Pražský hrad

Prvotní Bůh denní proměny počasí byl neuchopitelnou a nezobrazitelnou sílou, a nezobrazování přetrvalo dodnes. Zobrazovaní byli hérojové a hérojky časových úseků, ovšem též nazývaní bohy a bohyněmi. Ti se zobrazovali v odlidštěné podobě a stejně jejich napodobování lidmi při rituálech bylo v odlidšťujících maskách a kostýmech. Velmi obtížně se to pak na špatně dochovaných a přemalovávaných skalních malbách luští.

Já osobně se chytám až u saharských maleb z doby kolem 1200 př. n. l. Tady je vlevo dvojice štíhlých "bohyň" Úsvitová a Soumraková, které si předávají nádobu - společnou dělohu. Z ní rodí Šachara (Úsvit) a Šalima (Soumrak). Vlevo je dvojice otylých půlročních ročních "bohyň". Levá tmavší je letní, pravá vybledlá je zimní. Mezi sebou mají cosi rovnodennostního v podobě bumerangu. Snad mísu na oltáři.

Ještě se vrátím k tomu, jak jsem nedávno prohledával web a prohlížel pravěké jeskynní malby. Jsou na nich muži s oštěpy a luky, kteří jsou na lovu nebo vykonávají rituál. Ale postrádám tam znázornění boha, který je uctíván. Zrovna tak jsem neviděl znázornění dominantní ženy. Kdyby měli matriarchát, tak by se to muselo výrazně promítat v tématech kreseb.

Jak jsem popsal po návštěvě Goseku. Byly stanoveny vstupy ve směrech východů Slunce za zimního a letního slunovratu v jejichž směrech byl vzdálený obzor. Hlavní přístupová cesta byla ve směru příchodu lidí z údolí. Slunce zapadá při letním slunovratu na převýšeném obzoru a jeho směr byl naznačen jen dodatečným vynecháním kůlů v palisádě. Tamější rondel je považován za nejstarší, kolem 5000 př. n. l., takže je prvotním dokladem záměru stavitelů. To znamená, že i u jiných rondelů stačí třeba jen jeden prvotně stanovený slunovratový vstup, aby podstata byla naplněna, bez ohledu na další vstupy bez astronomické orientace. Já vím, že mnoho rondelů se zdá být bez sluneční orientace. Podle jednoduchých malůvek bez jistoty o správné půdorysné orientaci a též podle dochování zbytků se nedají činit závěry o tom, že tam nějaká slunovratová orientace nebyla. Proto zde zdůrazňuji zcela jednoznačně neporušený a zrekostruovaný Gosek jako zásadní.

Ve 3. tisíciletí př. n. l. u Salisbury si všimli, že se na pláni nachází nízký podélný skalní výchoz terénního zlomu přesně ve směru východu Slunce při zimním slunovratu. Toto božské poselství vyslyšeli a na jinak nezajímavé pláni postavili postupně Stonehenge. Ze zmíněného terénního zlomu se stala hlavní přístupová cesta.

"Vláda synů elitních matek" není nijak doložena, tak jak o ní může někdo vědět, že byla? Tyto výklady jsou jen ubohou snahou nějak se ctí odstoupit od ortodoxních výkladů o matriarchátu v duchu úsloví: Aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Mohu-li si dovolit doporučení, takové věci raději nečtěte, aniž bych Vám tím chtěl upírat právo na názor.

Že byl matriarchát se píše jen v hodně starých knihách. Stejně o nějaké Magna mater. V mýtech jsem se s něčím takovým nikdy nesetkal.

V Goseku byl výhled na východní obzor, jen dnes jsou v tom směru domy a stromy. Stejně u ruzyňského rondelu jsou volné výhledy ve slunovratových směrech východů Slunce.

Když si dali takovou práci s vytvořením rondelu, tak musel být vícefunkční. Takže sloužil pro rituální slavnosti, s tím spojená sportovní klání, tržní prodej, poradní a soudní shromáždění. Aby se jednalo o všemi uznávaný prostor a tam vznesené výroky, musel být posvěcen bohy, stejně jako kostel směřující k východu a vysvěcený zástupcem boha biskupem. To bylo zajištěno jasně zdůrazněným směrem na slunovratové východy Slunce, případně západy, někdy i na vysoký/nízký Měsíc. Podle způsobu života neolitiků a jejich předpokládaného myšlení se nic dalšího nedá u rondelů očekávat.

Zároveň místo počítání času od rovnodennosti během letní poloviny potřebovali odpočítávat čas už před setbou, takže od zimního slunovratu. Podobně odpočítávat čas od letního slunovratu do sklizně. To, jak bych řekl, je celé.

Kdysi jsme tu probírali reliéf z kostela Millstattu. Loni byl trochu podobný nalezen na západním průčelí klášterního kostela v Plasích. Ale nevidím tam možnost sestavení astronomických rovnic. Je to jen o rozdělení východního obzoru na jižní zimní a severní letní východy Slunce. Více zřetelné to je na tympanu ve Stuerzelbronnu. Kola na obou stranách se šesti vnitřními paprsky jsou slunci se šesti kalendářními měsíci v obou polovinách roku. Levé letní je žhnoucí.

Největší z rondelů u Kolína, přesně v místě mimoúrovňové křižovatky na silnici ku Praze, na mírném svahu skloněném k severu, leží na křižovace starých cest, dle 1. vojenského mapování asi osmi paprsků. Podobně je tomu u velkého rondelu (causeway enclosure) v Británii, mají tam víc takových, ten svůj jsem teď nenašel, ale třeba tenhle. To mně přivedlo na myšlenko, že to byla tržiště/celnice. Nebylo třeba je bránit před válečnými nájezdy, jen před lapky a zvěří, tak vchody nemusely být opevněné. Na rakouské replice rondelu, který tam býval, je ve vchodu vodorovné břevno, které mi připomíná Kosmův "práh (limen), před kterým se musejí i velcí pánové sehnout", tj. soudní dvůr, i to mohla být jedna z funkcí (podobně jako u římských basilik).

V době neolitických rondelů byl matriarchát a uctívali Magna mater. Rondely mohly sloužit k uctívání matky Země a provozování geomantie. Údajně ji měli vymyslet Arabové, ale kdoví, kde má prazáklady. Takže rondely funkčně nemusely vůbec souviset s úkazy na obloze. Navíc z rondelů asi nebyl výhled na obzor. Už jsme tady diskutovali o evropských pralesích.

Číselný systém založený na 5 prstech byl asi nejprve obecný. Jeho široké použití dokládají mýtické číslovky 70 (počet ukončených 5denních týdnů v lunárním roce), 72 (360 dnů = 18 20denních měsíců), 73 (365 dnů). Dále číslovky 9 (180 dnů letní poloviny roku), třeba 9 čínských dráčků. S tím odešli Indiáni do Ameriky, takže v Euroasii to bylo známo nejpozději kolem 15000 let př. n. l.

Pyramidy a Sfinga jsou jednoznačně orientovány pouze na rovnodennostní bod. To je dokladem, že nápad vnímat průběh roku od zimního slunovratu po 30denních měsících pochází nejspíše od neolitiků v Evropě, kteří zde začali vytvářet rondely.

No já nevím, z dnešního pohledu možná je pět prstů blíž. Ale těmi se nedá měřit čas, není se čeho chytit, muselo by se to nějak zaznamenávat. Zatímco sřídání úplňků si všimne každý, nakonec i já, odtrženec od přírody. A snadno se to dělí na menší úseky. Jestli se nemýlím, lunární kalendář předcházel solárnímu, ten vzniknul až v rozvinuté kultuře Egypta, kde i pyramidy v Gíze jsou přesně orientovány a je hračka na nich odečíst rovnodennosti, jak slunovraty, mě zatím nenapadá. Mělo to smysl kvůli slunečnímu kultu.
Jestli neolitické kultury měly zapotřebí vynaložit takové náklady na měření času, nevím, kór když to stavěly na nesmylsně nakoněných svazích, ač mohli poblíž na rovině.

Podle mého názoru jsou rondely odrazem přechodu na jiný kalendářní systém. Předchozí počítání času bylo podle "člověka", čili byl pětidenní týden podle prstů na ruce a 20denní měsíc podle všech prstů. Počátek roku byl o jarní rovnodennosti.

Kolem roku 5000 př. n. l. se přešlo na 30denní měsíc s tím, že takový časový héroj se narodí za zimního slunovratu, pak prochází třemi (měsíčními) zkouškami, aby pak při jarní rovnodennosti vystoupal nad rovinu ekliptiky (Budulínek). Proto rondely mají nějaký slunovratový směr, nebo měly a nyní to není úplně zřetelné.

Jak jsem tu dříve popsal svoji návštěvu Goseku, tak rondely měli i shromažďovací účel, ale nelze to přehánět s dalšími měřeními času např. vůči hvězdám nebo Měsíci. Snad jen maxima vysokého Měsíce, ale to spíše později. Například u Kaaby v Mekce to tak vychází.

Jan Čihák: Zobrazení Slunce se dá očekávat přibližně až v době bronzové. Před tím nemohlo být považováno za božské, protože je to viditelná hmotná věc. Snaha o zobrazení v odlištěné podobě se týkala neuchopitelných podstat. Takže např. "noc v zimě" ošklivou starou otylou ženou bez hlavy, nebo alespoň bez očí, nebo se zavřenýma očima - paleolitické venuše. V Maguře jsou obvyklé potíže s jeskynními malbami. Podle fotek se těžko posuzuje smysl, protože není jasné, co náleží do jednotlivých vrstev a tím i období.

ZH: Jsou tam vyneseny hodinové čáry podle slunovratových uzlů, ale probíraná přímka je doplněna recipročně s tím, že její počátek je před 7. a konec po 17 hodině. Takže, jak to s ní je po 6. a před 18. hodinou za rovnodenností to žel neříká nic.