Pražský hrad

Vypadá to tak, že v celé Evropě nenajdeme ani 5 románských kostelů s doloženým rokem položení základního kamene, abychom mohli ověřovat domněnky. Jako tu moji poslední, že kostely jsou orientovány k východu Slunce v den novoluní nebo úplňku, když je Slunce podle tradiční západní astrologie ve znamení Panny. Další možností je den, kdy nastane současná přítomnost Slunce a Měsíce ve znamení Panny.

Franta: Kult Slunce a Matky se spojil v obraze ženy z 12.kapitoly Zjevení (žena oděná Sluncem s dvanácti hvězdami).

Dále nerozvedených a nedoložených zmínek v Ministrovi jsem si všiml již dříve. Zatím jsem se nedostal k prověření nějakého souboru románských kostelů a ani souboru pozdně antických, takže posouzení orientací řeckých chrámů je u mne v nedohlednu. V tom případě by asi bylo dobré začít u zjištění, jak probíhal starořecký kalendář. Byl počítán podle polovin osmiletého Venušina cyklu, a ten se se solárním časem mírně rozcházel. Nevím jak Starořekové rozdíl doháněli, a při jak velkých rozdílech. To by případně také mohlo mít na orientaci vliv. Při nalézání správného řešení je nutné zcela se dostat do myšlení tehdejších lidí a jejich světa. V době stavby Parthenónu se Juliánský kalendář ještě nepoužíval. Také si myslím, že je podstatné, že Athéna je protikladem Letní bohyně Afrodity (Venuše). Tím vzniká otázka, zdali je vůbec možné aplikovat na Athéhu totéž co na Pannu a P. Marii. Athéna by podle mne měla odpovídat Alžbětě.

Musím přiznat, že jsem byl dlouho v nejistotě ohledně betlémské baziliky, protože fotky zdí kolem chrámu na Google mapách byly i u toho vzdáleného popisku.

Zaujal mě ten Parthénon, který splňuje má středoevropská kritéria orientace kostelů ;). V jisté době byl totiž křesťany otočen o 180° a udělán z něj křesťanský chrám. Nicméně za antických dob mířil vstupem k cca 78.5°, jelikož jsou na blízkém obzoru hory, Slunce tam vycházelo 21.-22. dubna (dle Jul. k.), tedy 16.-17. dubna G. a 1.9. (27.8.); pokud bychom hory nebrali v potaz, velký rozdíl by to nebyl.
Souhvězdí zvěrokruhu byla tehdy o jedno znamení zpátky kvůli precesi, takže Panna vycházela skutečně na Panathénaje, kdy se pořádaly i Olympijské hry, a to na přelomu července a srpna. To ale nekoreluje s tou orientací. V Ministrovi je tuším jen zmínka, jak to tedy myslel?

J. Čihák: Datum založení katedrály ve Speyeru, které jste převzal, je příznačné pro (českou) Wikipedii. Zde se píše, že kostel byl založen nejspíše v roce 1025 a rok 1027 je výpočet konkurečního archeoastronoma E. Reidingera. Kostel s azimutem 93,56°(dle GE), případně 93,81°(geograficky dle E. Reidingera) byl skutečně založen 24. 9. 925 v den novoluní následujícím po svátku Povýšení sv. Kříže. Byť je kostel zasvěcen P. Marii a sv. Štěpánu, byl stavěn pro opatství sv. Jana, proto vytyčení za "mužského" novoluní.

Ve třetím odkazu německé Wikipedie je v Pdf pojednání E. Reidingera o Špýrské katedrále a také má své stránky.

Z. Homola: Omlouvám se za křivé obvinění a děkuji, že jste mne vyvedl z omylu. Na Google Earth je označení umístěno jinde a já jsem měl k dispozici jen půdorys rekonstrukce původní baziliky, který se od současného stavu zcela liší. Azimut mi ale vychází 99.21°, přičemž nutno počítat s tolerancí, protože je to hodně rozostřené.

Jozef Ratzinger:
„A tentýž Jan Pavel II., poté co byl zraněn atentátníkem 13. května — v den výročí prvního zjevení v portugalské vesnici, se vydal na pouť do Fatimy, aby děkoval Marii, »jejíž ruka tak divuplným způsobem řídila střelu«."

viz
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5433

Zdá se, že ta dualita, tedy chbějící ženský prvek, v strikně monoteistickém základu náboženství velmi schází.

Z. Homola: Měříte jiný kostel. Ten správný je v místě ikony pro kostel níže vpravo.

J. Čihák: Jaká astrologicko-teologická domněnka se u uvedených kostelů nepotvrzuje?

Franta: Není mi tam jasné, proč by Lahumu měl být bohyně, když protikladem mu je "blíženecký" Lachmu.

Předchůdce katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Hildesheimu byl založen roku 872 biskupem Altfridem. Základní kámen katedrály Panny Marie a sv.Štěpána ve Speyeru byl položen roku 1027. K potěše ZH se v obou případech astrologicko-teologická domněnka nepotvrzuje. Píše se, že rotunda sv.Martina v Kostelci u Křížků byla založena sv.Vojtěchem roku 992, ovšem rok je sporný a tak je rotunda k ověření nepoužitelná.

Přesto je stále pozoruhodné, že románské kostely směřují k východům Slunce v období, kdy podle tradiční západní astrologie vládne znamení Panny. Období je fiktivní, neboť skutečný průchod Slunce souhvězdím Panny začíná později, ale tak to bylo stanoveno a platí dodnes. Jestliže datum východu Slunce není dáno měsíčními fázemi-novoluním nebo úplňkem, potom to může být něco jiného.

Znamení Panny souvisí s kultem panenských mateřských bohyní s klasem.
Podle Ministra je ke Slunci v Panně orientován Parthenon. A myslím, že i Nanebevzetí Panny Marie je svátek, který se původně neslavil uprostřed srpna, ale byl na tento termín přesunut (myslím, že z ledna?).Ale měsíční fáze je spíše úplněk. I když luky Artemis nebo Atény by mohly ukazovat na srpek nového měsíce.

Dům chleba
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_5802

Už si na zjišťování azimutu nevzpomínám, avšak byl to jenom přibližný odhad. Poslední nápady jsou zatím velmi syrové a stále mě napadají další možnosti. Třeba, že důležitý byl den, kdy Slunce bylo ve znamení Panny a Měsíc v novoluní, čili vstoupil přibližně mezi Zemi a Slunce.

Odkud pochází údaj o azimutu betlémského kostela Narození Páně? Na Google Earth je hodně rozostřený, ale vypadá to spíše na 93°. V jedné starší knize jsem odečetl v půdorysu 108°.

Strachem ze Soudného dne straší Jehovisté, není podstatou křesťanství :-).

Nejsem filolog, ale výklad "dům chleba" mi připadá jako klasický příklad "naivní etymologie". Spíše "prostor hojnosti", protože souhvězdí Panny by mělo souviset s koncem letního období, a tím i sklizní všeho možného.