá, co kutí kněz, by vidělo jen pár lidí.
Tak možná měl opravdu obraz Slunce zapálit nějakou snadno zápalnou látku. V okenici mohla být sada otvorů nad sebou, z nichž nezakrytý byl jen ten pro daný den vhodný. Mezi prvním a posledním výskytem Velikonoc (22.3. - 25.4.) je časový rozdíl, kdy je Slunce ve stejném azimutu 129°, jen asi 20 minut.

No, "Eucharistická modlitba končí závěrečnou doxologií: kněz pozdvihuje tělo a krev Kristovu nad oltářem a za celé shromáždění vzdává Bohu chválu za to, co nám v Kristu daroval."

Vzhledem k tomu, že Velikonoce jsou pohyblivé, je Slunce o velikonoční mši v různé výšce, má-li být v dotyčném směru. Tak bych odhadl, že kněz pozvedal patřičné předměty nad, resp. těsně před oltářem tak, aby na ně obraz Slunce dopadal. Co, když ale bylo zataženo?

Všechno je relativní, pochvaloval jsem, jak přesně jsme změřili úhel štěrbiny, ovšem, jak jsem psal v říjnu, vypočítal jsem azimut štěrbinového okna na 129°. Dělal jsem to tak, že jsem úhel pohledem odhadl zblízka a postupně se vzdaloval, aby v linii vždycky byl nějaký směrový kámen, až jsem se dostal do prostoru druhé kaple, aby se to dalo odečíst na ortofotomapě (viz, kam také přidám vaše fotky). Tomuto azimutu pro 17.4. ovšem odpovídá čas 9:33 CET (10:33 letního času). Máte ve foťáku nastaven letní, nebo zimní čas?
Zajímavé také je, že se azimut okna 129° shoduje s azimutem kaple při pohledu z věže strahovské baziliky a jak jsem spočítal, 25.12. vychází Slunce v místě kaple výškově i směrově.

Vzhledem k tomu, že kaple i klementinská observatoř vznikly přibližně ve stejné době (kdy vznikly štěrbinové hodiny a okno v kapli není známo, nemusí se to shodovat se vznikem stavby, určitě ne u Klementina, kde jsou tři okénka ve vybouraném a vyzděném původním větším okně), lze předpokládat, že i na Petříně byla ve štěrbině okenice s otvorem.

Proč paprsek dopadá na přední okraj kamene a ne doprostřed? Koukal jsem na kámen v Jeruzalémě, nic na něm umístěno v současné době není, jen má ozdobný rantl kolem dokola. Musím někdy zajít na mši, abych viděl ceremoniál, kam se na oltářní mensu pokládá monstrance. Pokud mělo Slunce posvítit na hostii v monstranci, je třeba přidat ještě pár decimetrů k výšce kamene.

P.S. Tady je popis (viz)
Nejvýše položené obdélníkové okno na jižní stěně věže hvězdárny má místo skleněných tabulek tři malá nezasklená okénka. Z nich levé, nejmenší, je opatřeno pod stříškou otvorem se světlostí asi 1 cm, kterým kolem poledne vnikají do „místnosti kvadrantů“ sluneční paprsky a vytvářejí na úzké prkenné podlážce obraz Slunce o průměru několika cm.

Já myslel v 9:20 dopad paprsků na kámen.
V tom Klementinu je zajímavé, že Slunce vytváří svůj obraz, což podle mě musí být způsobeno jevem camera obscura, viz odkaz, který už tu byl. Na fotkách z Klementina není moc jasné, jak štěrbina vypadá, obraz se tam vytváří. Z venku to vypadá relativně podobně jako na Petříně, zevnitř je z půlky vidět jakési kulaté okénko. Ale to se mi zdá moc velké, aby na krátkou vzdálenost obraz vytvořilo. Mohl být takovýto jev i v kapli na Petříně?

Světelný jev začíná asi v 9:06, zatím ještě na podlaze. Uvidíme jak se úkaz bude vyvíjet, ovšem obloha má být znovu dost oblačná.

Trocha souvisejích zajímavostí:
“Unikátní štěrbinové sluneční klementinské hodiny jsou zřízeny na Astronomické věži. Štěrbinou ve zdi věže, orientované přesně k jihu, proniká na podlahu místnosti sluneční paprsek. Když paprsek splyne s poledníkovou značkou na podlaze, je přesné poledne. V dřívějších časech přesně v tento okamžik dával pomocník na věži signál praporkem a dělostřelci výstřelem z prostoru dnešní Kramářovy vily oznamovali Pražanům, že je čas zasednout k talířům.“

“Okamžik přesného slunečního poledne lze určit při vhodném provedení štěrbinových hodin velmi přesně. Takové hodiny můžeme vidět v Astronomické věži pražského Klementina nebo Matematické věži v polské Vroclavi.“

“Štěrbinové polední hodiny lze spatřit v kostele Saint Sulspice v Paříži, v chrámu San Petronio v Boloni či v katedrále Santa Maria dell Fiore ve Florencii.“

Koukal jsem na diskusi z 8.10.2011, předpověděli jsme dobře, kdy a kam paprsek dopadne, jev začal 17.4. asi v 9:20 (na sérii Janových fotek není ještě zastiženo) a skončil asi 9:48 SELČ. 19.4. to bude asi o minutu a půl později.
Střední výskyt velikonoční neděle je 8.4., nejčasnější 22.3., nejpozdější 25.4. Ty dřívější termíny jsme ovšem prošvihli, nicméně se to dá vypočítat. Z voleje se mi zdá, že by azimut, kdy Slunce dopadá na kámen, měl být cca mezi 110 a 117° a výška cca mezi 30 a 35°. Ovšem pro 22.3. je při azimutu Slunce 117° altituda 21,5°.