ZH (Neděle 21. října 2012)
Chabad.org - souhlasím, že je to dodatečně vymyšleno, však to taky autor nazývá "jiným vysvětlením". Dobrý muž v diskusi asi nečet nic než Bibli.
Ovšem těch sedm entit je obvykle součástí sefirotu, který má entit deset, resp. 11. Asi dneska dopoledne nestihnu nastudovat Knihu stvoření aj. ;), tak toho už nechám...

Jan Cinert (Sobota 20. října 2012)
S tím indiánským počítáním mezer mezi prsty je to opravdu zajímavé, dosud jsem to neznal. Není to však překvapivé, původní obyvatelé Ameriky si sebou přinesli znalost Venušina cyklu, a tak podle něj počítali.

Spekulace na chabad.org jsou zase jen tím, co se dodatečně vymýšlí o Davidově hvězdě. V druhém komentáři od zdola se k tomu také někdo vyjadřuje negativně.

ZH (Sobota 20. října 2012)
To je dobré. Ještě lepší motivaci měl švédský král před 300 lety, který vypracoval osmičkovou soustavu pro poddané, kteří mají nižší inteligenci než král sám, a desítková soustava je pro ně moc složitá. Žádné planetární cykly ;).

J. Čihák (Sobota 20. října 2012)
Indiáni kmene Yuki a původní Mexičané Pame používali osmičkovou soustavu, protože počítali mezery mezi prsty a nikoliv prsty samotné.

ZH (Sobota 20. října 2012)
No, podvodníka Kellyho jsem uvedl jako odstrašující příklad ;), takových znám...

Tady (v druhém vysvětlení) píšou, že Davidova hvězda sestává ze sedmi oddílů (Chesed (Kindness), Gevurah (Severity), Tiferet (Harmony), Netzach (Perseverance), Hod (Splendor), Yesod (Foundation) and Malchut (Royalty), tj., pokud správně překládám, laskavost, kritičnost, harmonie, vytrvalost, vznešenost, vznik a majestát), přičemž Ÿesod je v centru, všechny ostatní v něm mají kořeny a vznikají z něj. Tedy tam jde o oddíly a nikdo nemůže popřít, že je jich sedm a ten ústřední má jistě extra význam.

Sedm směrů by se taky dalo vyjádřit jako sedm hlavních míst, oblastí v prostoru, tedy bez těch vektorů, tj. sever, jih, západ, východ, zenit, nadir a zde.
Mimochodem jsem si vzpomněl na sgrafita na Míčovně v Královské zahradě, pořád jsem se nedokopal zjistit, co byla původně ta dvě socialistická.

Jan Cinert (Sobota 20. října 2012)
Pokud by ve středu hvězdy byl bůh, tak by počítání bylo 1 + 2 + 4 a Mgr. Kelly by se nemohl rozplakat nad dokonalostí 3 + 4 = 7 :-).

Já bych to nejvíce viděl na rozlišení tří základních rovin zobrazování Davidovy hvězdy a jejího výkladu. Nejstarší je jakékoli symetrické vyjádření šesti bodů (poloviny Jupiterova roku), druhou je geometrické zobrazení Davidovy hvězdy (přetrvávající do dneška) z dob zákazu zobrazování živých tvorů a třetí jsou humanistické výklady, rovněž přetrvávající a rozhojňované do dneška.

ZH (Sobota 20. října 2012)
To vaše násobení je pro mě těžko pochopitelné, jako pro vás představa zadních čar prostorového objektu. Prostě v každé době byli lidi s hudebním sluchem a bez, barvocitní a barvoslepí atd., pár desítek tisíc let se potenciální schopnosti lidí nezměnily. Když se já podívám na diamant, spinel, nebo si to jen představím, automaticky mi napadne propojit i ty zbylé rohy. Kdo si to přestavit neumí, může si koupit za $59 tohle ;).



Že tak vznikla Davidova hvězda, pochopitelně tvrdit nemůžu, ale připadá mi to jako zajímavá myšlenka a rozumné vysvětlení mimořádného významu čísla 7. V Davidově hvězdě ovšem ústřední bod nebývá, někdy nějaký symbol nebo nápis, našel jsem mimochodem (viz) zmínku, že šest bodů Davidovy hvězdy symbolizuje Boží moc nad šesti směry (sever, jih, východ, západ, nahoru, dolů). Pak by ovšem nejspíš v centru byl ten Bůh...

Jan Cinert (Pátek 19. října 2012)
Určitý výsledek dostaneme při porovnání délek trvání potopy v různých mýtech.

1. Ziusudra: 7 dní a 7 nocí.
2. Atrachazíz: 7 dní a 7 nocí.
3. Uta-napištim: 6 dní a 7 nocí.
4. Deukalión: 9 dní.
5. Noe: 40 dní.

První tři délky reagují na používání šedesátkové soustavy v Mezopotámii. Starořecký mýtus na používání osmiletého cyklu a dvojkové soustavy. Židovský na 30letý Saturnův rok. Jediné co může být jednotící je abstrahování nehodícího se čísla do významu "mnoho dní" a nemůže se jednat o význam "všechno - všechny dny". Velmi pravděpodobně se původně jedná o počet 7 x 7, 9 x 9 a 4 x 10, nikoliv tedy pouze o 7 a 9, jak jsem zde dříve uváděl. Při použití v epickém vyprávění pak došlo k posunu na významový obsah dny a noci, což je samo o sobě nelogické, protože by stačilo napsat, že potopa trvala 7 dní, čímž by bylo jasné, že pršelo i v noci. Proto se i v pohádkách uvádí např. "za devatero horami a devatero řekami", čili původně 9 x 9, jako vyjádření "velmi daleko" a nemůže se jednat o "všechno". U lítých saní potom došlo již na aktualizované zkrácení na 7 a 9, protože 7 x 7 hlav by nebylo tak pochopitelné.

Nejsem zběhlý v taoismu, tak jsem jen zkusil na Googlu, jaké jsou uváděné obrázky spojené s taoismem. O sedmi směrech (4 + 3) tam vůbec nic není. Jen 5 elementů nebo princip svastiky. I tak je taoismis nábožensko-filosofický směr z 1. poloviny 1. tisíciletí př. n. l., který s paleolitickými a neolitickými představami o principu světa už nemůže mít mnoho společného.

Na vysvětlování vzniku Davidovy hvězdy z osmistěnu mi vadí, že aby výsledek vyšel, musí se umazat obvodové čáry a neviděné naopak přidat. To je právě princip bádání, který já preventivně odmítám a jako s hodnověrným pracuji se vším co je známé a nepoužívám neviděné, čili domyslené. Takto by se mohlo tvrdit, že triskele pochází z dvojrozměrně zobrazené krychle, opět po vymazání nehodících se čar. Proč s tím nikdo neoperuje? Protože Davidova hvězda je známý a sledovaný symbol, takže ať se o ní uvede jakákoli vymyšlenost, vždy to někoho zaujme.

K všeobecnému nahražení šedesátkové soustavy desítkovou došlo až v době, kdy se už mýty nevytvářely a jen se aktualizovaly ty dřívější. Proto se jedenáctka nestala magickým číslem. Navíc desítková soustava nebyla "božská", jako dvojková a šedesátková.

J. Čihák (Čtvrtek 18. října 2012)
Pyramida nebyla jenom monumentální hrobka pro tělo faraona, jejíž tvar měl připomínat vynoření prvotního pahorku Benben. Pyramida byla především “hrobní palác“ pro faraonova ducha a místo jeho setkávání s nebeskými bohy.

ZH (Středa 17. října 2012)
Nevím, jestli jsem se tu už chlubil, že jsem měl to štěstí navštívit vnitřek Velké pyramidy. Není to tak snadné, protože tam pouštějí jen tuším 200 lidí denně z těch desítek tisíc návštěvníků areálu, vedlejší dvě pyramidy jsou střídavě otevřeny neomezeně. Nebo to tak aspoň bylo před 2 roky.

Průvodkyně nám říkala, že to nemá cenu, protože tam "nic není", což je pravda pravda, ale byl to neskutečně silný zážitek. Překvapila mě mohutnost chodby - galerie, vedoucí ke královské komoře, je obrovská a byla jistě bohatě vyzdobena. Pro koho? A vstup do komory je naopak velmi těsný, právě tak jako chodbička zvenku ke galerii, ale nevím teď, jestli ta není novodobě udělaná.

J. Čihák (Středa 17. října 2012)
Komory a chodby uvnitř pyramidy měly svůj význam. Mohla ta nejnižší (podzemní) sloužit k posmrtnému soudu s duchem faraona?

Pyramidiony jsou posvátné symboly prahory Benben a proto si myslím, že i celá pyramida byla připomínkou stvoření. Plochy i hrany pláště směřovaly nahoru k pyramidionu, který býval pozlacený. Nejdůležitějším místem pyramidy byl pravděpodobně vrchol. Byla to brána, kterou do pyramidy vstupoval Re, aby rozmlouval s duchem faraona? Přít se o to nebudu, je to jenom nepodložený nápad. Existuje několik variant o zrození boha Re. Jedna pověst prý říká, že z vrcholu Benbenu vytrysklo světlo a pak se tam stvořil Re.

ZH (Středa 17. října 2012)
Už opravdu poslední, podzemní komora je hrubě vytesána do skalního podkladu (viz).

J. Čihák (Středa 17. října 2012)
Našel jsem docela rozumný názor. Prý se věřilo, že v pyramidě bude zemřelého faraona navštěvovat božský praotec Re. Proto si faraoni nechali stavět pyramidy, aby mohli velkolepě přivítat nejvyššího hosta. No, věřte tomu nebo raději nevěřte.

ZH (Středa 17. října 2012)
No a na rozloučení s pyramidálním oktahedrem - komory nejsou v Centru, takže nic... Akorát "královnina" komora by mohla být v těžišti toho eventuálního zpotvořeného osmistěnu - v nadzemí jehlan z rovnostranných trojúhelníků, v podzemí nízký jehlan.

ZH (Středa 17. října 2012)
Mimochodem - dokonce diamant krystalizuje mj. jako osmistěn.

Ještě jsem si uvědomil, že pyramidy v Gíze jsou na platu vysokém něco asi 60 m, tedy řekněme 40 m nad hladinou Nilu. Tedy moje fantazie o zrcadlové podzemní pyramidě je nabourána ;). Podzemní komora má dno v hloubce asi 39 m, pokud je tento náčrt správný. Nevím, zda se dá zjistit, je-li komora v masivní skále nebo je obezděna.