Pražský hrad

Dodatečně jsem si uvědomil, což dokládá, že nejsem žádný matematik, že na reliéfu jsou zakódována i ostatní Bérossova čísla. Jestliže již získané číslo 86400 vynásobíme další nadřazenou jednotkou, čili počtem hvězd, tak dostaneme 5 x 86400 = 432000 roků od počátku do potopy světa. Při vynásobení jinou nadřazenou jednotkou, to je počet hvězd i se Sluncem, dostaneme 6 x 86400 = 518400 roků trvání celého časového období.

ZH: Jestli něčemu nerozumíte, tak se nebojte zeptat :-).
Dlouhodobě upozorňuji na to, že v psaném projevu je nutné přijímat číslo 7 opatrně. Dokládám to Sedmiramenným svícnem. Čtu, že má 7 ramen, ale na jeho vyobrazení vidím 1 svícen, který má 3 ramena na jedné straně a 3 ramena na druhé straně, tedy 1 x (3 + 3) = 6. Jestliže to nechápu a spletu se, tak mi vyjde 1 + 3 + 3 = 7, což je počet misek na svíčky na všech koncích, včetně stojanu/svícnu.
Po dosažení věku 6 roků říkám, že je mi 6 let. To však říkám v průběhu 7. roku svého věku. Kdy se tedy původně konaly postřižiny "činěné v 7 letech"? V 7. roce po završení věku poloviny Jupiterova roku, nebo podle našeho nazírání v 7 letech, to znamená až v průběhu 8. roku věku? Já se přikláním k první možnosti. Na tomto je vidět křehkost číslovek v psaném projevu a hlavně u často používané číslovky 7, to znamená i ve Zjevení sv. Jana.

J. Čihák a Franta: Myslím si, že odlišnost zpracování hvězd a Slunce spolu s matematickou logikou dávající Bérossova čísla je tím, co chtěl autor sdělit. Tím pádem neměl na mysli souhvězdí Kasiopea, které s čísly nemá nic společného, a také není vysvětlitelné, proč by součástí souhvězdí měly být tři hvězdy s 10 cípy a dvě s 8 cípy.
Počet pěti hvězd opravdu může mít vazbu na samu skutečnost, že je pět viditelných planet, k nimž bylo přiřazeno Slunce a Měsíc. Ovšem, bylo-li by to tak primárně míněno, tak by Saturn měl 30 cípů, Jupiter 12, Venuše 8, Mars asi 2 a Merkur asi 1.
Rozdělení cípů na dvě poloviny žádný zvláštní význam mít nebude. Je to princip převzatý z dělení časových cyklů a tady je výhodný z hlediska práce na reliéfu. Je jednodušší si paprsky po obvodu rozvrhnout polovinou počtu a pak do mezer doplnit druhou polovinu.

ZH: pět viditelných planet a Slunce s Měsícem - to vypadá jako exaktní vysvětlení zobrazení nebeských těles na výjevu, i bez ohledu na text z Apokalypsy.Slunce je u Kristovy hlavy protože neděle patří Bohu?
Zbývá tedy vysvětlit proč dvě "světla" mají jen osm paprsků. (že by vnitřní planety? :-)) Takže prostor pro šifrování je tam i tak.

Číslo osm se uplatňuje i ve svatozáři kolem Kristovy hlavy.

Jan Cinert: Žádné zásadní údaje o kostelu nemám. Most často ve středověku vyhořel.S jednou takovou velkou přestavbou by snad měla souviset dostavba nebo přestavba v gotickém slohu.

Mám pochybnost, že Měsíc je ve výjevu pouze na doplnění, jako protiklad Slunce. Měsíc vypadá jako bárka a v souvislosti s Bérossovým číslem nám připomíná potopu světa. Cinertovu rovnici můžeme vynásobit jedním Měsícem bez paprsků. Tím se Bérossovo číslo nezmění a v rovnici se uplatní všechna nebeská tělesa z reliéfu. Současní matematikové by to odmítli, protože v rovnici by mělo být: krát jeden Měsíc krát nula paprsků. Pak by se celá rovnice rovnala nule. Kdysi se však myslelo jinak. Někteří učenci nulu neuznávali.

J. Čihák: Jak jsem již zmínil, tak tyto záležitosti jsou součástí "utajovaného projektu". Zatím to spíše vychází tak, že existovaly znalosti učenců převzaté z "pohanských" dob paralelně vedle křesťanské víry. Protože však píšící učenci té doby byli jen křesťanští duchovní, zatímco "pohanští" učenci byli nepíšící, tak se takové znalosti dochovaly jako střípky v křesťanské produkci.

Výjev s vlnovkou je na samostatném překladu pod tympanonem a je zpracován daleko jemněji. Vytvořil jej tedy jiný autor a s výjevem na tympanonu nemůže mít nic společného. Dále je důležité, že tympanon nebyl vytvořen pro toto umístění, protože má jiný poloměr nežli původní otvor. Rozdíl je vyplněn vložením světlejších kamenů. Toto vše zde bylo vloženo a zkombinováno dodatečně. Jestli má vlnovka a ostatní výzdoba na překladu své poselství, tak samostatně.

Jan Cinert: Také mi nebylo jasné, proč počítáte 3x30 a 2x16, ale ZH mě s dotazem předběhl. Kdybychom vždy věděli, jak se kdysi myslelo, určitě by ubylo hodně záhad. Jak už jsem psal, předpovídání konce světa bylo heretické, neboť se pohybujeme v 11.-12. století. Proto byla Bérossova předpověď ve výjevu zakódována. Tympanon je pravděpodobně dokladem o tom, že existovala hermetická pravidla. Jedno z těch tajemství jste patrně odhalil.

Franta: Vlnovka má 8 půlvln s 8 výjevy. Kostel má 3 kříže. Srpek Měsíce má 2 rohy a proto bych jeho početní význam nepodceňoval. Dále si všimněte, že deseticípé hvězdy jsou složeny ze dvou pětilístků a osmicípé hvězdy ze čtverce a čtyřlístku.

Z. H.: Myslel jsem si, že máte za to, že paprsků je 15 event. 4, a že já je násobím 2x.
No to je podstata takových zakódovaných rovnic. Násobím to co vidím, slunce je jedno, takže 1x, paprsků má 30, takže 30x, deseticípé hvězdy jsou 3, takže 3x, protože je jich víc, tak počet jejich cípů je součet v matematické závorce (10+10+10)x, osmicípé hvězdy jsou 2, takže 2x a počet jejich cípů opět (8+8)x.
Není to o matematických vlozích, to bych já už vůbec na nic nepřišel, ale o pochopení, jak tenkrát lidé uvažovali.

Ještě se vrátím k té rovnici "30 (počet paprsků deseticípích hvězd) x 16 (počet paprsků osmicípích hvězd) x 3 (počet deseticípích hvězd) x 2 (počet osmicípích hvězd) x 30 (počet paprsků Slunce) x 1 (počet Sluncí)", nějak na to mé chabé matematické vlohy nestačí.

Jsou tam tři hvězdy s deseti cípy (tj. paprsky?), dohromady 3x10=30 cípů čili paprsků. Dvě hvězdy s osmi cípy, dohromady 2x8=16 cípů čili paprsků. Pak se to vynásobí (pravím znovu) třemi a dvěma, tedy počty hvězd, vy říkáte že se to nenásobí dvakrát. V čem je tedy zakopaný pes? Cíp obsahuje tři nebo dva paprsky? Nerozumím tomu.

Franta: Měsíc tam má roli protikladu Slunce tak, jak je to na vyobrazeních Krista a i na reliéfu z Klagenfurtu. Součástí rovnice Měsíc není, jelikož nemá paprsky, a tak na něm není co počítat. Ani oči a okna nemají paprsky, a tak neobsahují matematické poselství. Takže nejprve bylo navrženo klasicky schéma tympanonu s Kristem se Sluncem a Měsícem po stranách a s donátorem držícím model kostela, a pak když se nikdo nedíval, byla do reliéfu zakódována rovnice.

To asi zase nějaký wikipedista nepochopil zdroj, ze kterého čerpal. "Obsahuje" bylo zřejmě původně ve smyslu "vejde se do něj" nebo "překonává jej", protože osmiletý cyklus je kratší než devatenáctiletý. Opravdu oba cykly nemají žádnou souvislost, osm roků nejde napasovat do devatenácti roků tak, aby to mělo vzájemnou vazbu.

Nezjistil jste něco o vývoji havraňského kostela? Podle mých kusých informací je to s ním nějaké divné. Když má plochý strop a níže hlavní římsu, tak by měl být románský, nebo byly v novověku klenby strženy, sníženy zdi a proveden plochý strop.