ZH (Úterý 5. června 2012)

Google Earth: mně se defaultně zobrazují ortofoto snímky z 31.12.2006, dá se to ale přepínat na starší a mladší snímky, kde nedovedu z voleje odhadnout, zda jsou satelitní, zřejmě ano a jen ten rok 2006 je z letadla. Google zřejmě koupil, stejně jako Seznam, ortofotomapu vytvořenou geodety, tato z r. 2006 je stejná v GE i Mapy.cz. Docela zajímavé je, když vložíme měřící úsečku např. na střechu sv. Víta a měníme historii snímků, jak se to posouvá třeba o dvacet metrů.

Vodovody pro Hrad jsem se hodně zabýval (viz), 6 ze 7 přívodních štol Královského vodovodu dodnes existuje, jsou ale o několik pater níž, než dům pana Jágra. Nicméně ještě dříve vyhloubil studnař Winkler na Andělce studnu pro Zámecký vodovod a nenapadlo mi dávat ji do souvislosti s onou velkou štolou, možné by to i bylo.

Tu fámu o metříčku prý pustil architekt stavby ve fázi prvních prací, jestli z toho něco bylo a jestli to nebyla fabulace, nevím.

Jan Cinert (Pondělí 4. června 2012)

Tak dosud jsem žil v domnění, že na Google Earth jsou "pravé" satelitní snímky.

Z mládí se mi vybavuje, že snad od Rudolfa II. měla být vodovodní soustava napájející Pražský hrad skrze pískovce ve Střešovicích. V pískovcích asi nemají těžní štoly smysl, co by se tam těžilo, písek? Ale nejsem petrolog.

Byť jsem bydlel na Hanspaulce, tak o místní pověsti o metru z hotelu na Hrad jsem neslyšel. Z exkurze pro studenty architektury si pamatuji, že bylo nějaké významné spojení hotelu s dole na pozemku stojícím skleníkem, aby byl zajištěn rychlý přísun čerstvých květin.

ZH (Pondělí 4. června 2012)

To je zajímavé, o metru jsem nevěděl, o štole pod jižními zahradami taky ne. O krytu pod Hradem jsem četl reportáž od Vojíře, chodba začíná v Jelením příkopu směrem na sever, ale není uvedena lokalizace hlavních prostor, nepochopil jsem, že je to pod III. nádvořím, tam je hned pod deskou archeologické muzeum, kdysi přístupné veřejnosti a je tam dost hluboká díra v místě chodby z Víta do Bartoloměje, tak mě ani nenapadlo, že by ještě pod tím něco bylo. Vojíř zmiňuje, že chodba kříží Rudolfovu studnu, nevíte, kde je?

Jinak jsem narazil na spoustu zvěstí o dlouhých podzemních chodbách, například z Prokopského lomu na Hrad, u Hradu na Hvězdu - mimochodem pan Jágr, který se narodil cca 1915 tvrdil, že každý dům ve starých Střešovicích měl ve sklepě zazděnou štolu mířící pod kopec, jednou do ní s otcem vlezl a narazili na štolu mířící ke Hvězdě, kde byl projel kočár s koňmi. Nějak ale nejevil ochotu mi to ukázat. Pak jsem se někde dočetl, že to byly těžní štoly a až ke Hvězdě to nevedlo. Ale jelikož jsou takové objekty z principu tajné, tak bůhví, jak to bylo. Když se stavěl komunistický hotel Praha na Hanspaulce, budovali tam prý štolu s malým metrem na Hrad, jak říkali místní.

J. Čihák (Pondělí 4. června 2012)

ZH: Už několikrát jsem marně hledal ty informace o Strahově a také náčrt s geol. vrty do hradčanského návrší. O jeho geol. profilu je asi známo více, než se všeobecně ví. Šťouralové říkají, že by divné bylo, aby odsud nevedla na Hrad tajná chodba. Kryt pod III. nádvořím je známý. Víte také o této díře?

ZH (Pondělí 4. června 2012)

Bohužel i Google Earth používá české ortofotomapy takto upravené, stejné, jako měly mapy.cz v předchozí verzi. Ještě myslím pamatuju časy, kdy měl Google satelitní mapy, ty ale měly malé rozlišení a jistě byly problémy v kopcovité krajině ap.

Ty Nokia 3D mapy jsou neuvěřitelné, každé místo je snímané z řady úhlů, když se třeba pověsíme nad Petřínskou rozhlednu, tak ta se přirozeně naklání podle úhlu záběru atd., řekl bych, že tam je největší šance na přesnost. Ovšem jsou jen pro Prahu, nejsou zařízené na měření úhlů, některá místa, jako právě vrch Petřína, nejsou dobře prokreslena atd.

Jan Cinert (Neděle 3. června 2012)

Z. H.: Těchto nepřesností jsem také již dříve všiml, neřešil jsem to a používal pouze Google Earth. S tou latinou je to v pohodě, zkusím problém vyřešit jinak. Pro detailní řešení otázek kolem sv. Václava je to celkem důležité a komentovaný překlad Widukinda se má začít vytvářet až v letošním roce.

ZH (Neděle 3. června 2012)

Tak jsem zjistil zajímavý problém, nemohl jsem se smířit s tím, že odklon osy okna od osy kaple (33°=57°) na ortomapách i na katastrálních mapách nevychází o cca 3-5° (když změřím osu kaple a přímku, kam míří osa okna, bez ohledu na absolutní hodnoty azimutů). Dnešní ortofotomapy jsou přizpůsobovány katastrální mapě, tj. zřejmě ortomapy, které jsou z principu orto jenom přímo pod foťákem, geodeti ve fotošopu deformují, aby si sedly na katastrálku. A kaple Božího hrobu je zakreslena na katastrálce o dobré 2 metry jižněji, než je ve skutečnosti, což se táhne už od císařských otisků. Zjistil jsem to podle Nokia 3D maps, které takto upravovány nejsou, a je tam vyřešeno i nonorto, tedy tam lze vše zobrazit orto.

Jan Čihák: mluvil jste o nějakých odborně neprozkoumaných nálezech při stavbě Strahovského stadionu (snad dokonce rotunda). Nepamatujete si, kde to bylo. Jediný obraz té oblasti, co znám, visí na Petřínské rozhledně pod názvem Strahovské lomy (z Petřínské rozhledny r. 1895), ale nic tam není, jakož i na mapách, snad tedy šlo jen o základy, jak jste i říkal.

ZH (Sobota 2. června 2012)

Máte na mysli Zabitý kopec blízko čakovických rondelů, na kterém byla vojenská základna, pochybuju, že by se v 70. letech odvážili vojáky zdržovat nějakým archeologickým průzkumem. Svého času jsem narazil na netu na seznam všech evidovaných archeologických lokalit, ale teď jsem to nenašel. Jo, a na blízkém Zlatém kopci nalezli paleolitické stopy.

Řekl bych, že za starých časů nebyl mezi městem a hradem valný rozdíl, buď bylo opevněné, nebo neopevněné sídlo, to neopevněné nebylo město ani hrad...

Smazal jsem, co jsem napsal o kapličce BH. Obsese mi nedala, tak jsem to přeměřil pořádně. Azimut osy kapličky mě pořád zlobí. Zkoušel jsem několik metod - přímé odečtení na ortofotomapě (188°), katastrální mapě (188.5° po odečtení natočení), základní mapě Mapy.cz (183°). Ortofotomapy bývají ovšem na malých vzdálenostech zkreslené, v daném případě jsou pravoúhlé objekty v okolí trochu zkosené. Tak jsem vyhledal, kam míří osa kapličky - na třetinu 9. zubu Hladové zdi od kostela, vyšlo mi 189°. Pak jsem vylezl na rozhlednu a koukám, že jsem přímo nad příčnou osou kapličky, resp. její šestiboké vížky, a ta míří do třetiny kavárny Slavia zleva - 188.43°. To mi přijde nejprůkaznější, protože na dlouhou vzdálenost zkosení ortomap zaniká. Jenže: osa východního okénka mi vyšla měřením stejně jako Janu Čihákovi 33.3° (neboli 57°) oproti východní zdi. 98.43+33=131.76°. To je pro nás hezké číslo, protože se téměř kryje s azimutem do Jeruzaléma.

No, a pak je ještě jedna věc. To stropní okénko začíná ve výšce 285 cm, a škvíra je vidět od země vzdálené po podlaze 308 cm, což dává altitudu 42.78° (o centimetr výš nebo níž už škvíra vidět není, na té první fotce škvíra vidět není). Ale vzhledem k tomu, že škvíra je dlouhá, má Slunce příležitost skrze ni svítit nejen 27.3. v poledne, ale i ve dnech následujících - před polednem a po poledni, a to cca do 20.4., kdy je ve stejné výšce v 9:45 SEČ, a navíc v azimutu 132°, taky samozřejmě ve 14:15. Nad soklem pronikne paprsek ve výšce 184 cm od země, nad předním okrajem kamene ve výšce 149 cm, sokl je vysoký 35 cm, pokud tam byl podobný útvar (Andělský kámen) jako v Jeruzalémě se svícemi, tak by to odpovídalo.
Ten směr 132° je tedy velmi zajímavý. Co se týče 27.3., kdy mi vychází první možnost průniku Slunce, není to tedy první možný výskyt Velikonoc (22.3.), ale blíží se to "skutečnému" datu narození Ježíše, které kdosi vypočítal na 25.3.

Možná tyhle pracovní úvahy každého nebaví, ale já si takhle dělám poznámky, časem to tu možná sepíšu do článku. Ale to až po dalším experimentu, kdy halt budu muset změřit osu kapličky podle poledního Slunce, a nezapomenout na časovou rovnici.

J. Čihák (Sobota 2. června 2012)

Mimochodem, zajímalo by mě, jestli tady byli také archeologové, ale jak už jsem psal, předpokládaná knovízská sluneční svatyně mohla být o kousek dále na Korunce.

J. Čihák (Sobota 2. června 2012)

Podobný problém mají v estonském Tallinnu. Vznik názvu se většinou vykládá jako zkrácenina či zkomolenina z „taani linn“, tedy „dánský hrad“ či „dánské město“. Není jasné, zda kmen linn(a) znamenal hrad, hradiště nebo město.

ZH (Sobota 2. června 2012)

Prospekt der Mulden-Brücke z r. 1735, viz, je tam mj. pěkně vidět Svatojánský vršek.

ZH (Pátek 1. června 2012)

To bych nezvládl, já dokážu tak rozebrat jednu větu, kterou už znám od dřívějška... Jinak správně by se "uprostřed města Prahy" řeklo in media urbe Praga, což jsou všechno ablativy, neb latina tu užívá přívlastky shodné oproti češtině.

Jan Cinert (Pátek 1. června 2012)

Díky za gramatickou pomoc, ale zde jsem to psal z hlavy jako nelatiník. V připravené kapitole je vše správně podle originálu.
Přesto chytnu celou ruku když je nabízený prst :-). Nevím jestli kronikář Widukind častěji používal 1. os m. č. jako ve známém odstavci o podmanění Boleslavova bratra v roce 929 (I. kniha, kap. XXXV - ...de quo quaedam mirabilia predicantur, quae quia non proba[51]mus, silentio tegi iudicamus.). Vlastně pokud ano, tak především v úvodech všech knih, takže nemám na mysli prostudování celé kroniky, tak troufalý zase nejsem :-). Widukind.

ZH (Pátek 1. června 2012)

No, nebudu vám to dál vymlouvat, ze zavedených klišé by kniha Bylo to jinak nevznikla ;).

Jste si jistý s tím gramatickým tvarem (budete-li to publikovat)?
Kosmas píše "et ascendens noctu in media urbe eminenciorem locum", což by se mi zdálo jako "a 'zdolav' v noci ve středu města (v lat. ablativ) vyvýšené místo (akuzativ)". To vaše je myslím "do středu města Prahy". S tím tvarem media si jistý nejsem, možná by to měl být také akuzativ. Můžu se zeptat povolanějšího, trochu se tu vytahuju, moc to už neumím.

Jan Cinert (Pátek 1. června 2012)

"In media urbem Pragam" nemusel být úplně přesný střed města. Někde u úbočí hradního ostrohu je odhad, podpořený větší pravděpodobností přítomnosti skalního výchozu. Zase je ale hlavní, že pro každého byl podstatný rozdíl mezi opevněným areálem a venkovním prostorem včetně suburbia. Vnitřní členění nebylo postatné, celý areál bylo město - urbs.
Přiléhajícím suburbiem pak bylo vše mimo opevněný areál, takže osídlení na levém i pravém břehu.