Pražský hrad

Nejen na rovníku vychází Slunce přesně na východě. Na tom obrázku nejsou celé hyperboly pohybů stínu, chybí jim počátky a konce. Takže ani rovná rovnodennostní přímka není celá. V tom je nějaký problém.

Geometrické rozdělení by opravdu šlo, jenže trvalo by rok a za předpokladu trvalých nehnutelných pomůcek. Mně šlo o nějaký snadný a rychlý způsob, který by nahradil prvotní rozpoznání počátku jara podle "Probouzení hmyzu".

Cinert: Taky mi nebylo hned jasné, jak to je s těmi hyperbolami a přímkou. Slunce v den rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě pouze na rovníku. Směrem k pólům se azimuty odchylují. Zatím jsem neměl čas zabývat se tím do hloubky. K ověření jsem použil sluneční kalkulačku, která mi potvrdila, že např. ve Stockholmu o letošní jarní rovnodennosti bude vycházet Slunce v azimutu 88° a zapadat v azimutu 272°. Proto ta přímka vede mimo gnómon od prvního až do posledního paprsku.

Půlení cesty Slunce neznamená odpočítávání dní. Rozumí se tím určení bodu na obzoru mezi dvěma slunovratovými pozicemi.

Já, jako primitivní astronom, bych pozoroval vizíry na obzoru a denní kroky Slunce při východu. Nejdelší krok odpovídá rovnodennosti, já to sice (jakož i Jan) zkoušel jen o letním slunovratu od ďáblické hvězdárny se Sluncem na koruně Krkonoš, a ač slunovratové krůčky jsou minimální, byly znát, kroky o rovnodennosti jsou olbřímí.
Taky to, že den a noc jsou stejně dlouhé, je vodítko, to se dá změřit snadno, třeba kolikrát obejde noční a denní hlídka ležení ;-).

To půlení nejde, protože letní polovina roku, kdy vychází a zapadá slunce severně, trvá 187 dní. Zimní, když jsou východy a západy jižně, trvá jen 178 dní.
"Čárama do písku" jsem chtěl vyjádřit co největší prvotní hledačskou jednoduchost. Samozřejmě se třemi klacky by to bylo přesnější.

Já bych metodu vycházející z toho, že východ a západ Slunce jsou o rovnodennosti na jedné přímce s pozorovatelem, nazavrhoval, jakožto intelektuální lenoch bych během pár vteřin dovedl určit protilehlá místa na obzoru, na to ostatní bych musel rozum namáhat. Tak se mi ani nechce se zamýšlet nad neolitickými hyperbolami.
Fundovanější bude názor Franty, který má mj. prostudovaného Z. Ministra, který se tímto zabýval.
Kdysi jsme tu diskutovali prakticky každý den, teď sem asi každý z nás čtyř kmenových diskutujících přijde jen občas, tak jsem si dovolil přidat další dva členy do čtyřčlenného seznamu obesílaných avízem na mail.

Mám jeden prosebný dotaz, kdyby někdo náhodou věděl, jak to je. Podle porovnání mýtů vychází, že desítky tisíc let se lidé zabývali rovnodennostmi, které rozdělovaly rok na letní a zimní poloviny. Slunovraty začali řešit až neolitici po roce 5 000 př. n. l., což vyvolalo vznik rondelů a pak megalitických staveb v západní Evropě.

Jak tedy kdysi dávno jednoduše určili rovnodennostní den? Podle stínu vrženého při východu Slunce směrem ke klacku zapíchnutému do země, který by byl na stejné přímce, jako stín vržený při západu Slunce to nejde. Při západu a východu stíny nejsou. Pak by museli dělat ve dnech kolem rovnodennosti čáry do písku od klacku směrem k východům Slunce a totéž na druhá straně k západům. Kdyby obě čáry vytvořily přímku, byl by den rovnodennosti.

Tady je jeden obrázek, který mi zamotává hlavu. Chápu, že přechod zimní hyperboly vytvořené koncem stínu klackem Gnómonem v průběhu dne musí přejít proměnou do opačné letní přes narovnání do přímky za rovnodennosti. Chápu i to, že ta přímka je od klacku směrem na sever. Jenže, východ a západ Slunce za rovnodenností jsou v zákrytu s klackem, takže v průběhu celého dne nemůže jít o přímku vykreslenou koncem stínu, když je stín mimo klacek.

Znamená to, že stín udělá přímku třeba jen mezi 9. a 15. hodinou, nebo je v tom nějaká jiná zákonitost?

Letos se nezkoumaly ve Vltavě zbytky Juditina mostu. Hlavně se ale nikde neobjevilo zpracování loňského "přesného zaměření", jak proběhlo v tisku. Asi jim to nějak nevychází. :-)
Před dvěma měsíci měl být ukončen výzkum ostatků Oty I. Olomouckého, jak jsem již dříve upozornil, a také nic. Asi jim to též nějak nevychází.:-)

Dobrý den, jsem rád, že vás stránky zaujaly.
Opravil jsem lva na kašně, máte pravdu.

Reliéfy jsou nazývané "náhrobníky", pocházejí snad z 15.- 17. století, jsou popsány v Uměleckých památkách Prahy, Pražský hrad a Hradčany od Pavla Vlčka na strané 85. Labutě na žádném z náhrobníků tam popsány nejsou, nevím, na kterém pilíři tento je, ale tipnul bych si, že by to mohl být epitaf "manželky Anny a dcer Sabiny a Kateřiny" z r. 1564. Bohužel nápis jsem nerozluštil. Třeba mě někdo opraví.

To velké vlevo od náhrobníků na zevní zdi kaple sv. Jana Nepomuckého je označováno jako kenotaf (symbolický náhrobek bez ostatků dotyčného), autorem je Fr. Platzer, 1763.

Výborně zpracováno, snadně se zde hledá, bohatá fotodokumentace. Chci jen upozornit na chybný titulek ,,Kohlova kašna - plastika lva",pod fotografií detailu kašny Carattiho. Také mám dotaz. Nemohu dohledat žádné informace o reliéfech na vnějších zdech Svatovítské katedrály,nemůžete mi podat základní vysvětlení, o co se jedná?viz
Foto jednoho jsem vložila a pokouším se Vám je odeslat.
MAB

Tím pádem se zdálo, že zanikly i ostatní mapy, které jsem vytvořil na stejném Google základu, ale kupodivu tuhle ještě nezlikvidovali, asi je to otázka času.
Hledal jsem, co by to nahradilo, mapy.cz sice měření poskytují, ale jen s přesností 1° a hlavněš ne na kulové či eliptoidn ploše, ale na rovině, takže třeba směr k Jeruzalému ukazují 140° místo 130.

Google mapy zobrazují jen vzdálenost, české od Geoportálu aj. taky.
Tak zbývá Google Earth, ale orto či satelitní snímky bývají deformované, i když se pracně dobereme orto pohledu, OSM jsou výborné, že mají přesné obrysy staveb.
Jenže OSM OpenLayers nenabízejí heading (určování azimutů) jako možnou funkci, jako je to v Google systému. A vytvořit to ručně by bylo nesmírně obtížné, hlavně zakreslit tu spojnici, která je na delší vzdálenosti obloukovitá.

Takže zatím lze používat výše zmíněnou mapu, než na to Google klekne..., nebo zadat do Azoru souřadnice a spočítat azimut, tam vyjde jak pro kuklovou plochu (tak to počítá nesprávně Google na eliptoidní mapě), tak pro onu eliptoidní plochu.

Pokud se mýlím, a existuje kýžená mapa, tak to sem prosím hoďte.

Nakonec se podařilo překonvertovat stránky do systému Open Layers s mapovým podkladem Open Street Maps. Budu rád, když to zkontrolujete.
Mně to jde i v Internet Exploreru. Když jsem se před 20 lety začínal bavit programováním, nastoupila zrovna verze Eploreru 5.5, která byla řádově dokonalejší než konkurenční Netscape postavený na jádru Mozilly, měl snad 95% podíl ve statistikách návštěvnosti, hlavně ale kvůli tomu, že byl součástí Windows. Protože MicroSoft, zvaný MalýMěkký, programátoři nenáviděli, neb součástí Windows byly programy, jaké oni chtěli vytvářet a prodávat atd., rozpoutala se válka, kterou nakonec Eplorer prohrál. Byl jediný postavený na jiném jádru, které Microsoft kdysi koupil, všechny ostatní krom Opery byly na Mozille, nakonec Microsoft taky přešel na Mozillu (Edge), jakož i Opera. Před těma 20 lety bylo programování pro web fuška, protože každý prohlížeč měl trochu jiné standarty, říkalo se, že Microsoft mezinárodní standarty nedodržuje. Teď by teda všechny prohlížeče měly zobrazovat stejně, samozřejmě staré verze prohlížečů moderní věci zvládat nemusejí, ale jak říkám, IE 11 z r. 2015 tmi to zobrazuje.