J. Čihák (Úterý 3. července 2012)
Sporadicky nacházím údaj, že astronomická refrakce může dosáhnout 48', což je o trochu vyšší, než průměrná hodnota v odkazovaném článku.
Zde je vidět, že ho zatím přečetlo pramálo lidí.
V nápovědě se píše, že přízemní refrakce má běžné rozmezí 0,11-0,16, ale hodnoty mohou být mnohem vyšší. Ranní teploty v Praze a v Krkonoších ze dne 23.6. dosvědčují, že v ČR nebyla inverze a terestrická refrakce nevybočila z normálu. Sami jsme se přesvědčili, že astronomická refrakce může být mnohem vyšší než 37' a proto by měl uživatel Azoru vědět, že v našich krajích se první paprsek může někdy odchýlit o půl kotouče vlevo i více.
Při inverzi je teplý vzduch vytlačen do výšky až několika stovek metrů. Uvádí se, že občas vystoupá až do 2,5 km. Jak si vlastně představujete vznik adiabatické čočky nad (za) Krkonošemi?
ZH (Pondělí 2. července 2012)
Velmi se omlouvám, přečetl jsem v rychlosti jen Summary a myslel, že knížka se musí koupit. Teď jsem teprve našel plný text a ten je pro nás skvělý! Pospíchal jsem s touto omluvou a zatím to jen projel rychločtením.
Někdy vloni jsem sjížděl z Dušné do Vsetína a Slunce zapadalo - aspoň se mi zdálo - hluboko pod obzorem (rovinou pohledu) a bylo šišaté víc jak vajíčko. Říkám si, že astronomové na Lomničáku ap. s tím musejí mít obrovské zkušenosti.
Mimochodem, Franta kdysi psal o Ministrově informaci, že v Ondřejově měřili pozemní refrakci žižkovským vysílačem proti Krušným horám, ale v knize jsem našel jen zmínku u obrázku. Není toho v jiném vydání víc?
Franta (Pondělí 2. července 2012)
J.Čihák: už to tady padlo, někdy se prostě při pohybu Slunce blízko obzoru dějí divné věci.
Při refrakci 2 snad musí být sluneční kotouč "placka"...
J. Čihák (Pondělí 2. července 2012)
Jenomže v Americe zjistili rozmezí 0,402° až 2,081° a běžně se v tabulkách východů a západů Slunce používá standardní hodnota refrakce 34', některé zdroje uvádějí rozmezí 32' až 37'.
ZH (Pondělí 2. července 2012)
Franta: Ále, trošku jsem si s tím ještě hrál a pak poplet adresy. Patří k tomu ještě
křivky.
Slouží mi to k pochopení obzorů. Astronomický obzor je vlastně tečná rovina k místu pozorovatelny, na tom obrázku se shodují rovina foťáku a astronomický obzor appletu. Uvědomil jsem si také, že "ideální" obzor, kdyby pod námi bylo moře v nulové nadmořské výšce, by z pozorovatelny 315 m.n.m byl ve vzdálenosti cca 64 km, tedy někde v polovině vzdálenosti od Krkonoš.
Nicméně pro Azor je to k ničemu, pro kompenzaci převýšení hornatého obzoru refrakcí jsem použil špatný algoritmus, věděl jsem to i tehdy, ale na lepší jsem nemohl přijít.
Měl by to řešit jednoduchý vzorec (1.5.33)
zde, kdybych ovšem uměl spočítat indexy lomu (to je zase
tady ke konci stránky, ale do toho se asi nepustím. Pro naše potřeby by místo indexů lomu stačily teploty nahoře a dole, resp. hodnota teplotního gradientu.
Jan Čihák - dík, to se ale týká astronomické refrakce,kterou máme zmáklou, mimochodem Azor ji spočítá při průměrných podmínkách stejně jako Horizons, takže až pocaď je v pořádku.
Jan Cinert: neděste se, nepřesnosti se projeví jen při těchto extrémních situacích - velehory na stovky kilometrů, jinak je terestrická refrakce zanedbatelná.
Franta (Pondělí 2. července 2012)
ZH: Hezké!
Co to, že sendvič zmizel?
J. Čihák (Pondělí 2. července 2012)
Článek Variability in the Astronomical Refraction of the Rising and Setting Sun.
ZH (Neděle 1. července 2012)
Udělal jsem si ještě jeden
sendvič, abych pochopil ty obzory. Nakonec se mi to, myslím, podařilo. Jsem zvědavej, co na to Franta.
Je tam překopírován dle Horizons pro daný okamžik nastavený applet (www.jgiesen.de). Jsou tam drobné nepřesnosti vlivem trochu posunutého stanoviště ap.
ZH (Neděle 1. července 2012)
Aspoň jednu dobrou zprávu - na fotce Jana Čiháka je v daný čas Slunce, co se azimutu týče, tam, kde má být -
viz.
Výška obzoru (a místo a čas prvního paprsku) ovšem neodpovídají běžným podmínkám refrakce, aby se to srovnalo, je třeba aplikovat vysoký refrakční kvocient (cca 0.8). Domnívám se, že tam vlivem tlakové výše vznikla jakási vzduchová adiabatická čočka. V daném případě je tím východ Slunce posunut o 0.4° azimutu, otázka zůstává, jestli je to při daleké viditelnosti (výrazném zvětšení obzoru) obvyklé či dokonce zákonité.
Jinými slovy, pokud se při archeoastronomických výpočtech setkáváme se vzdáleným obzorem, může docházet k takovéto chybě.
ZH (Sobota 30. června 2012)
No dobrá, jelikož jsou tři hodiny před uzávěrkou, tak jsem tam ty své dvě fotky poslal. Zaujme to ale jen lokálpatrioty. Neměl jsem už možnost se zeptat, jestli spíš nechcete poslat svou fotku.
Bohužel jsem idiot a nefotil jsem z úplně stejného místa, proto ty posuny objektů na fotce, takže co jsem napsal, beru zpět...
Abych si to vyžehlil, tak jsem aspoň udělal takovou
mřížku, je to označené stupni z pohledu z vašeho stanoviště, tedy z toho soklu deset metrů nad křížem a je to v eliptickém modelu WGS84, tedy se to neshoduje s Google mapami, které používají sférický model pro výpočet azimutu (ale WGS model pro mapový podklad).
J. Čihák (Sobota 30. června 2012)
Mimochodem, nechcete se zúčastnit
soutěže o první ranní paprsek?
Vzpomínám si, že se 23.6. ochlazovalo a další den to bylo ještě znatelnější, foukalo od západu. Okluzní fronta už byla někde nad Polskem. V ČR bylo chladněji v dolinách i na horách, ale na severu byl stále teplý vzduch. K velkému zakřivení dráhy světla tedy mohlo dojít mimo naše území.
ZH (Sobota 30. června 2012)
Dík, udělal jsem to tak a prolínal pak snímek z 3.6. s dnešním tak, aby se útvary v dolních rozích kryly a žasnul, jak je obrázek uprostřed deformovaný. Jelikož jsem to dělal stejným objektivem ze stejného místa atd., tak se tam asi opravdu děly stranové i výškové atmosférické optické deformace. Ona přicházela jakási fronta. Večer se na to ještě podívám.
J. Čihák (Sobota 30. června 2012)
Okraj kotouče je rozmazaný a proto kotouč není vhodný pro výpočty. Doporučuji provést přesnější výpočet. Předpokládám, že azimuty sedla a Šišáku máte již spočítané. Rozdělte úhel mezi nimi podle fotografie. Pokud by byly dvě špičaté hory na jedné straně od východu Slunce, je výpočet také jednoduchý. Metodu s kotoučem si ponechme jen pro případy, že na horizontu bude jeden vztažný bod.
ZH (Sobota 30. června 2012)
Tak mi to nedalo a vyfotil jsem ze svého místa opravdu první srpek (fotku nedávám, je to jen červená šmouha na stráni mezi mraky, ale je to správně).
Podmínky tlakově průměrné, teplotní gradient 0.36:
| Stanoviště |
čas |
teplota |
tlak |
vlhkost |
| Ďáblice |
05:00 |
21°C |
1013.9 |
90% |
| Cachovice |
05:01 |
21.1° |
1013.4 |
84% |
| Portáš |
04:59 |
19.9°C |
1011.1 |
77% |
| Luční |
05:00 |
17°C |
(1011?) |
88% |
To sem dávám jen kvůli dokumentaci.
Nastal ale nečekaný problém. Fotka byla focena ve 4:58:19 SELČ a azimut Slunce v té chvíli odečtený na Google mapách je 51.53° (to je sférický model, dle přesnějšího WGS84 je to 51.6°).
Ale azimut Slunce dle Horizons pro daný okamžik je 51.34°. Myslím, že místo na hřebeni jsem určil přesně, protože je to kousek od sedla mezi Stříbrným návrším a Luční horou. Rozdíl na hřebeni je asi 500 metrů. V azimutu 51.34 Slunce určitě nebylo, protože to je skoro přesně azimut sedla, bylo od sedla o 0,19° vpravo (to jsem počítal podle průměru Slunce, v daném případě je chyba mnohem menší, než když sčítáme víc slunečních kotoučů a je problém určit přesné hranice kotouče).
Takže nevím, buď je chyba ve mně, v Google souřadnicích, v NASA výpočtu, nebo je tam stranová refrakce (může ji způsobit vítr?).
Azor určil 51.80° při průměrném refr. koef.
ZH (Pátek 29. června 2012)
Meteorologická stanice
Ďáblice,
Portášky (1050 m.n.m),
mapa stanic 1,
2.
Na Portáškách (1050) bylo 23.6.2012 v 5 SELČ 9.4°C, Špindlerův M. (758) 8.5°, Strahov (345) 14.7°, já ale naměřil v Ďáblicích 13°. Rozhodně teplotní gradient byl nízký, tudíž refrakční koeficient vysoký. Ale jak to spočítat...
P.S. - ba ne, podle těch čísel byl gradient průměrný: 0.75.
| Strahov | (345m) | 05:00 | 14.7°C | RB:6.9°C | 1023.6hPa | západní | 1.6km/h | 60% |
| Cachovice | (208m) | 05:01 | 10.9°C | RB:9.5°C | 1026.0hPa | Calm | 4.8km/h | 91% |
| Portáš | (1050m) | 05:01 | 9.4°C | RB:4.6°C | 1020.2hPa | SSV | 5.6km/h | 72% |
Co vybočuje, je vyšší tlak uprostřed spojnice. Celkově jsou tlaky vysoké, v ten den tu byl výběžek anticyklony. Když si čtu o různých jevech v anticykloně (jsou typické sestupné pohyby vzduchu, při kterých se vzduch adiabaticky (bez výměny s okolím) otepluje a vysušuje, ve dne se intenzivně prohřívá zemský povrch a přilehlý vzduch, v noci se intenzivně ochlazuje dlouhovlnným vyzařováním, takže je velká amplituda teplot ap.), projevuje se to zřejmě v optických jevech, které se nejspíš nedají jednoduše podchytit. I odborníci, co jsem četl, se vzmohli na konstatování, že se dějí "zajímavé věci". Tak nevím, jestli tomu přijdeme na kloub a podaří se vysvětlit, proč Azor i Horizons se sekly o půl stupně azimutu při průměrných podmínkách.