Pražský hrad

Podle Machka je schod staročesky vzchod a slovanský výraz není znám. Používání slova prag je možné a tedy i schodům či schodišti se mohlo říkat praga. Avšak ke slovu bych spíše přiřadil význam skála se schody nebo kopec se schody. Slovo Praga podle J.Cinerta mohlo znamenat země na prazích a myslím si, že možná vyjadřovalo skálu (všesl.skala) nebo horu (stsl.gora) se schody. Pod názvem Praga si mohli představovat schodová (prahová) skála nebo schodová (prahová) hora, což nebylo v okolní krajině běžné.

Málem jsem zapomněl na skalní rozsedlinu, kterou vedla cesta k jižní bráně hradiště. V tomto místě mohly být schody. A co když tam byly vytesány už před Hradem a vedly ke svatyni? Lze si představit, že již samotný výstup na Žiži byl obřadný.

schodiště-prahoviště/schody-praga

Ještě bych se chtěl vrátit k vaší zmínce o možných schodech ke svatyni. Asi jste si představoval Žiži s obětištěm a stolcem, ke kterým vedly schody vytesané v břidlicovém ostrohu. To není špatný nápad. O hradčanském návrší se pak mohlo mluvit jako o kopci či svatyni s prahami. Také bych připustil možnost, že celý ostroh byl upraven, neboť otesávání břidlice je snadné.

Tohle je pěkný příklad - bulharská skalní svatyně Tatul se schody.

Když jsem uviděl několik obrázků rotačního sesuvu jako např. tento, tak mě napadlo, že pod Petřínem mohly být dvoje praga. Sesuv na Dorset Coast má dokonce patery praha.

Obrazce na mapy.cz nejsou zcela jasné, ale také je nelze zcela přehlédnout. Mohly by to být dva rondely nebo nějaké opevněné sídlo. Rád bych znal názor odborníků z brněnského Archeologického ústavu.

Fotografie vrstev v lomu na Zlatém kopci. Nálezy se našly v hloubce 6 m.
V Brně také mají svůj “Zlatý kopec“, viz Wikipedie.
Víte, že u nás působí 25 tisíc detektorářů? Více článek. Takže pokud najdete pole, kde to vypadá jako po zaječí olympiádě v hrabání, tak se nedivte.

Stál jsem asi čtvrt hodiny v koloně na nábřeží pod Letnou a koukal na Petřín, ta oblast mazi Hladovou zdí a glorioletem (Seminářská zahrada) vypadá jako obří lom, což je docela dobře možné vzhledem k těžbě uhlí a železné rudy od pravěku, které se navíc samovolně sesouvaly. Zdálo se mi, že původní kopec zasahoval dále k řece.

Koukal jsem na stránku o Přezleticích (viz), kterou jistě znáte, zajímavá je ta rekonstrukce místa s vysokými skalisky i info z Wiki, že tam před 90 lety otevřeli lom. Zajímalo by mě, kolik takových zaniklých skalisek, která dominovala krajině, všude bylo.

Včera jsem se vydal na obhlídku toho pole pod vrchem Zlatý kopec. Je tam zoráno a zaseto, takže nic nápadného zatím není vidět. Příští rok snad nějaké příznaky uvidíme. Překvapilo mě, že pole je samá díra. Je zřejmé, že hledači artefaktů sem pořádají nájezdy. Kdoví, co je do toho místa přitahuje, třeba ty obrazce na ortofotomapě.

Cestou jsem se stavil na Korunce. V místě “skvrny“ se neorá a neseje. Místo tedy zarůstá převážně trávou a proto je vidět na leteckých snímcích. Ty domnělé velké kameny jsou ve skutečnosti špičky skaliska, které dosahují až na povrch. Zemědělci se místu vyhýbají, aby si neponičili stroje.

No, může to být i dozrávající řepka. Jen tak mě napadlo, kde přesně byl ten archeologický areál? Ty příznaky v poli vypadají jako rondely.

Jsem zvědavý, co při stavbě okruhu najdou archeologové. Nedaleko je Zlatý kopec, kde se už prováděl rozsáhlý výzkum. Bylo tam sídliště, které je dodnes patrné na leteckém snímku, viz vegetační příznaky v dozrávajícím obilí.

Jan Čihák: k našemu rozhovoru - v mapy.cz jsou nové turistické mapy, je tam zakreslena i trasa Pražského okruhu (viz). Nejde přes Aronku, ale těsně kolem, na onom nákresu byla dálnice neúměrně široká a zdánlivě překrývala i Áronku.

Já jsem se zase ráno přemohl, protože jsem věděl, že bude tlak 1030 hPa, a opravdu je to, zdá se, zákonité - krásná viditelnost, Krkonoše pouhým okem jako na dlani, fotka s prvním paprskem viz Azor.
Je tam opět stejná nepřesnost ve výpočtu azimutu - vzdálenosti přesahující pravý obzor, za nímž vyčuhují hory, nejsou vypočteny správně, protože je třeba připočíst jen část výšky hory, dosud jsem počítal rozdíl nadmořské výšky hory a stanoviště, ale nadmořská výška stanoviště v místě hory je pod horizontem.

Znovu jsem byl na návrší Korunka. Je tam po sklizni a terén se stal přehlednější. Ta "skvrna" se dá vysvětlit. Nalezl jsem v ní velké silicitové kameny. V okolí se však nevyskytují. Toto zjištění a údaje z geologické mapy mě přesvědčují, že blízko pod povrchem je skalisko, které ovlivňuje vegetaci. Vrchol Korunky trochu provokuje fantazii, ale jeho profil se pravděpodobně vytvaroval vlivem podzemního skaliska.