Pražský hrad

Ondřejovská hvězdárna je 530 m.n.m. Z Petřína (320) by i Jánský vršek u Jezeří byl s odřenýma ušima vidět, z Hradu (260) ne.

Dokud měli Slované žárové pohřby, jaké bylo umístění hranice a pohřebiště vůči sídlišti?

Svatojánské slavnosti (23.-24.6.), kult sv. Vavřince (10.8.), noc před Velikonocemi i Krásná hůrka (týden po Velké noci) byly spojeny s hořící hranicí.

V Klobukách je kostel také zasvěcen sv. Vavřinci. Jak je to s přímou viditelností z Prahy na medvědí skálu, nevím. U Z. Ministra je v knize fotka, kde je západ Slunce nad Medvědí skálou. Focené je to z Ondřejova

Zajímavé, co je na tom kopci za zvláštní útvar na vedutě Schedel 1493. Vypadá to něco mezi palmou a totemem, ale nejspíš to bude stylizovaný stromový porost. I když - ostatní stromy vypadají středoevropsky.

Že jsem tak řečnej... Nevím, zda je zřejmý chod mých asociací s Žiži a Jánským vrškem - pokud by Janský vrch byla ta skála se Schwarzenberským palácem a pokud by Hradčany byly pro Kosmu městem, pak skála mohla být "in media urbe".

Posvátná místa kr. hl. m. Prahy - úryvek je o kostelích, o kterých jsme tu mluvili. Tvrdí se tam mj., že kostel sv. Jana byl na Jánském kopci, ale nejspíš je míněno, že na jeho úpatí, protože podle vrstevnicové mapy v jeho místě ani náznak kopce není a základy kostela byly vykopány v dnešním domě.

To je pěkné, dal jsem to do Azoru, spojnice obou Jánských vršků opravdu jde pár metrů od klobuckého menhiru (byť moc nevěřím, že je to opravdu pravěký menhir). Problém je, že Jánský vršek není na Petříně, ale - podle mě - to byla skála přiléhající k Hradčanskému náměstí - co je Schwarzenberský palác. Z té není přes pláně u Horoměřic v daném směru vidět. Z Petřína jo, ale ten byl zasvěcen sv. Vavřinci, tuším.
Četl jsem si o svatojánských ohních, zvyk se velmi podobá Krásné hůrce, o které jsem tu psal, ta je ovšem týden po Velikonocích, zatímco sv. Jan Křtitel těsně po letním slunovratu. Můžou mít společné kořeny? Je to docela zajímavé téma kvůli Žiži.

Já to v Praze moc neznám, ale znám Jánský vrch v Krušných horách. Je nedaleko od zámku Jezeří. Ten se jmenoval Johannesfeuerberg. Prokazatelně se na něm zapalovaly svatojánské ohně. Azimut mezi Jánským vrchem, nebo blízkým lokálním nejvyšším vrcholem (Medvědí skála), a řekněme, Jánským vrškem, na Petříně je kolem 309 stupňů - tedy azimut západu Slunce o letním slunovratu. Spojnice prochází kolem menihuru u Klobuk, přes Ranou.

Jediný pořádný vršek v okolí byla skála přímo nad oním zaniklým kostelem sv. Jana, která byla odtěžena pro ulici Ke Hradu, která vznikla r. 1663, viz Sadeler. Bůhví, co na ní stálo původně a prapůvodně.

Mimochodem, víte něco o Jánském vršku? Vždycky jsem přemýšlel, o co kdysi šlo, nyní je to jen příkrá ulice, v souladu s příkrým okolím. Jméno souvisí s dotyčným kostelem sv. Jana Evangelisty v Oboře, který byl zbořen. Mohl být ovšem původně na nějakém skalním suku v údolí Malostranského potoka, původně jako rotunda. To je vlastně asi blbost, když se našly jeho základy zřejmě cca v úrovni základů dnešního domu. Nicméně rotunda by jista ráda stála na vršku. Co to tedy byl Jánský vršek? Možná jen nějaká rampa v terénu, který byl později zplanýrován.
No, navrhuji Jánský vršek jako jedno z možných Žiži ;). Ehm, no ono to není uprostřed města, tak totéž přesunuju na onu předkřesťanskou svatyni pod rotundou sv. Václava ;).

V 9.-10. století je doloženo osídlení v hradčanském předpolí Hradu, které přesahuje pozdější druhou strahovskou bránu, která byla v Loretánské ulici u hotelu Domus Henrici (kousek nad ul. U kasáren), jeden z objektů je i těsně vedle dotyčné kaple sv. Matouše. Žádné raně středověké předsunuté opevnění nikde západně od Hradu nebylo nalezeno, nicméně si neumím představit, že by nebylo, a nabízí se na šíji mezi koncem malostranské kotliny a Brusnicí, tedy někde v místech Černínského paláce. Že byly řemeslnické a obchodní osady v podhradí, je jasné, jako pod každým hradem, před západní branou ovšem "pod" nebylo, a místo je ještě příznivější. Taková osada taky musela mít kostel. Netvrdím samozřejmě, že to byl sv. Petr, ani že šlo právě o tento hypotetický kostel.

Pokud byl v rotundě předkřesťanský kamenný kruh a pak jen nějaké dříve opracované kameny v základech z neznámé stavby, nesvědčí to moc o existenci staršího kostela, ne?

"Pověst o Spytihněvově kostelíku na Loretánském náměstí" může být jedině přenesena ze zaniklého kostela P. Marie Na baště, protože v době románské stál původně také západně od Pražského hradu. Spytihněv ve své době nemohl stavět kostel mimo opevněný areál.
Předkřesťanská svatyně je ten nezděný kamenný kruh v rotundě. Ta nemohla být umístěna jinde, nežli vlevo u hlavní cesty od brány. Totéž se týká i prvních kostelů, takže i Spytihněvův kostel se musel nacházet v místě podle tohoto principu. O velikost kostela nejde, každý tehdejší (pražský) byl zanesen do pramenů.
Od rotundy sv. Václava byly 3 kostely dále směrem k jižní bráně ve Sněmovní ulici, snad románské. V románské době cesta "a la křížová cesta" je asi málo pravděpodobná, to až později, jenže to zase už neexistovala jižní hradní brána.

Aha, nějak mi to přišlo moc mlhavé, aby se dala použít tak exaktní metoda, jako jsou ty geografické spojnice ;). O to ale šlo, že.

Bez přípravy bych namítl, že Spytihněvův kostel sv. Petra mohl stát kdekoli (např. v minulém příspěvku jsem připomněl pověst o Spytihněvově kostelíku na Loretánském náměstí). Mám pocit, že když už můžou archeologové někde na Malé Straně kopat, najdou nějakou rotundu... Kolik procent MS je prozkoumáno, je-li to na Pražském hradě 15%? Co je pod dnešními kostely v čele s Mikulášem? Pokud se týče předchůdce rotundy sv. Václava - co je to předkřesťanská svatyně? Pokud tam byl křesťanský předchůdce, mohl být dost velký, aby aby si vysloužil ony zmínky v letopisech?
Pokud šla roklí Svatováclavské studánky cesta, jako že šla, byla opatřena nějakými kapličkami a la křížová cesta, a mohla být rotunda sv. Václava východištěm?