J. Čihák (Pátek 8. června 2012)

Zajímavé je, že se ta skvrna objevuje na ortofotomapách až od roku 1988, viz mpp.praha.eu.

J. Čihák (Pátek 8. června 2012)

Na historické mapě není vyznačen lom. Spíše to vyjadřuje opak, že Aronka byla před těžbou protáhlé návrší dosti výraznější než Korunka. To podporuje můj předpoklad, že tam mohl být i menší skalní ostroh. Návrší určitě nebylo bezvýznamné, když je tam uvedena výšková kóta. Co znamená název Miškowitz B.?

J. Čihák (Pátek 8. června 2012)

Na všech fotomapách poznáme vrchol návrší Korunka podle skvrny. Jedná se o půdní a vegetační příznak, který znamená, že se tam pod povrchem něco skrývá. Na historické mapě je vyznačen lom na návrší Aronka.

J. Čihák (Čtvrtek 7. června 2012)

Mimochodem, nedaleko Zabitého kopce leží vedle sebe návrší Aronka a Korunka. Dočetl jsem se, že to první je buližníkové. Byl jsem tam na obhlídce. Můj první dojem byl, že návrší protíná rokle, ale hned jsem zjistil, že je to velmi starý buližníkový lom. Nikde se o tom nepíše. Napadlo mě, že tam původně mohly být skalní výchozy a možná i posvátná skála. Obě návrší jsou přibližně stejně vysoká a je odtud daleký výhled do všech stran. Místo jako stvořené pro sluneční a měsíční svatyni.

J. Čihák (Středa 6. června 2012)

Na Strahově byly prováděny velké terénní úpravy v letech 1925-26. Byli tam archeologové? Tady se píše, že v roce 1919 lomy koupilo od strahovských premonstrátů hlavní město Praha . To je pak 1.8.1925 poskytlo státu ke zřízení Strahovského stadionu. Úprava terénu pro tento účel byla prováděna od srpna 1925 do dubna 1926, přičemž jen v prostoru bývalých lomů bylo přemístěno 310 tisíc m³ zeminy. V letech 1931-36 pak byl v prostoru sletiště vybudován rozsáhlý Masarykův stadion. Dochovala se panoramatická fotografie celého opuštěného areálu před úpravami pro sletiště v časopisu Český svět z 27.8.1925.

J. Čihák (Úterý 5. června 2012)

ZH: Znovu jsem se pokoušel najít ten článek o Strahovském stadionu, kde byla popsána rekonstrukce v tehdejší politické situaci. Vypadá to, že na Internetu už není. V tomto filmu nejspíš nic nebude.

ZH (Úterý 5. června 2012)

Google Earth: mně se defaultně zobrazují ortofoto snímky z 31.12.2006, dá se to ale přepínat na starší a mladší snímky, kde nedovedu z voleje odhadnout, zda jsou satelitní, zřejmě ano a jen ten rok 2006 je z letadla. Google zřejmě koupil, stejně jako Seznam, ortofotomapu vytvořenou geodety, tato z r. 2006 je stejná v GE i Mapy.cz. Docela zajímavé je, když vložíme měřící úsečku např. na střechu sv. Víta a měníme historii snímků, jak se to posouvá třeba o dvacet metrů.

Vodovody pro Hrad jsem se hodně zabýval (viz), 6 ze 7 přívodních štol Královského vodovodu dodnes existuje, jsou ale o několik pater níž, než dům pana Jágra. Nicméně ještě dříve vyhloubil studnař Winkler na Andělce studnu pro Zámecký vodovod a nenapadlo mi dávat ji do souvislosti s onou velkou štolou, možné by to i bylo.

Tu fámu o metříčku prý pustil architekt stavby ve fázi prvních prací, jestli z toho něco bylo a jestli to nebyla fabulace, nevím.

Jan Cinert (Pondělí 4. června 2012)

Tak dosud jsem žil v domnění, že na Google Earth jsou "pravé" satelitní snímky.

Z mládí se mi vybavuje, že snad od Rudolfa II. měla být vodovodní soustava napájející Pražský hrad skrze pískovce ve Střešovicích. V pískovcích asi nemají těžní štoly smysl, co by se tam těžilo, písek? Ale nejsem petrolog.

Byť jsem bydlel na Hanspaulce, tak o místní pověsti o metru z hotelu na Hrad jsem neslyšel. Z exkurze pro studenty architektury si pamatuji, že bylo nějaké významné spojení hotelu s dole na pozemku stojícím skleníkem, aby byl zajištěn rychlý přísun čerstvých květin.

ZH (Pondělí 4. června 2012)

To je zajímavé, o metru jsem nevěděl, o štole pod jižními zahradami taky ne. O krytu pod Hradem jsem četl reportáž od Vojíře, chodba začíná v Jelením příkopu směrem na sever, ale není uvedena lokalizace hlavních prostor, nepochopil jsem, že je to pod III. nádvořím, tam je hned pod deskou archeologické muzeum, kdysi přístupné veřejnosti a je tam dost hluboká díra v místě chodby z Víta do Bartoloměje, tak mě ani nenapadlo, že by ještě pod tím něco bylo. Vojíř zmiňuje, že chodba kříží Rudolfovu studnu, nevíte, kde je?

Jinak jsem narazil na spoustu zvěstí o dlouhých podzemních chodbách, například z Prokopského lomu na Hrad, u Hradu na Hvězdu - mimochodem pan Jágr, který se narodil cca 1915 tvrdil, že každý dům ve starých Střešovicích měl ve sklepě zazděnou štolu mířící pod kopec, jednou do ní s otcem vlezl a narazili na štolu mířící ke Hvězdě, kde byl projel kočár s koňmi. Nějak ale nejevil ochotu mi to ukázat. Pak jsem se někde dočetl, že to byly těžní štoly a až ke Hvězdě to nevedlo. Ale jelikož jsou takové objekty z principu tajné, tak bůhví, jak to bylo. Když se stavěl komunistický hotel Praha na Hanspaulce, budovali tam prý štolu s malým metrem na Hrad, jak říkali místní.

J. Čihák (Pondělí 4. června 2012)

ZH: Už několikrát jsem marně hledal ty informace o Strahově a také náčrt s geol. vrty do hradčanského návrší. O jeho geol. profilu je asi známo více, než se všeobecně ví. Šťouralové říkají, že by divné bylo, aby odsud nevedla na Hrad tajná chodba. Kryt pod III. nádvořím je známý. Víte také o této díře?

ZH (Pondělí 4. června 2012)

Bohužel i Google Earth používá české ortofotomapy takto upravené, stejné, jako měly mapy.cz v předchozí verzi. Ještě myslím pamatuju časy, kdy měl Google satelitní mapy, ty ale měly malé rozlišení a jistě byly problémy v kopcovité krajině ap.

Ty Nokia 3D mapy jsou neuvěřitelné, každé místo je snímané z řady úhlů, když se třeba pověsíme nad Petřínskou rozhlednu, tak ta se přirozeně naklání podle úhlu záběru atd., řekl bych, že tam je největší šance na přesnost. Ovšem jsou jen pro Prahu, nejsou zařízené na měření úhlů, některá místa, jako právě vrch Petřína, nejsou dobře prokreslena atd.

Jan Cinert (Neděle 3. června 2012)

Z. H.: Těchto nepřesností jsem také již dříve všiml, neřešil jsem to a používal pouze Google Earth. S tou latinou je to v pohodě, zkusím problém vyřešit jinak. Pro detailní řešení otázek kolem sv. Václava je to celkem důležité a komentovaný překlad Widukinda se má začít vytvářet až v letošním roce.

ZH (Neděle 3. června 2012)

Tak jsem zjistil zajímavý problém, nemohl jsem se smířit s tím, že odklon osy okna od osy kaple (33°=57°) na ortomapách i na katastrálních mapách nevychází o cca 3-5° (když změřím osu kaple a přímku, kam míří osa okna, bez ohledu na absolutní hodnoty azimutů). Dnešní ortofotomapy jsou přizpůsobovány katastrální mapě, tj. zřejmě ortomapy, které jsou z principu orto jenom přímo pod foťákem, geodeti ve fotošopu deformují, aby si sedly na katastrálku. A kaple Božího hrobu je zakreslena na katastrálce o dobré 2 metry jižněji, než je ve skutečnosti, což se táhne už od císařských otisků. Zjistil jsem to podle Nokia 3D maps, které takto upravovány nejsou, a je tam vyřešeno i nonorto, tedy tam lze vše zobrazit orto.

Jan Čihák: mluvil jste o nějakých odborně neprozkoumaných nálezech při stavbě Strahovského stadionu (snad dokonce rotunda). Nepamatujete si, kde to bylo. Jediný obraz té oblasti, co znám, visí na Petřínské rozhledně pod názvem Strahovské lomy (z Petřínské rozhledny r. 1895), ale nic tam není, jakož i na mapách, snad tedy šlo jen o základy, jak jste i říkal.

ZH (Sobota 2. června 2012)

Máte na mysli Zabitý kopec blízko čakovických rondelů, na kterém byla vojenská základna, pochybuju, že by se v 70. letech odvážili vojáky zdržovat nějakým archeologickým průzkumem. Svého času jsem narazil na netu na seznam všech evidovaných archeologických lokalit, ale teď jsem to nenašel. Jo, a na blízkém Zlatém kopci nalezli paleolitické stopy.

Řekl bych, že za starých časů nebyl mezi městem a hradem valný rozdíl, buď bylo opevněné, nebo neopevněné sídlo, to neopevněné nebylo město ani hrad...

Smazal jsem, co jsem napsal o kapličce BH. Obsese mi nedala, tak jsem to přeměřil pořádně. Azimut osy kapličky mě pořád zlobí. Zkoušel jsem několik metod - přímé odečtení na ortofotomapě (188°), katastrální mapě (188.5° po odečtení natočení), základní mapě Mapy.cz (183°). Ortofotomapy bývají ovšem na malých vzdálenostech zkreslené, v daném případě jsou pravoúhlé objekty v okolí trochu zkosené. Tak jsem vyhledal, kam míří osa kapličky - na třetinu 9. zubu Hladové zdi od kostela, vyšlo mi 189°. Pak jsem vylezl na rozhlednu a koukám, že jsem přímo nad příčnou osou kapličky, resp. její šestiboké vížky, a ta míří do třetiny kavárny Slavia zleva - 188.43°. To mi přijde nejprůkaznější, protože na dlouhou vzdálenost zkosení ortomap zaniká. Jenže: osa východního okénka mi vyšla měřením stejně jako Janu Čihákovi 33.3° (neboli 57°) oproti východní zdi. 98.43+33=131.76°. To je pro nás hezké číslo, protože se téměř kryje s azimutem do Jeruzaléma.

No, a pak je ještě jedna věc. To stropní okénko začíná ve výšce 285 cm, a škvíra je vidět od země vzdálené po podlaze 308 cm, což dává altitudu 42.78° (o centimetr výš nebo níž už škvíra vidět není, na té první fotce škvíra vidět není). Ale vzhledem k tomu, že škvíra je dlouhá, má Slunce příležitost skrze ni svítit nejen 27.3. v poledne, ale i ve dnech následujících - před polednem a po poledni, a to cca do 20.4., kdy je ve stejné výšce v 9:45 SEČ, a navíc v azimutu 132°, taky samozřejmě ve 14:15. Nad soklem pronikne paprsek ve výšce 184 cm od země, nad předním okrajem kamene ve výšce 149 cm, sokl je vysoký 35 cm, pokud tam byl podobný útvar (Andělský kámen) jako v Jeruzalémě se svícemi, tak by to odpovídalo.
Ten směr 132° je tedy velmi zajímavý. Co se týče 27.3., kdy mi vychází první možnost průniku Slunce, není to tedy první možný výskyt Velikonoc (22.3.), ale blíží se to "skutečnému" datu narození Ježíše, které kdosi vypočítal na 25.3.

Možná tyhle pracovní úvahy každého nebaví, ale já si takhle dělám poznámky, časem to tu možná sepíšu do článku. Ale to až po dalším experimentu, kdy halt budu muset změřit osu kapličky podle poledního Slunce, a nezapomenout na časovou rovnici.

J. Čihák (Sobota 2. června 2012)

Mimochodem, zajímalo by mě, jestli tady byli také archeologové, ale jak už jsem psal, předpokládaná knovízská sluneční svatyně mohla být o kousek dále na Korunce.