Pražský hrad

Fotka, o které mluví Jan Čihák. (Podle EXIF 4:55:11 SELČ. Můj první paprsek byl z 4:55:05, o 5-10 vteřin opožděný a z místa o 15 m nižšího.)
Ironií je, že jsem to taky přeměřil pořádně, ale vyšlo mi, že střed srpku je 3.85 x šířka kotouče od sedla. Trochu problém je, co počítat za šířku kotouče, já jsem počítal to bílé, to žluté jsem považoval za přezářenou atmosféru.
Mimochodem sedlo Studničná/Sněžka je opravdu skvělý orientační bod a dá se zcela přesně na Gmapě určit jeho azimut, když se ta oblast plně vyzoomuje, spojnice tečuje vrstevnice 1500 m na obou horách, z vašeho stanoviště v azimutu 52.91°, z mého 52.87°, čímž je také dána výška sedla 1495 metrů GPS (dle geodetické mapy 1505 m).

Jsem zvědav, jestli ještě nastane ta situace, aby byl zároveň takový rozhled a zároveň jsme se vzbudili včas ;). Že už budeme vyzbrojeni fotografickými zkušenostmi, je jasné. Já mám výhodu možnosti ručního ostření, což jsem nevyužil, ale nemám teleobjektiv.

Jěště se vrátím k focení dne 23.června. Předtím jsem si myslel, že vyfotím 1.paprsek společně se Sněžkou a pak jednoduše určím azimut. Záměr mi však zkazil autofokus. Krkonoše byly před východem Slunce ozářeny zezadu a tak jejich obrys vynikal v jinak neprůhledném oparu. Pořídil jsem pěkné snímky obrysu hor s liniemi v Polabí. Když se objevil 1.paprsek, autofokus odmítal zaostřit na malý zářící bod. Zaostřil jsem jinam, ale výsledkem byl rozmazaný snímek. Východ probíhá rychle a proto není dostatek času na experimenty. Teprve, když Slunce vytvořilo na horizontu srpek, autofokus začal pracovat. Mohl jsem udělat první ostrý snímek. Ovšem střed srpku už byl trochu posunutý. Nakonec jsem pořídil fotografii nepřepáleného zploštělého kotouče, abych mohl změřit jeho šířku. Ani to se neobešlo bez problémů, protože korekce expozice byla nadoraz a tak mi zbyla poslední možnost natočit objektiv výše na oblohu.

Moji fotografii jsem zvětšil a pořádně přeměřil délky. Mezi sedlo a střed srpku se vejde sluneční kotouč 3,5x. Mezi 1.paprskem a sedlem to bude 3,6x a ke Sněžce 3,8x. Azimut 1.paprsku by se dal dopočítat podle časů, ale bohužel můj fotoaparát má hodiny bez sekund a problémy se zaostřením jsem neočekával. K focení východů a západů Slunce jsou potřebné zkušenosti a ruční zaostřování je podmínkou.

Počasí nám zatím nepřeje, ale Slunce bude vycházet nad horami ještě pár týdnů. Pokud se povede ostře vyfotit 1.paprsek s vrcholem Sněžky, potom můžeme dostatečně přesný azimut srovnat s výsledkem z Azoru. Také by bylo zajímavé vyfotit 1.paprsek ve zdánlivém sedle mezi Studniční horou a Sněžkou.

Fuj, to jsem si oddechl :-). Archeostronomické datování vychází kolem poloviny kotouče, častěji lehce před, takže drobné odchylky nejsou podstatné.

Štoly pod Střešovicemi: Pískovec není písek. Pro mě je představitelné, že šli po puklině s naplaveným pískem, a aby mohli jít dál, udělali větší štolu. Vylámaný pískovec mohli použít jako stavební kámen. Jinak by pískovec museli drtit a v takovém případě by využití i zimního období nebylo velkou výhodou.

No a už snad naposled k tématu.

Frantovo stanoviště - střed věže kostela se středem Slunce kousek pod obzorem mi vyšlo na mapě 51.16°, na Horizons 51.22°, v Azoru 51.14° při normálních podmínkách, v H. jsem započetl altitudu obzoru a spodního poloměru šišatého Slunce.

A k Janovým (Čihák) pochybnostem o vysokém gradientu: Pomocí vaší metody s průměry Slunce od sedla jsem vypočetl azimut celého Slunce na 51.61° (je to jiná fotka, než zde publikovaná, je vyfocena 4:59:13 3.6.1012 - přesně podle atomových hodin). V Horizons tomu času odpovídá azimut 51.65° při altitudě 0.47°. Ovšem altituda hřbetu 0.61° plus půlky Slunce 0.227° je 0.84°. A tomu odpovídá azimut 52.83°a čas 5:02:23. Očividně se tedy bez manipulace s terestrickou refrakcí nelze dobrat k rozumnému výsledku ani v NASA. Resp. Slunce je dle NASA na nebi v daném čase na správném místě, ale obzor je jinak.

Přitom Frantův východ je v pořádku i při normálních podmínkách. Jedná se ovšem o řádově menší vzdálenost a převýšení. U Ládví-Luční hora je asi velký gradient logicky, protože je velká změna tlaku a teploty mezi oběma místy. Geodeti s takovými hodnotami nepočítají, to je třeba ještě promyslet.

To byl překlep, pochopitelně šlo o 0.224° atd., bohužel mi nešel internet, abych to opravil.
Tj. Azor počítal správně pro střed Slunce, ale první a poslední paprsek počítal plus minus polovina slunečního kotouče, který má normálně 0.5244°, tj. polovina 0.262°. Ovšem v daném případě je potřeba počítat se zploštělým Sluncem, tj. je třeba přičítat a odečítat 0.23° a 0.227°. V Azoru jsem to opravil. Ty čtyři setiny se projeví změnou azimutu asi o 0,07° (odhaduju z hlavy). Omlouvám se.

Dodatečně jsem si ještě uvědomil, že se šišatost Slunce mění s tlakem a teplotou, tedy bych měl do Azoru zakomponovat i výpočet s těmito veličinami, ale v zatím jsme myslím s odchylkami teplot a tlaků v historii nepočítali.
No, a ještě dodatečněji, tvar Slunce se s teplotou a tlakem mění kvůli zdánlivé výšce, když počítáme s určitou výškou, tak v ní je stejný. Tedy není třeba Azor v tomto směru upravovat.

Ještě k Petřínu: jak jsme se bavili o štolách pod Střešovicemi, takhle se prý těžil písek, jednak to nezáviselo na roční době, jednak to nenarušovalo pozemky.

Jan Čihák: tu velkou refrakci jsem tam dal napřed zkusmo, protože takové hodnoty nám vycházely při úvahách o ultradaleké viditelnosti. A ono to náhodou vyšlo. Konfrontoval jsem Azor s NASA Horizons (zrovna jsme se tam dnes sešli s Frantou), shoduje se to s Azorem - i když napřed jsem se potýkal s pochybnostmi, než jsem si uvědomil, že jejich program počítá se středy těles, takže je třeba počítat při prvním paprsku s altitudou -0,22°.

Franta: já bych se pracovně vyhnul tomu na mapě naměřenému azimutu, zdá se mi, že střed Slunce při prvním paprsku je víc vlevo. Ale soustředil bych se na ten čas prvního paprsku. On je možná ještě o pár vteřin dřívější, protože horní okraj Slunce je ještě skryt za horou, když vyjde první paprsek z pravé horní části.
Převýšení obzoru je 0.38°, a tomu dle appletu odpovídá střed Slunce v altitudě +0.156°. To dle Horizons odpovídá času 2:58:39 při azimutu asi 50.83°. Azor dává při průměrných atmosférických podmínkách 50.71° bez započítání terrestrické refrakce.

S časy je to v Azoru bohužel nedotažené, ten hlavní čas pro určitý den je pravý místní bez refrakce a v obláčku je i UT, CET a LMT. Bylo to i pro první paprsek atd., ale nějak to haprovalo, tak jsem to prozatímně před časem vyřadil a už se k tomu nedokázal vrátit.

Já nějak nestíhám. Alespoň telegraficky mé pozorování:

24.6.2012
pozorovatelna (P)
50:26:06.8, 13:35:17.5
311 m

sedlo pod horou Bořeň (B)
50:31:36.8, 13:46:01.4
420 m

První paprsek pozorován: 3:58:57 - zaokrouhleno na 3:59 (bylo to 2-3 sekundy před 3:58:57)
Azimut spojnice P-B: 51.08° (Azor)

Výpočet
http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi
Výsledky:
Horizons včetně refrakce
Horizons bez refrakce
Spojeno do jednoho souboru sr-240612-efemeridy.xls

Podle Horizons vychází východ Slunce na 2:56 UTC v azimutu 50,3108°(? altituda včetně refrakce -0,1156°)

Pozorování:
První paprsek: 3:59 (prvni.jpg)
Sluneční kotouč téměř shodně s věží kostela, horní okraj se dotýká cibulky na věži: 4:00 (vez.jpg) azimut: 51,0849°(Horizons)

Celé Slunce: 4:03, poměr os: 283x247px = 1,146 (cele.jpg, refrakce.jpg) azimut: 51,6632°(Horizons)

Azor azimuty: 50.64 / 51.14 / 51,62 - čas 4:01

Věž kostela má souřadnice: 50:26:30.5, 13:36:03.8 331.5 m - na TOPO označeno jako geodetický bod. Jen nevím jestli je započten kříž (má asi 2 m)

Mé výpočty Azor

Dnes jsem chtěl udělat lepší fotografie, ale nad obzorem byl neprůsvitný pás oblačnosti. Před východem Slunce se nad pásem objevil halový sloup, tak mám alespoň nějaký úlovek. Omlouvám se za včerejší údaje. Na mé fotografii se mezi sedlo a 1. paprsek vejde přibližně 3,9 slunečního kotouče. Takže podle mých nepřesných odečtů bude azimut východu ke dni 23.6. kolem 50,9˚. Azor ale počítá 51,2˚, což jste opravil dosazením vysokého tlakového gradientu. Máte pro to nějaké meterologické podklady?

Předkové tady měli všechno důležité: opuku, pískovec, vápenec, rudu, uhlí a po Vltavě splavovali dřevo. Opravdu vhodné místo k založení hradiště a města.

Franta: kdysi jste sem dal odkaz na tento applet.

Zkoušel jsem vypočítat výšku Slunce nad ideálním obzorem podle stupně jeho zploštění.

Tj. Azor spočítal převýšení skutečného proti ideálnímu obzoru 0.61° (Ládví - úbočí Luční hory). Applet pro takovou hodnotu ukázal poměr 1.123 (13°, tlak 1024), zploštění kotouče na fotce je taky takové (vyšlo mi 1.121).

Zploštění Slunce je dáno průchodem celou atmosférou, tedy atmosférickou refrakcí, terrestrická refrakce na ně nemá zřejmě valný vliv, resp. je obsažena v nastavení teploty a tlaku pro výpočet refrakce atmosférické

Ještě bych se chtěl vrátit k Petřínu, Jan Čihák už o tom v minulosti psal, ale nějak jsem se tomu nevěnoval.

Uhelná vrstva byla ve výšce 286 m.n.m, mezi Nebozízkem a Hladovou zdí. Je vidět i na geologické mapě (317). Pod ní až k úpatí Petřína je kreslena železná ruda (548). Je možné, že tyto horniny byly i na severnějších částech stráně, ale byly odtěženy, resp. zpracovány po jejich sesuvu. Při úpatí Petřína byla nalezena při záchranných výzkumech spousta pecí na zpracování rudy. Nevím, jestli je obvyklé, aby uhlí a ruda se nalézaly takto pohromadě, jestli ne, tak byla Praha výjimečná a ta etymologie od pražit (rudu) je důvodná, tehdy se pražením ani nemusel myslet jeden z technologických stupňů, ale celé zpracování.

O Petříně se píše, že tam byla pohanská svatyně Perunova atd., ale to jsou zřejmě jen fantazie Václava Hájka, jediné, co by tomu nasvědčovalo, je že sv. Vavřinec měl cosi společného s ohněm, když byl usmrcen na roštu, byl patronem archivářů, jáhnů, chudých, správců majetku, kuchařů, sklenářů, hasičů, duší v očistci, říkám si, že třeba i hutníků. Tak ty dva kostely, zejména ten na úpatí v centru pecí, nemusely být zabezpečením před pohanskými ohňovými rituály, ale třeba jen patronátem hutníků.

Taky se píše, že popravčí místo bylo na temeni Petřína, nevím, jestli je to doloženo. V knize Jana Zavřela je výčet archeologických nalezišť, vesměs jsou kolem paláců při úpatí, nahoře jedině restaurace Petřínské terasy (U Černého vorla) byla prozkoumána. Na temeni zřejmě žádné sondy dělány nebyly.