ZH (Pondělí 4. června 2012)

Bohužel i Google Earth používá české ortofotomapy takto upravené, stejné, jako měly mapy.cz v předchozí verzi. Ještě myslím pamatuju časy, kdy měl Google satelitní mapy, ty ale měly malé rozlišení a jistě byly problémy v kopcovité krajině ap.

Ty Nokia 3D mapy jsou neuvěřitelné, každé místo je snímané z řady úhlů, když se třeba pověsíme nad Petřínskou rozhlednu, tak ta se přirozeně naklání podle úhlu záběru atd., řekl bych, že tam je největší šance na přesnost. Ovšem jsou jen pro Prahu, nejsou zařízené na měření úhlů, některá místa, jako právě vrch Petřína, nejsou dobře prokreslena atd.

Jan Cinert (Neděle 3. června 2012)

Z. H.: Těchto nepřesností jsem také již dříve všiml, neřešil jsem to a používal pouze Google Earth. S tou latinou je to v pohodě, zkusím problém vyřešit jinak. Pro detailní řešení otázek kolem sv. Václava je to celkem důležité a komentovaný překlad Widukinda se má začít vytvářet až v letošním roce.

ZH (Neděle 3. června 2012)

Tak jsem zjistil zajímavý problém, nemohl jsem se smířit s tím, že odklon osy okna od osy kaple (33°=57°) na ortomapách i na katastrálních mapách nevychází o cca 3-5° (když změřím osu kaple a přímku, kam míří osa okna, bez ohledu na absolutní hodnoty azimutů). Dnešní ortofotomapy jsou přizpůsobovány katastrální mapě, tj. zřejmě ortomapy, které jsou z principu orto jenom přímo pod foťákem, geodeti ve fotošopu deformují, aby si sedly na katastrálku. A kaple Božího hrobu je zakreslena na katastrálce o dobré 2 metry jižněji, než je ve skutečnosti, což se táhne už od císařských otisků. Zjistil jsem to podle Nokia 3D maps, které takto upravovány nejsou, a je tam vyřešeno i nonorto, tedy tam lze vše zobrazit orto.

Jan Čihák: mluvil jste o nějakých odborně neprozkoumaných nálezech při stavbě Strahovského stadionu (snad dokonce rotunda). Nepamatujete si, kde to bylo. Jediný obraz té oblasti, co znám, visí na Petřínské rozhledně pod názvem Strahovské lomy (z Petřínské rozhledny r. 1895), ale nic tam není, jakož i na mapách, snad tedy šlo jen o základy, jak jste i říkal.

ZH (Sobota 2. června 2012)

Máte na mysli Zabitý kopec blízko čakovických rondelů, na kterém byla vojenská základna, pochybuju, že by se v 70. letech odvážili vojáky zdržovat nějakým archeologickým průzkumem. Svého času jsem narazil na netu na seznam všech evidovaných archeologických lokalit, ale teď jsem to nenašel. Jo, a na blízkém Zlatém kopci nalezli paleolitické stopy.

Řekl bych, že za starých časů nebyl mezi městem a hradem valný rozdíl, buď bylo opevněné, nebo neopevněné sídlo, to neopevněné nebylo město ani hrad...

Smazal jsem, co jsem napsal o kapličce BH. Obsese mi nedala, tak jsem to přeměřil pořádně. Azimut osy kapličky mě pořád zlobí. Zkoušel jsem několik metod - přímé odečtení na ortofotomapě (188°), katastrální mapě (188.5° po odečtení natočení), základní mapě Mapy.cz (183°). Ortofotomapy bývají ovšem na malých vzdálenostech zkreslené, v daném případě jsou pravoúhlé objekty v okolí trochu zkosené. Tak jsem vyhledal, kam míří osa kapličky - na třetinu 9. zubu Hladové zdi od kostela, vyšlo mi 189°. Pak jsem vylezl na rozhlednu a koukám, že jsem přímo nad příčnou osou kapličky, resp. její šestiboké vížky, a ta míří do třetiny kavárny Slavia zleva - 188.43°. To mi přijde nejprůkaznější, protože na dlouhou vzdálenost zkosení ortomap zaniká. Jenže: osa východního okénka mi vyšla měřením stejně jako Janu Čihákovi 33.3° (neboli 57°) oproti východní zdi. 98.43+33=131.76°. To je pro nás hezké číslo, protože se téměř kryje s azimutem do Jeruzaléma.

No, a pak je ještě jedna věc. To stropní okénko začíná ve výšce 285 cm, a škvíra je vidět od země vzdálené po podlaze 308 cm, což dává altitudu 42.78° (o centimetr výš nebo níž už škvíra vidět není, na té první fotce škvíra vidět není). Ale vzhledem k tomu, že škvíra je dlouhá, má Slunce příležitost skrze ni svítit nejen 27.3. v poledne, ale i ve dnech následujících - před polednem a po poledni, a to cca do 20.4., kdy je ve stejné výšce v 9:45 SEČ, a navíc v azimutu 132°, taky samozřejmě ve 14:15. Nad soklem pronikne paprsek ve výšce 184 cm od země, nad předním okrajem kamene ve výšce 149 cm, sokl je vysoký 35 cm, pokud tam byl podobný útvar (Andělský kámen) jako v Jeruzalémě se svícemi, tak by to odpovídalo.
Ten směr 132° je tedy velmi zajímavý. Co se týče 27.3., kdy mi vychází první možnost průniku Slunce, není to tedy první možný výskyt Velikonoc (22.3.), ale blíží se to "skutečnému" datu narození Ježíše, které kdosi vypočítal na 25.3.

Možná tyhle pracovní úvahy každého nebaví, ale já si takhle dělám poznámky, časem to tu možná sepíšu do článku. Ale to až po dalším experimentu, kdy halt budu muset změřit osu kapličky podle poledního Slunce, a nezapomenout na časovou rovnici.

J. Čihák (Sobota 2. června 2012)

Mimochodem, zajímalo by mě, jestli tady byli také archeologové, ale jak už jsem psal, předpokládaná knovízská sluneční svatyně mohla být o kousek dále na Korunce.

J. Čihák (Sobota 2. června 2012)

Podobný problém mají v estonském Tallinnu. Vznik názvu se většinou vykládá jako zkrácenina či zkomolenina z „taani linn“, tedy „dánský hrad“ či „dánské město“. Není jasné, zda kmen linn(a) znamenal hrad, hradiště nebo město.

ZH (Sobota 2. června 2012)

Prospekt der Mulden-Brücke z r. 1735, viz, je tam mj. pěkně vidět Svatojánský vršek.

ZH (Pátek 1. června 2012)

To bych nezvládl, já dokážu tak rozebrat jednu větu, kterou už znám od dřívějška... Jinak správně by se "uprostřed města Prahy" řeklo in media urbe Praga, což jsou všechno ablativy, neb latina tu užívá přívlastky shodné oproti češtině.

Jan Cinert (Pátek 1. června 2012)

Díky za gramatickou pomoc, ale zde jsem to psal z hlavy jako nelatiník. V připravené kapitole je vše správně podle originálu.
Přesto chytnu celou ruku když je nabízený prst :-). Nevím jestli kronikář Widukind častěji používal 1. os m. č. jako ve známém odstavci o podmanění Boleslavova bratra v roce 929 (I. kniha, kap. XXXV - ...de quo quaedam mirabilia predicantur, quae quia non proba[51]mus, silentio tegi iudicamus.). Vlastně pokud ano, tak především v úvodech všech knih, takže nemám na mysli prostudování celé kroniky, tak troufalý zase nejsem :-). Widukind.

ZH (Pátek 1. června 2012)

No, nebudu vám to dál vymlouvat, ze zavedených klišé by kniha Bylo to jinak nevznikla ;).

Jste si jistý s tím gramatickým tvarem (budete-li to publikovat)?
Kosmas píše "et ascendens noctu in media urbe eminenciorem locum", což by se mi zdálo jako "a 'zdolav' v noci ve středu města (v lat. ablativ) vyvýšené místo (akuzativ)". To vaše je myslím "do středu města Prahy". S tím tvarem media si jistý nejsem, možná by to měl být také akuzativ. Můžu se zeptat povolanějšího, trochu se tu vytahuju, moc to už neumím.

Jan Cinert (Pátek 1. června 2012)

"In media urbem Pragam" nemusel být úplně přesný střed města. Někde u úbočí hradního ostrohu je odhad, podpořený větší pravděpodobností přítomnosti skalního výchozu. Zase je ale hlavní, že pro každého byl podstatný rozdíl mezi opevněným areálem a venkovním prostorem včetně suburbia. Vnitřní členění nebylo postatné, celý areál bylo město - urbs.
Přiléhajícím suburbiem pak bylo vše mimo opevněný areál, takže osídlení na levém i pravém břehu.

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)

P.S. omlouvám se za nahromadění slova myslet ;).

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)

To je dobrý postřeh, že musel vstát dřív, než Marie přišly. Mám s těmi teologickými úvahami problém...

Archeologové můžou mít doklady o korytech ramen Vltavy a ostrovech v místech dnešní pevné země, jak ale v době před prvními vedutami a před regulací koryta vznikaly a zanikaly ostrovy v dnešním korytě, vědět nemohou. Sám za pouhé půl století svého života jsem viděl vzniknout a zaniknout ostrovy na řadě toků, které znám např. jako vodák. Nicméně asi ten Hollar je spíš blbě nakreslený, a ostrov tam není. Mj. spletl počet pilířů mostu.

V Římě je 7 pahorků v čele s Kapitolem, suburbium ale bylo "předměstí, blízké okolí Říma". Nicméně, že by na Újezdě a v Nebovidech bylo tolik kostelů, chalup a domů, nebo jak to Kosmas psal? Řekl bych , jak myslím naznačil Jan Čihák, že asi suburbiem myslel dnešní Staré Město. Co by ale bylo středem města, kdyby myslel Malou Stranu i s Hradem? Musel myslet buď to, anebo ono, jistě neměl na mysli něco na rozhraní.

Jan Cinert (Čtvrtek 31. května 2012)

Z. H.: Já zase už nevím na co jsem upozorňoval. :-) Ale nebyl žádný další ostrůvek mimo nivy obtékané zaniklým ramenem, jejíž součástí byl i "Klárovský ostrov". Kampa byla velmi nízká členitá niva vytvořená naplaveninami a teprve později (od 15. století) zvýšená navážkami.

Ještě k Žiži. J. Čihák upozornil, že překlad suburbium - podhradí vlastně pochází ze Středozemí a tam byla často města stavěna na vyvýšeninách. U nás zase hrady, proto ten ustálený překlad pro osídlení spontánně vzniklé pod hradem. Z hlediska funkce by potom přesný překlad měl být "sídlo mimo hradbami". Není to však podstatné. Pokud by Kosmas měl na mysli dnešní Pražský hrad, dříve samostatně opevněnou akropoli hradiště, tak by musel napsat "uprostřed hradu (castrum) města (urbem) Prahy". Když použil "urbs" u Vyšehradu, tak také jistě myslel celý opevněný areál i s předhradím, nikoliv pouze vydělenou akropoli hradiště.

Jestliže Marie přišly za svítání (6:00) pozdě a našly kámen odvalený, tak by zmrtvýchvstání připadalo na předchozí časový bod, tedy na 3:00. Stejně se divil Pilát za soumraku (18:00), že Kristus již skonal v 15:00. Zdá se mi, že původem mohou být hříčky s porovnáním archaického dělení na čtvrtky dne oproti 12 hodinovému dělení. V mytologii je podobných anegdot spousta a dnes se berou jako pravdivý odraz dávných věrských představ. Dříve se dokonce věřilo vtipu, že Eva pochází z Adamova žebra.

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)

Ten kapesní zapalovač je pěkný ;). Archimedova zrcadla tu zmínil v říjnu Franta, pak jsme uvažovali o monstranci s dutým zrcadlem, ale s odstupem se mi to nezdá logické vzhledem k rozmístění oken atd.

Ještě kvalitní výřez z Hubera viz, chvíli se mi zdá, že u Kampy byl ještě ostrůvek, chvíli že ne, nemůžu najít ten ortoplán ze stejné doby, na který upozornil Jan Cinert.

Říkám si, že jednou musím podobné odkazy sdružit do nějaké tabulky, ale nemám energii, jednou jsem zkoušel na to udělat program, ale šlo by to jen s těmito novějšími preformovanými, ty starší odkazy jsou moc různorodé.