Pražský hrad

Franta: Prvotní nápady někdy bývají jenom naznačovány, ani se tomu nedivím, protože se zdají ukvapené, ale myslím, že ten portál v Millstattu může skrývat překvapivé tajemství. Přečtěte si článek Kapitoly z dějin informatiky 1 Od starověku do 19.století.

Franta: Reliéf z Millstattu může představovat třeba počítadlo nějakých cyklů (nebo alespoň jeho princip), což by mohlo souviset s východy Slunce, fázemi Měsíce a orientací kostelů, ale je to jenom můj spontánní dojem. Slunce má 2x15=30 paprsků a hvězdy pod Měsícem 3x(2x5)=30 a 2x(2x4)=16 paprsků. Pět hvězd se opravdu podobá souhvězdí Kassiopea, které má podobu roztaženého písmene "M", ikdyž se většinou uvádí písmeno “W“. “M“ může znamenat Marie.

Na stránce UREL je přehled vývoje výpočetní techniky, zajímavý je např. výpočetní stroj B.Pascala.

K datu "zavraždění" v I. staroslověnské legendě mám komentář v článku Životopis sv. Václava. Skutečně se jedná o dodatečný výpočet podle byzantské éry mladší k 28. září v Gumpoldově legendě a vznikl již v Čechách. Krkolomnost pak vznikla přepisy z hlaholice do cyrilice.

Dále se tam píše: Tento způsob počítání byl znám nejenom na Východě, ale byl běžně užíván s příchodem křesťanství i na vzdálených britských ostrovech.

Nicméně počítání dle Anno Domini zavedl Dionysius Exiguus roku 525.

Jak jsem se dočetl, takový kalendář začal být používán ve východní církvi od roku 691 a jeho užívání přetrvalo v tzv. pravoslavných denominacích i v době po Velkém schismatu až do roku 1728. Dle Wikiny 1. ledna 1700 Rusko zavádí juliánský kalendář a západní křesťanský letopočet (do té doby užívalo letopočet byzantský - od stvoření světa).

Dočetl jsem se, že a) jde v případě 1. st. legendy o překlad z latiny, b) že jde o přepis původního českého textu psaného hlaholicí. V jihoslovanském přepisu je jen datum dnešního typu, v ruských to krkolomné datum. Tak je otázka, kde se ono 6337 atd. vzalo, tj. k jakému prostředí se tento způsob datování váže.

D. Třeštík tam přebírá od jiných, tak to skutečně není zcela srozumitelné ani pro mne. Právě to "luny" by prý mohlo být i původně epakta z latinské předlohy. Skutečně by se dle výkladu mělo jednat o vztah k ročnímu datu. Mně šlo jen o to, že se vychází z novoluní, takže se používalo a bylo v kalendářích, zatímco čtvrtky Měsíce nikoliv.

Odhlédnu od debaty o a-a datování, zaujalo mě to datování v 1. staroslověnské legendě - "Zabit pak byl kníže Václav léta 6337, indikce 2., kruhu slunečního 3., (luny) a měsíce září 28. (dne)." (zdroj). Nemám k jejich komentáři vč. pododkazů co dodat, nic jsem o tom dosud nevěděl. Nicméně tam epakty uplatněny nejsou. Tomu citátu z Třeštíka moc nerozumím, jako skoro všemu od něj, neoznačovaly epakty spíše rok, než datum?

Franta: Reliéf z Millstattu na mě dělá dojem, že Kristus ukazuje biskupovi směr, kam má natočit kostel, snad podle hvězd, Slunce a Měsíce. Komu se to nezdá možné, musí se snažit vnímat výjev čistě alegoricky. Co je nad tím výjevem napsáno? To dole jsou astrologická znamení?

J. Cinert: Tu otázku jsem očekával, ale žádný nápad k tomu nemám. Benedikt XVI. v promluvě připomenul, že svátek Povýšení svatého Kříže byl poprvé slaven na Východě roku 335 těsně po posvěcení baziliky Zmrtvýchvstání. Z toho usuzuji, že 14. září roku 335 byl při slavnosti posvěcen chrám BH a v něm vyvýšen svatý kříž, dále viz Wiki. Ten den bylo Slunce uprostřed souhvězdí Panny, ale jak už jsem naznačil, je to sporné. Nevíme, co tehdy považovali za hranice souhvězdí a kde si mohli představovat střed. Jisté však je, že Slunce ten den procházelo souhvězdím Panny.

ZH: Chrám BH měl být ten den posvěcen, nikoliv založen, orientace může souviset třeba s nalezením Kristova kříže, o které se zasloužila císařovna Helena při své pouti do Svaté země kolem roku 325.

Z. H.: Nejsem na kalendáře odborník, takže přebírám od jiných.
D. Třeštík - Počátky Přemyslovců, str. 214, k diskuzím o datu Václavovy vraždy v I. staroslověnské legendě: "...Fialovo řešení má na druhé straně tu přednost, že počítá pro západní předlohu s obvykle používanými epaktami, vztaženými na roční datum, oproti neobvyklému stáří měsíce, vztaženému na datum denní."

Franta: Zkoušel jsem, jestli počty paprsků u Slunce a hvězd v Millstattu nedají nějakou rovnici. Žádné rozumné číslo však nevyšlo, ale nějaké poselství by v nich mohlo být. Pět hvězd, z nichž dvě jsou osmicípé, se shoduje s počtem pěti výhonků na Přemyslově otce, z nichž pouze dva neuschly. To je zatím u mne vše.

Myslím si, že reliéf nebude mít se založením nic společného. Zakládání prováděli jiní lidé nežli ti, kteří pak dodatečně prováděli výzdobu kostala, třeba i s několikaletým zpožděním.

"Součástí datumů zaznamenaných historických událostí byla epakta" - máte nějaký příklad, všude jen čtu, že epakta sloužila pro výpočet Velikonoc, pochopitelně nemyslím data jako týden po Velikonocích ap.

Jan Čihák: nemohl byste uvést zdroj tvrzení, že chrám BH byl vyměřen dle Panny? To je historicky doloženo?

Franta: Ten klagenfurtský reliéf pochází z antického chrámu, jestli se nemýlím. Jaká je souvislost mezi ním a výjevem v millstattském klášteře?