Pražský hrad

Kámen tuším slouží jako argument, že nejde o první stavbu, protože je kříž orientován vodorovně a kámen prý byl použit druhotně. Zvyk pokládat základní kámen vznikl prý až v románské době, tudíž dnešním základům předcházející stavba by byla až z románského období. Kříž je dvouramenný (malé rameno má prý symbolizovat cedulku s INRI), což má původ v Řecku, z toho by vzdělanější mohli dedukovat stáří a konfesi.
Myslím, že s psaním, nota bene tesáním písmen do kamene, byli tehdy na štíru.
Jde vůbec o základní kámen?
Myslím, že to má promyšlené Jan Cinert, já napsal jen pár intuitivních myšlenek.

Základní kámen levohradecké rotundy nemá vytesán rok položení. Asi to nebývalo zvykem. Není mi však jasný důvod, proč se to tehdy nedělalo. Očekával bych, že u důležitých sakrálních staveb bývalo v kameni zaznamenáno alespoň jméno zakladatele a datum založení.

Bez popisu těžko říct, proč to nešlo. Rekonstrukce na to nemá vliv, tam je jen nedodělaná oprava refrakce na dlouhé vzdálenosti (na běžné několikakilometrové či s malým převýšením to nemá výrazný vliv).

Nejlepší postup je najít nejdřív spojnici na GmapaZH a stisknout tlačítko A° - přejde se do Azoru, kde se data automaticky vyplní, pak to ev. upravit, potvrdit horní i spodní část a uložit. Sám mám nejčastěji problém, že v kolonce Cíl v Azoru zapomenu zatrhnout Azimut, takže to cifry směr a vzdálenost považuje za souřadnice, je problém to zabezpečit, protože někdo může teoreticky zadat souřadnice 50,15.

Bohužel nejsem stavu problém s refrakcí dořešit, protože jsem plně vytížen něčím jiným, tak tam ještě do mrazů ta hláška V rekonstrukci bude.

Vypadá to tak, že v celé Evropě nenajdeme ani 5 románských kostelů s doloženým rokem položení základního kamene, abychom mohli ověřovat domněnky. Jako tu moji poslední, že kostely jsou orientovány k východu Slunce v den novoluní nebo úplňku, když je Slunce podle tradiční západní astrologie ve znamení Panny. Další možností je den, kdy nastane současná přítomnost Slunce a Měsíce ve znamení Panny.

Franta: Kult Slunce a Matky se spojil v obraze ženy z 12.kapitoly Zjevení (žena oděná Sluncem s dvanácti hvězdami).

Dále nerozvedených a nedoložených zmínek v Ministrovi jsem si všiml již dříve. Zatím jsem se nedostal k prověření nějakého souboru románských kostelů a ani souboru pozdně antických, takže posouzení orientací řeckých chrámů je u mne v nedohlednu. V tom případě by asi bylo dobré začít u zjištění, jak probíhal starořecký kalendář. Byl počítán podle polovin osmiletého Venušina cyklu, a ten se se solárním časem mírně rozcházel. Nevím jak Starořekové rozdíl doháněli, a při jak velkých rozdílech. To by případně také mohlo mít na orientaci vliv. Při nalézání správného řešení je nutné zcela se dostat do myšlení tehdejších lidí a jejich světa. V době stavby Parthenónu se Juliánský kalendář ještě nepoužíval. Také si myslím, že je podstatné, že Athéna je protikladem Letní bohyně Afrodity (Venuše). Tím vzniká otázka, zdali je vůbec možné aplikovat na Athéhu totéž co na Pannu a P. Marii. Athéna by podle mne měla odpovídat Alžbětě.

Musím přiznat, že jsem byl dlouho v nejistotě ohledně betlémské baziliky, protože fotky zdí kolem chrámu na Google mapách byly i u toho vzdáleného popisku.

Zaujal mě ten Parthénon, který splňuje má středoevropská kritéria orientace kostelů ;). V jisté době byl totiž křesťany otočen o 180° a udělán z něj křesťanský chrám. Nicméně za antických dob mířil vstupem k cca 78.5°, jelikož jsou na blízkém obzoru hory, Slunce tam vycházelo 21.-22. dubna (dle Jul. k.), tedy 16.-17. dubna G. a 1.9. (27.8.); pokud bychom hory nebrali v potaz, velký rozdíl by to nebyl.
Souhvězdí zvěrokruhu byla tehdy o jedno znamení zpátky kvůli precesi, takže Panna vycházela skutečně na Panathénaje, kdy se pořádaly i Olympijské hry, a to na přelomu července a srpna. To ale nekoreluje s tou orientací. V Ministrovi je tuším jen zmínka, jak to tedy myslel?

J. Čihák: Datum založení katedrály ve Speyeru, které jste převzal, je příznačné pro (českou) Wikipedii. Zde se píše, že kostel byl založen nejspíše v roce 1025 a rok 1027 je výpočet konkurečního archeoastronoma E. Reidingera. Kostel s azimutem 93,56°(dle GE), případně 93,81°(geograficky dle E. Reidingera) byl skutečně založen 24. 9. 925 v den novoluní následujícím po svátku Povýšení sv. Kříže. Byť je kostel zasvěcen P. Marii a sv. Štěpánu, byl stavěn pro opatství sv. Jana, proto vytyčení za "mužského" novoluní.

Ve třetím odkazu německé Wikipedie je v Pdf pojednání E. Reidingera o Špýrské katedrále a také má své stránky.

Z. Homola: Omlouvám se za křivé obvinění a děkuji, že jste mne vyvedl z omylu. Na Google Earth je označení umístěno jinde a já jsem měl k dispozici jen půdorys rekonstrukce původní baziliky, který se od současného stavu zcela liší. Azimut mi ale vychází 99.21°, přičemž nutno počítat s tolerancí, protože je to hodně rozostřené.

Jozef Ratzinger:
„A tentýž Jan Pavel II., poté co byl zraněn atentátníkem 13. května — v den výročí prvního zjevení v portugalské vesnici, se vydal na pouť do Fatimy, aby děkoval Marii, »jejíž ruka tak divuplným způsobem řídila střelu«."

viz
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5433

Zdá se, že ta dualita, tedy chbějící ženský prvek, v strikně monoteistickém základu náboženství velmi schází.