Pražský hrad

Přemýšlel jsem nad těmi rozměry Velké pyramidy, tady je tabulka s poměry výšky a základy, pozoruhodné je, že vedlejší druhá velká pyramida splňuje onen rovnostranný tvar, a řada dalších z jiného místa a období taky.

Srovnávat tvar pyramid podle fotek je ošidné, protože i když jsou na stejné fotce, úhel ke každé z nich je jiný.
Nicméně jsem nabyl dojmu - a někde se to i píše, že stěny Velké pyramidy jsou konvexní (někde se píše konkávní, to je asi ale překlep). Konkrétně si myslím, že horní část pyramidy je sesedlá či erodovaná, původně měla zřejmě také plášť, který se celý oddrolil a mohl s sebou vzít i nějaké obvodové kameny, nevím. Anebo je to nějaká stavební finta, aby choulostivý apex byl tlustší. Viz.

Pokud by to tak bylo, byl by to opravdu jehlan z rovnostranných trojúhelníků a výška by byla oněch 163 metrů. Tady si s těmi to věcmi nějaký stopař vyhrál (je to ovšem ve stopách, anglicky a dlouhé, tak jsem to prozatím odložil). Jak to amatérsky ověřit nevím, na fotkách to zkresluje perspektiva.

Podložím je tam tuším vápencová tabule, na jednom rohu se příliš skláněla, proto byla vyzděna, jak jsem se dočetl.

Mám pocit, že na místě byla původně obdoba naší Macochy ;). Dnes už nikdo neví, že pod pyramidou je ponorná řeka, druhdy s přístavištěm pro sluneční bárky. Anebo lom obdobný Amerikám u Karlštejna.

V Pichoanovi jsem našel informaci, že u Chufevovy pyramidy je původní výška poloměrem kružnice opsané kolem půdorysu. Ale asi to nebylo pravidlem, když jiné pyramidy mají jiný tvar. Více jsem to nestudoval. Měl jsem zato, že před stavbou pyramidy bylo srovnáno skalní podloží do roviny. Teď jsem se dočetl na internetu, že Rachefova pyramida v sobě navíc obsahuje skalnatý výběžek. Nezvětralá skála je vždy nejlepší podklad pro zakládání, takže si myslím, že i starým Egypťanům šlo o to, aby se dostali na nezvětralé podloží právě zarovnáním plata.

Ty první dva odstavce nemá smysl komentovat, už jsem to dostatečně vysvětlil.

Všechny námitky stran dvojité pyramidy jsem si samozřejmě uvědomoval, nicméně faraoni to jistě nedělali pro světskou slávu, ale pro bohy... Míru nesmyslně vynaložených nákladů nelze racionálně hodnotit.

Jediný problém je, že aby pyramida sestávala z rovnostranných trojúhelníků, musela by být vysoká 163 metrů, přičemž nyní má 138,8 a původně 146,5, aby se sekli stavitelé, je zcela nemožné, a aby to spletli dnešní geodeti, je také nemožné, ergo to nebyl jehlan z rovnostranných trojúhelníků, a tudíž ani pravidelný osmistěn a nemusím se namáhat s přesvědčováním a vy s vyvracením ;).
Jen mi napadá, že stavitelé museli být vystrašení, zda podloží takovou zátěž vydrží, když bylo nota bene provrtáno chodbami (před, nebo po výstavbě pyramidy?). Takže nějaké základy by pyramidy mít měly, ale jaké? Asi se nějaké sondy dělaly...

Já asi v těchto případech zůstanu u skeptiků. Vycházím z toho, že všelijaké používané ideogramy musely být srozumitelné všem a zkratkovitě vyjadřovaly něco, co bylo součástí života lidí, nebo alespoň komunity. Sofistikované poznatky jedinců, které byly nesrozumitelné pro běžné lidi, se tak nemohly stát běžně používanými znaky.

Dvojrozměrný Sedmiramenný svícen vznikl, jak se dá odvodit z mezopotámských pečetí, připevněním křížem tří příčných klacků na tyč. Takže byly 3 koncové body (ramena) na jedné straně a 3 na druhé. Teprve když se z toho stal psaný ideogram došlo k chybě a započítala se i původní špička tyče. Zároveň někdo dostal nápad na tomto principu udělat svícen, původní klacky ohnout a na všechny koncové body umístit sedm misek pro svíčky. S tím "střed" ze sedmi směrů nemůže mít žádnou souvislost. Představím-li si mudrce, který svým žákům vysvětluje princip světa, tak ukazuje nahoru a dolů, na východ a západ, sever a jih, to je 6 směrů. Nemůže přitom během výkladu najednou odběhnout třeba na západ a ukazovat sedmý směr ze západu na místo kde předtím stál, čili na "střed". To by asi žáci koukali, co je to za bláznivého dědka :-).

Při poukazu na Dänikena jsem asi dost nevyjádřil praktický pohled stavaře. Už sama stavba nadzemní pyramidy byla velká ekonomická zátěž a nedovedu si představit, že by se dělala ještě nákladnější podzemní pyramida, kterou by přitom nikdo neviděl. Faraon stavěl pyramidu na věčně přetrvávající svojí slávu. Takže by spíše stavěl nadzemní pyramidu ještě větší, namísto budování podzemní pyramidy. Tunové kvádry tehdy šoupali, takže bylo jednoduší šoupat materiál z větší vzdálenosti, nežli vyzdvihávat z hloubky. Pyramidy se nestavěly souběžně.

Také si myslím, že asi původně chtěli dosáhnout rovnostranného trojúhelníku. Nejspíš udělali chybu u výpočtu při naklonění trojúhelníka.

Opravdu jste skeptik. Já na to nepotřeboval počítačovou animaci, dovedl jsem si to představit v duchu, jen pro názornost jsem tam dal obrázek a animaci. Pokud je má vloha mimořádná, pak dřív stačilo stisknout dvakrát prsty kuličku z hlíny, aby se získal octaeder (věřte nebo ne, dělal jsem to v dětství stokrát), nebo najít krystal např. kupritu a zkrátka se na ně podívat. Nicméně platónská tělesa byla známa ve starověku a byla považována za znázornění čtyř základních živlů ap., stejně jako hexagram.

Co se směru "do středu, sem" týče, myslel jsem, že budete mít radost, je to obdoba osy sedmiramenného svícnu ap., to je čísla, které se prý tak zvláštně chovalo.

Nevím, co má můj nápad společného s Dänikenem, to nemuseli stavět mimozemšťani. Motiv stavby pyramid, tak neuvěřitelně naddimenzovaných a z našeho hlediska pošetilých staveb, je tak málo pochopitelný, že lze uvažovat o lecčems. Jestli dokázali navršit takovou masu nad zem, je "jen" dvakrát větší námaha vytvořit to i pod zemí.
Jelikož chodby jdou nejenom do nadzemní části pyramidy, ale i do podzemní, není představa, že by buď skutečná, nebo aspoň myšlená pyramida byla i pod zemí. To druhé ovšem vyžaduje jistou prostorovou představivost ;).
Tudíž: vyhloubili jámu o tvaru pravidelného čtyřbokého jehlanu, z vytěženého materiálu postavili menší dvojitou pyramidu, z její díry před tím další pyramidu atd., proto jsou pyramidy různě velké ;). A teprve tu hlavní pak zaplnili převezenými kamennými bloky a vystavěli z nich i nadzemní část. Samozřejmě, jak jsem říkal, mohli to odfláknout a podzemní část byla virtuální, ale to by faraon asi neskous.
Zajímavé je, že trojúhelník pláště pyramidy podle udávaných 'původních' rozměrů je 230*220*220 metrů, což se blíží rovnostrannému trojúhelníku, bylo by divné, kdyby nechtěli udělat trojúhelník rovnostranný, něco tu nehraje.

Já bych spíše vycházel z toho, že v paleolitu a neolitu neznali počítačové animace. Rovněž by musel být nejprve důvod, proč vyrobit průhlednou krychli, a proč s ní následně natáčet tak, aby byl viděn hexagram. Zde bych se zařadil do klubu skeptiků :-).

U té "indiánské" koncepce je problém v tom, že se musí započítat buď střed, nebo zemská vrstva, aby se dosáhlo čísla sedm. Jenže střed není směr, a tak nechápu proč by měl být započítáván.

Ohledně podzemních pyramid by se asi nejlépe vyjádřil pan Däniken :-).

Octaeder-hexagram (Youtube), 2.

Tím chci říct, že když se octaeder (tj. prostorové vyjádření oněch 7 směrů) zobrazí dvojrozměrně, vyjde hexagram, natolik pravidelný, nakolik se neuplatňuje perspektiva.

Nevím, kdy a jak vznikl onen indiánský mýtus, ale když to napadlo mě, muselo to v minulosti napadnout kdekoho, je to představa celkem nabíledni.

Mimochodem, zkoumal někdo, zda pyramidy nejsou vlastně octaedry, tj. jestli není druhá obrácená pyramida pod zemí? ;) Chodby vedou i dolů.

ZH: S tímto operoval také D. Třeštík podle Ivanova a Toporova. Jedná se ovšem o vymyšlenou záležitost, kdy číslo sedm má vyjadřovat "všechno", která není ale přesvědčivě dokládána. V mýtech jsem si něčeho takového nebo podobného nevšiml. Ani na vyobrazeních, což ale může být způsobeno potřebou umět se vyjádřit trojrozměrně. Podle mých, jakkoliv chabých, poznatků to považuji jen za novodobou spekulaci.

J. Čihák: Myslím si, že je to zjevný odraz sumerských "sedmi mudrců", tedy sedm pohyblivých těles.

To je právě ten problém. Nevíme jak počítali v praxi a číslovky známe z "posvátných" textů psaných kněžími. Jestliže se jedná o kalendář, tak jeho počítání by mělo vycházet z "posvátných" principů, to je z těch které znali kněží, protože na sledování těles měli čas, neboť ráno nemuseli do práce. Navíc obloha byla "boží".

Právě kvůli délce cyklů bylo zřejmě populární používat jejich poloviny. No, ale inspirace pochází od blíženců světlo-stín, kteří dali základ dvojkové soustavě, a ta zase vyhovovala osmiletému Venušinu cyklu. Ten se dělil na dvě čtyřleté poloviny, což není zase tak dlouhý úsek. Zatím jsem si nevšiml, že by Saturn měl nějakou odezvu v mýtech, zřejmě právě kvůli své délce. Tedy vynecháme-li tu podivnost, že Saturn byl ztotožněn s Kronem. To mi jasné není.

V době tvorby archetypů základních mýtů nejspíše lidé Saturn ještě neznali kvůli pomalému pohybu. Tak, pokud vím, byl jen svátek Sed, konaný po třiceti letech faraonovy vlády kvůli načerpání nové síly. I tak se v kalendáři musel nějak odrazit, když se vročení události udávalo např.: "v pátém roce faraonovy vlády". Zrovna tak první rok v dalším třicetiletém cyklu-vlády musel být vnímán jako nový počátek, tedy vlastně jako příchod spasení.