Pražský hrad

Astronomickou i přízemní refrakci ovlivňuje znečištění ovzduší, což je problém, kterým se nyní nebudu zabývat. Avšak je také nutné vzít v úvahu možnost, že nápadné odchylky od běžného rozmezí, které byly zjištěny v posledních letech, se dříve nevyskytovaly, neboť ovzduší bylo znečišťováno převážně přírodními zdroji.

Ozonosféra pohlcuje většinu ultrafialového záření, které na Zemi přichází. Účinkem ultrafialového záření molekuly ozonu neustále zanikají a opět vznikají. Při celé reakci se uvolňuje velké množství tepla, které ovlivňuje astronomickou refrakci. Koncentrace ozonu kolísá, ale je otázka, zda může občas způsobit ohyb až 2° a více.

Ve čtvrtek se mi podařilo vyfotit poslední paprsek pár sekund před zánikem. Nad horizontem byla v tu chvíli mezera v mracích a AF pracoval dobře. Zabral jsem Milešovku a také další špičatou horu, která na snímku z 9.7. není. Z obrázku tedy bude možné určit přesně azimut západu a porovnat ho s výpočtem Azoru. Inverze nebyla a doufejme, že ten jev neznámého původu ve vyšší atmosféře nenastal a neovlivnil astronomickou refrakci, jako tomu bylo 23.června.

Máte pravdu, to byl blbej nápad s Kahlebergem, ten je ostatně moc za hranou Krušných hor. Milešovka je v zákrytu s Pramenáčem, který má dokonce 909 m a je na kraji, ale Milešovka ho přesahuje. Akorát ten vodojem je trochu blbě...
Když se fotka trochu upraví, je vidět i obrys Středohoří pod Krušnými horami, jestli zase nekecám...

Ále, ono to jde. Dle Horizons je v danou chvíli 9.7. 21:10:53 Slunce v azimutu 307.3763 atd.

Ta hora bude Kahleberg 905 m, Slunce vychází nad H. Jiřetínem.

Omlouvám se, ale nejsem schopný identifikovat nic, než vodojem v Klecanech, v azimutu 319.24 . Ta špičatá hora je někde v oblasti Komáří hůrky, ta ovšem podobně vypadá při pohledu z pánve, ale jsou za ní vyšší hory, které se uplatní při pohledu z dálky, ale žádná se mi nezdá tolik dominovat. Každopádně neumím podrobněji určit polohu zapadajícího Slunce, je to někde nad Jezeřím. (Leda by to byl jiný vodojem a hora byla Bouřňák.)

Vždycky rád otestuju Azor, ale tohle je těžké a krom toho zrovna hodlám Azor stran terestrické refrakce předělat, už vím jak, ale musím překopat různé složité vzorce, tak sbírám energii a čas.

Včera jsem prohlížel ten západ Slunce z 9.července. Vpravo je špičatá hora, ale druhá podobná na horizontu není. Jako vztažné body jsou myslím použitelné dva stožáry, které jsou slabě vidět rovněž v pravé části fotky. Na jednom stožáru je patrně vysílač a druhý je vodojem s koulí.

Nojo, Žalý je trochu vlevo od pohledu z Ládví, Tábor trochu vpravo.
Když jsem jel ráno do práce, zdálo se mi, že je jasno, tak jsem to vzal obloukem přes Ládví, Krkonoše byly vidět, ale opravdu jen mlhavě, východ Slunce jsem skoro o tři hodiny zaspal ;).
Přemýšlím totiž, jak často mohli naši předci východ opravdu vidět, v předindustriální době to asi bylo lepší, ale kdo ví. O slunovratu dlí Slunce skoro na jednom místě dlouho, ale v roční době, která odpovídá východům Slunce shodným s azimuty kostelů, to skáče po půl stupni za den, když bylo pár dní ráno zataženo, museli to odhadovat, nebo mít pečlivé záznamy z minulých let.

Nyní jsem bez Internetu a nemám moc času diskutovat. Před pár týdny jsem našel foto Krkonoš z vrchu Tábor. Obrys se dost podobá našim fotografiím z Prahy.

Mapa je to hezká, dýchá z ní doba prvních mořeplavců. Autor ale zřejmě hodně vycházel ze starých kartografických prací, protože podle něho Labe pramení na Šumavě, což od 2. století už nebyla pravda.

Braha na Waldseemüllerově mapě 1507. Je tam mimochodem i Missna, tedy Míšeň, která se "germanisch-slawisch" nazývala Misenaha a v Neuhochdeutsch Meisenbach.

Zajímavé téma, jak vypadá ten obrázek?

Fotka T.Novotného z rozhledny Žalý (1019+18m), srovnání s fotkou od Ládví (315m). Chci tím dokumentovat, že při pohledu na Ládví se na hřebeny Krkonoš jakoby díváme z větší výšky, než ze Žalého. Není to, pravda, úplně stejný úhel na mapě.

Na meteocentrum.cz jsem našel obrázek, kde teplý vzduch nad okluzní frontou dosahuje do 10 km.

Hledal jsem údaj, kam až mohou termické bubliny bez oblačnosti vystoupat, ale zatím se mi to nedařilo. A co když bublinu zachytí stoupavý vítr? Pak třeba putuje výše. Jen tak pro zajímavost: rekordní výška při letu kluzákem je téměř 15 km.