Pražský hrad

Aha, já automaticky předpokládal, že Kosmas (o Polácích) má na mysli most přes hradní příkop na západě Hradu. Zase proto, že museli prchat právě z Hradu, když někteří volili cestu po opyši.

Mimochodem - Kosmas používá obratu per caudam urbis, přičemž cauda je latinsky ocas. Opyš je taky ocas, jen přeneseně se používá pro "výběžek hory k rovině se sklánějící". Jestli je Opyš dochovaný raně středověký místní název, nebo vznikl překladem Kosmy, nevím.
Slovo urbs Kosmas používá pro Praga i Wissegrad (např. "inter urbes Wissegrad a Pragam"), pro osadu po hradem používá suburbium (např. "Nam noster iste fluvius Wltawa repente praeceps erumpens de alveo, ah! quot villas, quot in hoc suburbio domus, casas et ecclesias suo impetu rapuit!"). Teprve později se používá promiskue castrum a urbs, a pro osadu pod ním civitas.

Z. Homola: Omlouvám se s tím Salmovským palácem. Pořád mi nejde počítač, a tak se jen dostávám na okamžiky na synův. Proto jsem z příspěvků pochopil, že skála by měla mít něco společného se Schw. palácem, protože však byla východněji, tak jsem jí společně s J. Č. strčil bez kontroly pod Salmovský palác.

Že "urbs" měl být Pražský hrad se předpokládalo, protože si nikdo neuměl představit, že mimo Hradu by v raném středověku mohla být opevněna i Malá Strana a toto celé být "urbs". Jiný důvod není a dnes je v tomto již situace zcela jiná.

Kosmas přece píše doslova: ..."jiní" byli pro velkou těsnost v úzké hradní brance umačkáni (na Opyši). Proč píše jiní? Protože byly dvě cesty útěku, jak píšu v článku. Druhá vedla z dnešní Malé Strany na most.

Našel jsem doma svoji starou fotku Hradčan z Lobkovické zahrady, která má podobný úhel jako Sadelerův prospekt, tak jsem dal do srovnání tu, abych nekrad... Orientačním bodem je strážní domek na konci Zámeckých schodů, Schw. palác a Arcibiskupský palác.

Skála byla na místě nynější vyhlídkové terasy, viz, dost daleko od Salmovského paláce. Ulice Jánský vršek vede přímo na ni. Ulice Jánská vede kolem býv. kostela sv. Jana. Podle vrstevnicové mapy ležel kostel v plynulém svahu, základy jsou zřejmě ve výšce základů nynější budovy, nic nenasvědčuje, že by tam nějaká extra vyvýšenina byla. Ulice Jánský vršek je v kopci nad kostelem, ke kostelu nesměřuje.
Předpokládá se, že při hloubení příkopů před západní hradbou byly využity přírodní rokle. Nicméně v době pojmenování Jánského vršku byla skála na světě, ať už osaměla uměle či přirozeně.

Urbs je město, z nějakého důvodu se předpokládá, že tímto termínem byl v dobové latině míněn Pražský hrad, což mi sice neladí, ale vzhledem k Polákům na opyši to pro sebe musím přijmout. Nedovedu si představit, že by Kosmas myslel středem města rozhraní Hradu a Malé Strany. Tak si myslím, že Žiži bylo opravdu někde v místě dnešní katedrály.

Jánský vršek byl kolem Šporkovy ulice, od ní jižně uprostřed byl kostel sv. Jana. Byla to vyvýšenina vzhledem k ostatní zástavbě Malé Strany, ale nikoliv výrazná vývýšenina v celkovém georeliéfu.

Z. Homola: O útěku Poláků z Prahy v roce 1004 se podrobně zmiňuji v článku První pražský most nevedl přes Vltavu. Skála mezi pozdějšími (!) příkopy může být tak výrazná v důsledku pozdějších úprav. Ale je to jistě alternativa pro umístění Žiži. Já bych to spíše viděl na jižní úbočí Hradu, aby bylo naplněno originální znění Kosmovy kroniky: vyvýšenina uprostřed města Prahy. Skála byla opravdu v místě Salmovského paláce, jak uvádí J. Čihák.

Okno na západní straně je trochu šikmé. Vzpomínám si, že jsem ho loni zhruba prověřoval a vyšlo mi, že je moc vysoko a o Velikonocích v 15 hodin jím Slunce svítí na protější stěnu. V létě je Slunce moc vysoko a do kaple oním oknem už svítit nemůže.

Mám dojem, že skála byla v místě, kde dnes stojí Salmovský palác.

Omlouvám se, musím opravit svá tvrzení o umístění Svatojánského vršku, zmátlo mě, že jsem měl výřez Sadelerova prospektu uříznutý, že nebyl vidět Schw. palác. Tady ten palác je, nevšímejte si kontextu na Wikipedii, kaple PME v době prospektu ještě nestála a byla jinde (asi právě v místě vršku). Dotyčná romantická skála se tedy vypínalo skutečně v místě nad ulicí Jánský vršek a je pěkně vidět, jak rozdělovala dva příkopy před vstupem do Hradu. Pokud je má představivost zase nedostatečná, tak mě opravte ;).
V domě v Nerudově ulici 41/236, tedy na stráni vršku, bylo mimochodem nalezeno zařízení na výrobu železa z 9.-10. století

Nelenil jsem, udělal procházku po Praze, kaple Božího hrobu na Zbořeneci je zde.
Taky jsem si koupil dotyčnou knížku o Petříně, je tam krásný prospekt Petřína od Hradu z půlky 17. století. Píše se tam, že při poslední opravě KPH na Petříně 1994-6 bylo objeveno, otevřeno a uvedeno do původního stavu okno, situované tak, aby jím v čas velikonoční o třetí hodině odpolední dopadal sluneční paprsek na obětní kámen. Je fakt, že na západní straně taky nějaké okénko je, ale obyčejné, ne šikmé.

Některé informace je nutné přijímat opatrně. Při opravách v letech 1968–1971 tam zedníci okna určitě neprobourali. Na pohlednici z roku 1899 jsou vidět na levé straně obě okna. Jiný případ je kaple Božího hrobu ve Voticích. Má na pravé straně okénko, avšak na starších vyobrazeních 1 a 2 tam žádný otvor není.

Jan Čihák: nečetl jste toto? (Já ne.)
Všiml jste si v té monografii, že v r. 1926 je psáno o kapli Božího hrobu: Ježto kaple nemá oken, jest v ní úplná tma, jíž prorázejí jenom ve svatém týdnu mdlé paprsky věčného světla?

Jan Cinert: Materiál na základy nemusel být z téhož místa. Chvíli jsem měl radost, že jsme měli s Žiži stejný nápad, ale pak jsem se podíval do Kosmy, který píše, jak Poláci prchali přes opyš hradu.

Nejde mi skoro týden počítač, tak jenom stručně. Z. Homola tady uvažuje o umístění Žiži stejně, jako to mám zpracované pro svojí budoucí knížku. Janský vršek se s jistotou nacházel mimo opevněný areál.
Druhotně použité kameny v základech rotundy sv. Václava musely pocházet z kostela, protože v 10. a 11. století se jiné zděné stavby nežli kostely nestavěly.

Předpokládám, že ten jazyk v dolní části Petřína byl nějak pojmenován. Je natolik výrazným terénním útvarem, že ho Pražané nemohli přehlížet. Začíná Vrtbovskou zahradou, kde předtím byla renesanční vinice, která se možná rozkládala i na jižním svahu. S tím mohl souviset zapomenutý název. Jazyk je vlastně “prahem“ v dolní části Petřína a z toho mohl vzniknout ještě starší název. Tím ovšem nechci tvrdit, že mu říkali vyvýšenina Praga.